Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.
Trump vykresluje propalestinské demonstranty z řad studentů, kteří brojí proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, jako bezpečnostní hrozbu, antisemity a sympatizanty teroristů z Hamásu. Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti nově pohrozilo, že Harvard přijde o možnost přijímat zahraniční studenty, pokud nesplní vládní požadavky.
Univerzita tvrdí, že již dříve podnikla kroky v boji s antisemitismem a jinými předsudky na své půdě. Současně ale trvá na zachování akademické svobody a práva na protest.
Ztráta daňových výhod by byla velkou ranou
Nově pozastavené federální fondy v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun) podle Klvani nejsou pro Harvard největší problém. „Trump hrozí, a to by pro ně bylo daleko horší, že jim odebere klauzuli o tom, že jsou daňově zvýhodněni. To by pak znamenalo velký úbytek peněz třeba od privátních donátorů. Takže tady se nám rýsuje opravdu velmi slušná válka mezi vládou a nejstarší, nejslavnější a nejbohatší americkou univerzitou,“ obává se publicista.
Americká vláda už v tomto v týdnu požádala finanční úřad Internal Revenue Service (IRS), aby Harvardově univerzitě odebral status osvobození od daní. Úřadující vrchní rada IRS Andrew De Mello obdržel žádost ve středu, uvedly zdroje listu The Washington Post. Podle nich se nyní rozhoduje o tom, zda jí IRS vyhoví.
Že může jít potenciálně o velký konflikt, si myslí i Weiss. Podle něj jde o pokus o radikální změny ve školství, kde nejde jen o antisemitismus. „Říkají, že chtějí řešit názorovou neutralitu, co se týče složení profesorského sboru i mezi studenty,“ uvedl komentátor.
Zajímavé je podle Weisse to, že Trump „jde po univerzitách, které jsou bohaté a jsou určitými symboly určité kultury“. „Harvard je třeba nezisková korporace, která má svůj nadační fond, ve kterém má přes padesát miliard dolarů,“ poznamenal komentátor.
Trump situaci vždy zhoršuje, říká Klvaňa
Ve Spojených státech je nejlepší státní peníze vůbec nevyužívat, míní Klvaňa. „Pokud neporušujete zákon, tak na vás americká vláda nemůže. Problém je, že řada univerzit bere peníze pro různé obory, které nejsou příliš lukrativní, nebo na vývoj a inovace. To bude citelná ztráta pro mnoho univerzit a tady Trumpova administrativa zasahuje do věcí, do kterých předchozí nezasahovaly,“ upozornil publicista.
V minulosti se podle Klvani stávalo, že vláda kupříkladu požadovala, aby peníze šly na konkrétní výzkum, teď chce ale diktovat, koho mají univerzity přijímat a co mají učit. „To tady ještě nebylo,“ konstatoval publicista s tím, že konzervativci si dlouhodobě a oprávněně stěžují, že americké univerzity jsou levicové, případně radikálně levicové.
Tento problém je třeba řešit, Trump je však poslední osobou, která by do toho měla zasahovat, míní Klvaňa. „Je to člověk, který situaci vždycky zhoršuje,“ poznamenal publicista. „Je to, jako když jste nemocní a přijde doktor Cvach, že vás bude operovat. Já bych si představoval někoho jiného než doktora Cvacha,“ prohlásil Klvaňa s odkazem na postavu nepříliš zdatného lékaře ze seriálu Nemocnice na kraji města.
Projevuje se trh, míní Weiss
Podle Weisse se univerzity v USA snaží ze studentů vychovat aktivisty a naučit je, jak „měnit svět“. „Spousta studentů to říká otevřeně, stačí zabrousit po sociálních sítích, propagačních materiálech univerzit. Paradoxně je to projev tržního fungování, protože na amerických univerzitách se platí školné a oni vycházejí vstříc tomu, co určitá část mladé generace, která na ně pomýšlí, po nich vlastně chce,“ popsal situaci komentátor.
Různorodost názorů v různých oborech, kterou vláda USA požaduje, je podle Weisse v pořádku, nicméně je otázkou, jak toho chce Washington dosáhnout. „Jak známe Trumpovu administrativu, tak jestli by se toho nedalo dosáhnout třeba tím, že by najali nějaké konzervativní intelektuály,“ spekuluje komentátor.
Klvaňa ke kauze poznamenal, že Harvard šel s Trumpem do boje jako první, přidat by se ale mohla i Kolumbijská či Stanfordova univerzita. „Možná, že vláda nepůjde jen proti Harvardu, ale proti sjednoceným univerzitám, minimálně těm elitním,“ nastínil jeden z možných scénářů. „Nejde o dobrý signál pro svět, řada akademiků přemýšlí, že by se přestěhovala do Evropy,“ upozornil Klvaňa s tím, že někteří už tak učinili.
