Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.
Z dobrovolníka se stal psancem. Pomáhal bránit vlast před ruskou agresí, teď skrývá tvář, protože se obává postihu vlastních velitelů. „Ztratili jsme hodně kluků kvůli hlouposti velitelů. A ty to všechno vidíš, uvědomuješ si to. Jejich vztah k vojákům… Je to hrozně skličující,“ přiblížil. Právě s tím, aby popsal vztah velitelů k jejich vojákům, měl problém. „Neumím to říct, abych nebyl sprostý. Nemůžu přece říct, že jako ke kusu masa…“
Hned po začátku invaze se přihlásil jako dobrovolník. Bránil pozice u Izjumu, pomáhal osvobozovat Charkovskou oblast. „Lidé nás vítali, objímali, líbali, brečeli… Děkovali za osvobození,“ popsal.
Za deset měsíců na frontě padla polovina vojáků praporu
Hned potom se dostal na místa, která se stala symbolem nejkrvavějších bojů – k Avdijivce, Soledaru a Bachmutu. O pár metrů bojoval měsíce, ztratil veškeré iluze. Bez rotace strávil na frontě deset měsíců. Ze sedmi set lidí v praporu přežila sotva polovina.
Po půl roce plného nasazení přišly problémy se zdravím. Vojenští lékaři mu dali pilulku a poslali ho zpátky s tím, že je válka. „Měl jsem třes. Nervový systém to nezvládal. Špatně mi fungovala hlava. Ráno jsem šel za velitelem, ale už nás posílali na pozice. Říkám: Jak to? Mám doporučení do nemocnice. A on mi říká: Vždyť to je jenom papír. Dají ti pilulku a pojedeš, kam bude potřeba.“
Rozkaz neuposlechl a utekl. Teď mu hrozí obvinění z dezerce, pět až deset let vězení. Jeho právníci od začátku invaze řeší stovky podobných případů. O konzultaci je žádalo více než deset tisíc vojáků.
„Voják bez prohlédnutí (vojenskou lékařskou) komisí nemůže dostávat rozkazy, protože velitel musí pochopit, jaké jsou vojákovy možnosti. Chromý nemůže běhat, slepý se nemůže stát pozorovatelem,“ řekl právník specializující se na ochranu vojáků Oleksij Andrejev.
Velení armády žádá zpřísnění trestů pro vojáky
O příčinách podobných příběhů se na Ukrajině vede bouřlivá diskuse. Přes 30 tisíc lidí podepsalo petici proti zpřísnění trestů za dezerci nebo neuposlechnutí rozkazu. I armáda přiznává, že zařazení tři čtvrtě milionu branců se neobešlo bez problémů.
„Existují důvody, které vojáky vedou k rozhodnutí samovolně opustit pozice? Ano. Neustále pracuji na tom, aby byly odstraněny,“ přiznal vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj v prosinci 2022.
Právě velení armády požadovalo zpřísnění trestů. Argumentuje nutností udržet disciplínu. Kritici ale tvrdí, že postihy se zaměřují na příznaky a nemíří k příčině problémů. „My tu stále slyšíme jednu frázi: Co chcete? Vždyť to je válka! Znamená to, že když je válka, musíme se vykašlat na člověka? Člověk může umřít pro dobrou věc. Ale kvůli urputnosti špatného velitele?“ otázal se Andrejev.
„Mnozí se bojí. Je potřeba s tím něco udělat. Nenechat to jen tak. Jsme všichni lidé. Nejsme roboti. A všichni jsme chtěli chránit naši zemi,“ svěřil se voják, kterému hrozí postih za dezerci.
Teď čeká na rozsudek. Ten určí jeho další osud a naznačí odpověď, jestli byl v právu, nebo ne, jestli byl statečný, nebo zbabělý, co je hrdinská smrt, a co zbytečná ztráta. Otázky provázející všechny války – i ukrajinskou obranu proti ruské agresi.
