Vojáci v Bachmutu padnou průměrně za čtyři hodiny, říká americký voják

Naděje na délku života vojáka na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny je kolem čtyř hodin, odhaduje bývalý příslušník americké námořní pěchoty, který nyní bojuje po boku Ukrajinců v „mlýnku na maso“, jak se říká bitvě o Bachmut. Jde o jeden z nejkrvavějších a nejdelších střetů plnohodnotné ruské invaze, která začala přesně před rokem. Trosky města ukrajinští vojáci na výročí vpádu stále brání před postupujícími okupanty, napsal server Insider.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Situace je dost špatná, je spousta obětí. Průměrná délka života na frontě je okolo čtyř hodin,“ řekl Američan Troy Offenbecker z Michiganu televizi ABC News. Bitva o Bachmut představuje jeden z nejkrvavějších bojů od začátku ruské invaze. Boje o město, které mělo před válkou asi 73 tisíc obyvatel, představují dosud nejdelší bitvu v rámci plnohodnotné války, kterou před rokem Rusko rozpoutalo.

Začátkem ledna popsal vysoký americký vojenský představitel boj v tomto městě a jeho okolí, které má omezený strategický význam jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu, jako „opravdu tvrdý a divoký“.

„Mluvíme o tisících dělostřeleckých nábojů vypálených oběma stranami. V mnoha případech jsou to tisíce nábojů vystřelených za jediný den,“ uvedl zmíněný představitel.

Podle Prigožina dobyli wagnerovci Berchivku

Bachmut se stal hlavním cílem ruských útočných sil, a to jak pravidelné armády, tak nechvalně známé žoldnéřské organizace zvané Wagnerova skupina a napojené na Kreml. V pátek šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin uvedl, že žoldnéři dobyli ukrajinskou obec Berchivka ležící několik kilometrů severozápadně od Bachmutu. „Berchovka (ukrajinsky Berchivka) je plně pod naší kontrolou,“ napsal na Telegramu. Toto tvrzení se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinský generální štáb ve své ranní operační svodce uvedl, že ruské invazní síly podnikly několik neúspěšných útočných akcí ve směru na Bachmut, a zmiňuje v této souvislosti také oblast kolem Berchivky. „V bachmutském směru nepřítel provedl několik neúspěšných útočných akcí v oblastech obcí Berchivka, Bachmut, Zalizňanske, Ivanivske, Časiv Jar, Dylijivka a Vasylivka,“ uvedl ve shrnutí bojů za uplynulý den ukrajinský generální štáb.

Za uplynulý den podle něj ukrajinští obránci odrazili v těchto místech asi sto ruských útoků.

Britská vojenská rozvědka na počátku týdne upozornila, že Rusko je pod „zvyšujícím se politickým tlakem“, aby se na výročí plnohodnotné invaze pochlubilo nějakým vítězstvím, a tak je docela pravděpodobné, že Rusko bude tvrdit, že dobylo Bachmut „bez ohledu na realitu“.

Nahrávám video
ŽIVĚ: Speciál ČT24 k roku od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Spálené ruiny

Bachmut, který je v Ukrajinci ovládané části Doněcké oblasti, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v závěru loňského roku za „spálené ruiny“. O jejich dobytí se ruské jednotky snaží už od srpna, ale ukrajinská obrana odolala.

Západní rozvědky mezitím odhadují, že Rusko mohlo během bojů na Ukrajině přijít až o 200 tisíc vojáků, včetně až 60 tisíc zabitých. „V některých kategoriích ztratili v této válce více než polovinu svého vojenského vybavení a více než milion nejchytřejších a nejlepších Rusů opustilo zemi. Co tedy tato válka přináší obyčejnému Rusovi? Nic,“ míní Victoria Nulandová, náměstkyně ministra zahraničí USA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...