Dezerce

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.

Počet mladých mužů, kteří na Ukrajině dezertovali z vojenské služby, se za poslední rok ztrojnásobil. Nyní se díky tolerantnějšímu přístupu úřadů mohou někteří beztrestně do bojů znovu zapojit. Kyjev také přiznává, že musí něco změnit, aby zběhnutím zabránil – vojáci by tak například měli více dnů odpočívat.

Strach z ruského zajetí byl větší než obavy, že může padnout v boji. Voják ukrajinské armády Viktor proto utekl od své jednotky. Pátral po něm jeho otec. Viktor se zbídačený, pohublý na kost a špinavý nakonec sám objevil na okraji Pokrovsku. Případů, jako je tento, je podle vojenského právníka Romana Lychačeva mnoho. V zemi bojující proti ruské agresi může být podle odhadů odborníků na dvě stě tisíc dezertérů. Pro Reportéry ČT o tom natáčela Darja Stomatová.

Ruské vojenské soudy prošetřují 7300 případů podezření z dezerce od prvního vyhlášení částečné mobilizace. Podle aktuální bilance, o níž informovalo ruské nezávislé médium Mediazona, by se tak jen za poslední rok zvýšil počet dezertérů šestinásobně. Putinův režim přitom opakovaně hovoří o jednotě a ochotě položit život během agrese na Ukrajině.

Ukrajinská vláda od začátku invaze uzavřela hranici pro muže ve věku od 18 do 60 let, na které se vztahuje mobilizační povinnost. Výjimka platí třeba pro pečující o děti nebo invalidní osoby. Po zákazu na Ukrajině vzrostly pokusy o nelegální migraci, muži zkoušejí hranici překročit v přestrojení za ženy, jiní se snaží přeplavat řeku. Někteří využívají i mezer v legálních systémech výjezdů.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině mohou zavolat na speciální ukrajinskou linku a oznámit, že již nechtějí bojovat. Speciální call centrum zřídilo ministerstvo obrany a funguje čtyřiadvacet hodin denně. Od loňského března se Kyjevu dobrovolně vydalo deset tisíc ruských vojáků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který zpřísňuje tresty za neposlušnost nebo dezerci z ozbrojených sil během ruské invaze. Přísnější sankce se budou týkat i vyhrožování velitelům nebo požívání alkoholu. Armáda zpřísnění ospravedlňuje potřebou větší disciplíny s tím, že dosavadní tresty byly příliš mírné. Zákon kritizují někteří lidskoprávní aktivisté či vojenští analytici, kteří se obávají dopadů na bojeschopnost armády. Vznikla proti němu i petice.

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Podle vojenských odhadů nasadilo Rusko do agrese proti Ukrajině až 190 tisíc vojáků, z nichž 95 procent má za sebou v dnešních dnech několikatýdenní nasazení v bojových zónách. Stále častěji se také objevují zprávy o nízké morálce, odmítání rozkazů a ztrátách způsobených neschopnými veliteli. Za stažením části jednotek z okolí Kyjeva mohou být dva důvody: obrácení pozornosti k Donbasu, ale také nutnost přesunout těžce vyčerpané jednotky do týla.