Ukrajina zpřísní tresty za dezerci i neposlušnost v armádě, kritici se obávají dopadů na bojeschopnost

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který zpřísňuje tresty za neposlušnost nebo dezerci z ozbrojených sil během ruské invaze. Přísnější sankce se budou týkat i vyhrožování velitelům nebo požívání alkoholu. Armáda zpřísnění ospravedlňuje potřebou větší disciplíny s tím, že dosavadní tresty byly příliš mírné. Zákon kritizují někteří lidskoprávní aktivisté či vojenští analytici, kteří se obávají dopadů na bojeschopnost armády. Vznikla proti němu i petice.

Nově bude za dezerci vojákům hrozit až dvanáct let vězení, za neposlušnost nebo odmítnutí boje až deset let a za vyhrožování nadřízenému až sedm let. Nový zákon také zakazuje soudům udělovat snížené nebo podmíněné tresty vojákům shledaným vinnými, shrnuje web The Kyiv Post.

Zákon už totiž civilním soudům neumožní zrušit vojenské tresty. Naopak umožní velitelům malých jednotek udělit vojákům přistiženým při pití alkoholu ve službě pokutu ve výši přesahující jeden jejich měsíční plat nebo uvalit na viníka detenci až na dva týdny bez možnosti odvolání.

Dosud přitom byly dezerce, neposlušnost a podobné činy považovány za správní delikt a hrozila za ně pokuta maximálně 34 tisíc hřiven (něco přes dvacet tisíc korun), nejvýše patnáctidenní detence či podmíněné tresty.

Zpřísnění zákona schválil ukrajinský parlament ve zkráceném řízení v prosinci a ve středu ho podepsal prezident.

Zpřísnění požadovala armáda

Nová pravidla podporuje vedení ukrajinské armády. Podle náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného byly dosavadní mezery v legislativě nespravedlivé a přispívaly ke ztrátám.

„Exponované oblasti fronty jsou nuceni krýt jiní vojáci, což vede ke zvýšení ztráty personálu, území a civilistů. Často je nutné ke znovuzískání ztracených pozic podniknout útoky, a to za velmi vysokou cenu,“ zdůraznil v prosinci ve svém vyjádření, v němž nový zákon obhajoval.

Současný trest v podobě pokuty považuje vedení armády za příliš mírný, přičemž poukazuje na to, že účastníci bojů dostávají sto tisíc hřiven měsíčně. Zalužnyj řekl, že přísnější tresty by podle něj mohly vést k tomu, že vojáci u jednotky zůstanou a budou bojovat lépe.

Velení armády také tvrdí, že právě případy nekoordinovaného opuštění vojenských pozic prolomily linii obrany kolem Bachmutu v Doněcké oblasti, uvádí web Novoje Vremja (NV). Už loni v červnu informovali o „pravděpodobných“ případech dezerce v ukrajinské armádě i britští zpravodajci.

Petici proti zákonu podepsalo na 35 tisíc lidí

Proti zákonu vznikla v polovině prosince petice, která byla zveřejněna na prezidentském webu. Dokument, jenž vyzýval prezidenta Zelenského, aby novelu vetoval, nasbíral téměř pětatřicet tisíc podpisů.

„Místo poděkování vojákům, kteří téměř rok odolávají rozsáhlé ruské invazi a úspěšně provedli operace k osvobození území, dostaneme vězení za sebemenší nesouhlas nebo připomínku vůči velitelům,“ stojí v petici.

Její autoři také tvrdí, že nový zákon nahrává Moskvě, neboť zvyšuje riziko demoralizace vojáků, vyčerpaných dlouhou válkou s početně silnějším nepřítelem, a může v nich zasít nedůvěru k parlamentu a prezidentovi.

Politické vedení prezidentské kanceláře se přitom podle zdrojů NV původně stavělo proti zpřísnění opatření, ale velení armády trvalo na tom, že změny jsou nutné.

Kritici: Rána bojeschopnosti a snížení šance na vítězství

Také někteří analytici zákon kritizují, uvádí NV i Kyiv Post. Vojenský novinář Jurij Butusov, podporovatel Zalužného a oponent Zelenského, tvrdí, že zákon zasadí „strašnou ránu bojeschopnosti ukrajinské armády“ a povede k selhání práce s vojenským personálem během války.

Porušování kázně se podle něj z objektivních důvodů dopouštějí tisíce vojáků, přičemž většina z nich se v důsledku nového zákona může dostat před soud a odejít z fronty, i když by mohli bojovat, kdyby se někdo jejich problémy zabýval a prozkoumal je.

Butusov také uvádí, že v zemi neexistují orgány vojenské justice, které by takové případy vyšetřovaly, a že ozbrojeným silám Ukrajiny chybí systém kvalitního a rychlého prověřování rozhodnutí velení podle standardů NATO, takže podle něj hrozí účelová trestní řízení, jejichž cílem bude zakrýt chybné rozkazy.

Vojenský analytik Jevhen Dykyj se obává, že v důsledku nového zákona klesnou šance na výhru ve válce a že novela bude sloužit jako prostředek pro vynucování autority nekompetentních velitelů.

„Závažným zločinem s nevyhnutelným závěrem bude každé nedodržení jakéhokoli příkazu – včetně příkazů, které jsou přímo hloupé, sebevražedné, nekompetentní, na jejichž provedení jednotka fyzicky nemá prostředky,“ citoval ho web NV.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump popřel, že by šéf sboru náčelníků štábů Caine byl proti válce s Íránem

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social v reakci na zprávy amerických médií popřel, že by šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine byl proti tomu, aby Spojené státy šly do války s Íránem. Caine varoval Trumpa a další vrcholné představitele jeho administrativy, že vojenská kampaň proti Íránu s sebou nese značná rizika, včetně obětí v řadách amerických vojáků či uvíznutí v dlouhodobém konfliktu, napsaly deníky The Wall Street Journal (WSJ), The Washington Post (WP) a web Axios s odvoláním na své zdroje.
před 4 mminutami

Výbuch v ukrajinském Mykolajivu zranil sedm policistů, exploze byla i v Dnipru

Při výbuchu ve městě Mykolajiv na jihu Ukrajiny bylo zraněno sedm policistů, z toho dva jsou ve vážném stavu, oznámil podle agentur ukrajinský policejní ředitel Ivan Vyhivskij. Později večer následně agentura Reuters informovala o tom, že další exploze otřásla policejní stanicí v Dnipru na východě země. Ukrajina za poslední tři dny ohlásila tři podobné incidenty, které se týkaly policie.
před 2 hhodinami

Slovensko a Maďarsko zablokovaly balík sankcí proti Rusku

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí nedosáhli dohody na dvacátém balíku sankcí proti Rusku, uvedla po jednání v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která to označila za neúspěch. Sankce blokuje Maďarsko a podle informací ČTK i Slovensko. Premiér Robert Fico (Smer) také oznámil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou dodávek elektřiny. Opatření potrvá, dokud podle něj Ukrajina neobnoví tranzit ropy. Obnovení dodávek posunul Kyjev podle Bratislavy na středu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Při zatýkání šéfa kartelu a následných střetech zahynulo v Mexiku 74 lidí

Při nedělním zatýkání šéfa drogového kartelu a následných střetech mezi bezpečnostními složkami a podezřelými bylo v Mexiku zabito nejméně 74 lidí, uvedla agentura DPA. Mezi mrtvými je i 25 členů mexické Národní gardy, oznámil předtím mexický ministr bezpečnosti Omar García Harfuch. Šéf organizace Kartel Jalisco nová generace (CJNG) Nemesio Rubén Oseguera Cervantes zemřel v neděli poté, co jej zraněného zajala armáda.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Británii zadrželi bývalého ministra Mandelsona, který figuruje v kauze Epstein

Britská policie zadržela bývalého ministra a někdejšího velvyslance v USA Petera Mandelsona. Ten figuruje v kauze amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, píší tiskové agentury. Policie uvedla, že zadržela muže, jehož věk odpovídá stáří Mandelsona, a to kvůli pochybení při výkonu veřejné funkce. Mandelson v souvislosti s Epsteinovou kauzou oznámil rezignaci na mandát ve Sněmovně lordů, pochybení odmítá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zabíjelo v Oděské oblasti a Záporoží, v Tatarstánu vypukl požár v ropné čerpací stanici

Nejméně tři lidi zabily a několik dalších zranily noční ruské útoky na Ukrajinu, informují úřady. Dva lidé nepřežili útok na Oděskou oblast, jeden člověk zemřel při úderu na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Nálet hlásí v pondělí ráno i Charkov na východě země. Ukrajinské síly zasáhly podle zpráv na sociálních sítích důležitou ropnou čerpací stanici v Tatarstánu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V New Yorku byla kvůli sněhové bouři patnáct hodin uzavřena doprava

Sněhová bouře uvěznila v neděli večer a v pondělí dopoledne doma miliony Newyorčanů a dalších obyvatel severovýchodu Spojených států. Do pondělního poledne místního času (18:00 SEČ) platilo ve městě uzavření všech ulic, dálnic a mostů pro veškerou dopravu mimo vozidel potřebných pro zajištění kritických služeb. Starosta New Yorku Zohran Mamdani o tom rozhodl v neděli, zákaz platil od 21 hodin místního času (3:00 SEČ).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nizozemsko má novou vládu s nejmladším premiérem v historii země

Nová nizozemská menšinová koaliční vláda se ujala úřadu poté, co její zástupci formálně složili přísahu před králem Willemem-Alexanderem. Liberální politik Rob Jetten se tak stal nejmladším a také prvním otevřeně homosexuálním premiérem v historii země. Jeho progresivní proevropská strana D66 loni v říjnu překvapivě vyhrála volby. Spolu s D66 tvoří novou nizozemskou vládu křesťanští demokraté (CDA) a středopravá liberální strana VVD.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...