Ukrajina zpřísní tresty za dezerci i neposlušnost v armádě, kritici se obávají dopadů na bojeschopnost

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který zpřísňuje tresty za neposlušnost nebo dezerci z ozbrojených sil během ruské invaze. Přísnější sankce se budou týkat i vyhrožování velitelům nebo požívání alkoholu. Armáda zpřísnění ospravedlňuje potřebou větší disciplíny s tím, že dosavadní tresty byly příliš mírné. Zákon kritizují někteří lidskoprávní aktivisté či vojenští analytici, kteří se obávají dopadů na bojeschopnost armády. Vznikla proti němu i petice.

Nově bude za dezerci vojákům hrozit až dvanáct let vězení, za neposlušnost nebo odmítnutí boje až deset let a za vyhrožování nadřízenému až sedm let. Nový zákon také zakazuje soudům udělovat snížené nebo podmíněné tresty vojákům shledaným vinnými, shrnuje web The Kyiv Post.

Zákon už totiž civilním soudům neumožní zrušit vojenské tresty. Naopak umožní velitelům malých jednotek udělit vojákům přistiženým při pití alkoholu ve službě pokutu ve výši přesahující jeden jejich měsíční plat nebo uvalit na viníka detenci až na dva týdny bez možnosti odvolání.

Dosud přitom byly dezerce, neposlušnost a podobné činy považovány za správní delikt a hrozila za ně pokuta maximálně 34 tisíc hřiven (něco přes dvacet tisíc korun), nejvýše patnáctidenní detence či podmíněné tresty.

Zpřísnění zákona schválil ukrajinský parlament ve zkráceném řízení v prosinci a ve středu ho podepsal prezident.

Zpřísnění požadovala armáda

Nová pravidla podporuje vedení ukrajinské armády. Podle náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného byly dosavadní mezery v legislativě nespravedlivé a přispívaly ke ztrátám.

„Exponované oblasti fronty jsou nuceni krýt jiní vojáci, což vede ke zvýšení ztráty personálu, území a civilistů. Často je nutné ke znovuzískání ztracených pozic podniknout útoky, a to za velmi vysokou cenu,“ zdůraznil v prosinci ve svém vyjádření, v němž nový zákon obhajoval.

Současný trest v podobě pokuty považuje vedení armády za příliš mírný, přičemž poukazuje na to, že účastníci bojů dostávají sto tisíc hřiven měsíčně. Zalužnyj řekl, že přísnější tresty by podle něj mohly vést k tomu, že vojáci u jednotky zůstanou a budou bojovat lépe.

Velení armády také tvrdí, že právě případy nekoordinovaného opuštění vojenských pozic prolomily linii obrany kolem Bachmutu v Doněcké oblasti, uvádí web Novoje Vremja (NV). Už loni v červnu informovali o „pravděpodobných“ případech dezerce v ukrajinské armádě i britští zpravodajci.

Petici proti zákonu podepsalo na 35 tisíc lidí

Proti zákonu vznikla v polovině prosince petice, která byla zveřejněna na prezidentském webu. Dokument, jenž vyzýval prezidenta Zelenského, aby novelu vetoval, nasbíral téměř pětatřicet tisíc podpisů.

„Místo poděkování vojákům, kteří téměř rok odolávají rozsáhlé ruské invazi a úspěšně provedli operace k osvobození území, dostaneme vězení za sebemenší nesouhlas nebo připomínku vůči velitelům,“ stojí v petici.

Její autoři také tvrdí, že nový zákon nahrává Moskvě, neboť zvyšuje riziko demoralizace vojáků, vyčerpaných dlouhou válkou s početně silnějším nepřítelem, a může v nich zasít nedůvěru k parlamentu a prezidentovi.

Politické vedení prezidentské kanceláře se přitom podle zdrojů NV původně stavělo proti zpřísnění opatření, ale velení armády trvalo na tom, že změny jsou nutné.

Kritici: Rána bojeschopnosti a snížení šance na vítězství

Také někteří analytici zákon kritizují, uvádí NV i Kyiv Post. Vojenský novinář Jurij Butusov, podporovatel Zalužného a oponent Zelenského, tvrdí, že zákon zasadí „strašnou ránu bojeschopnosti ukrajinské armády“ a povede k selhání práce s vojenským personálem během války.

Porušování kázně se podle něj z objektivních důvodů dopouštějí tisíce vojáků, přičemž většina z nich se v důsledku nového zákona může dostat před soud a odejít z fronty, i když by mohli bojovat, kdyby se někdo jejich problémy zabýval a prozkoumal je.

Butusov také uvádí, že v zemi neexistují orgány vojenské justice, které by takové případy vyšetřovaly, a že ozbrojeným silám Ukrajiny chybí systém kvalitního a rychlého prověřování rozhodnutí velení podle standardů NATO, takže podle něj hrozí účelová trestní řízení, jejichž cílem bude zakrýt chybné rozkazy.

Vojenský analytik Jevhen Dykyj se obává, že v důsledku nového zákona klesnou šance na výhru ve válce a že novela bude sloužit jako prostředek pro vynucování autority nekompetentních velitelů.

„Závažným zločinem s nevyhnutelným závěrem bude každé nedodržení jakéhokoli příkazu – včetně příkazů, které jsou přímo hloupé, sebevražedné, nekompetentní, na jejichž provedení jednotka fyzicky nemá prostředky,“ citoval ho web NV.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev hlásí po ruských útocích osm mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně osm lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny.
06:38Aktualizovánopřed 7 mminutami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
15:06Aktualizovánopřed 50 mminutami

Z Izraele i Íránu vzlétly rakety. Dopadly u elektrárny či věznice

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávají ani během dne. V několika částech Izraele se dopoledne rozezněly sirény kvůli salvě šesti až sedmi íránských raket, uvedla izraelská armáda. Na jihu země dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín. Terčem izraelského úderu se znovu stal jaderný komplex Fordo.
06:16Aktualizovánopřed 54 mminutami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 2 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 5 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 5 hhodinami

Česká nákladní loď doplula do Bratislavy poprvé po více než třiceti letech

Po třiatřiceti letech zakotvila v Bratislavě česká nákladní loď. Plavidlo s názvem Rio 2 urazilo celkem osmnáct set kilometrů a má tak za sebou výjimečně dlouhou trasu. Nákladní loď by za normálních okolností převážené zboží vyzvedla v Čechách, ale kvůli nízké hladině Labe a zřícenému mostu v Drážďanech pro něj musela právě do slovenské metropole. Plavba do cílové destinace v německém Münsteru potrvá asi další tři týdny.
před 10 hhodinami

Sebevražedný útok na kostel v Damašku má 22 obětí

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Čin odsoudila Francie i Turecko.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...