Ukrajina zpřísní tresty za dezerci i neposlušnost v armádě, kritici se obávají dopadů na bojeschopnost

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který zpřísňuje tresty za neposlušnost nebo dezerci z ozbrojených sil během ruské invaze. Přísnější sankce se budou týkat i vyhrožování velitelům nebo požívání alkoholu. Armáda zpřísnění ospravedlňuje potřebou větší disciplíny s tím, že dosavadní tresty byly příliš mírné. Zákon kritizují někteří lidskoprávní aktivisté či vojenští analytici, kteří se obávají dopadů na bojeschopnost armády. Vznikla proti němu i petice.

Nově bude za dezerci vojákům hrozit až dvanáct let vězení, za neposlušnost nebo odmítnutí boje až deset let a za vyhrožování nadřízenému až sedm let. Nový zákon také zakazuje soudům udělovat snížené nebo podmíněné tresty vojákům shledaným vinnými, shrnuje web The Kyiv Post.

Zákon už totiž civilním soudům neumožní zrušit vojenské tresty. Naopak umožní velitelům malých jednotek udělit vojákům přistiženým při pití alkoholu ve službě pokutu ve výši přesahující jeden jejich měsíční plat nebo uvalit na viníka detenci až na dva týdny bez možnosti odvolání.

Dosud přitom byly dezerce, neposlušnost a podobné činy považovány za správní delikt a hrozila za ně pokuta maximálně 34 tisíc hřiven (něco přes dvacet tisíc korun), nejvýše patnáctidenní detence či podmíněné tresty.

Zpřísnění zákona schválil ukrajinský parlament ve zkráceném řízení v prosinci a ve středu ho podepsal prezident.

Zpřísnění požadovala armáda

Nová pravidla podporuje vedení ukrajinské armády. Podle náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného byly dosavadní mezery v legislativě nespravedlivé a přispívaly ke ztrátám.

„Exponované oblasti fronty jsou nuceni krýt jiní vojáci, což vede ke zvýšení ztráty personálu, území a civilistů. Často je nutné ke znovuzískání ztracených pozic podniknout útoky, a to za velmi vysokou cenu,“ zdůraznil v prosinci ve svém vyjádření, v němž nový zákon obhajoval.

Současný trest v podobě pokuty považuje vedení armády za příliš mírný, přičemž poukazuje na to, že účastníci bojů dostávají sto tisíc hřiven měsíčně. Zalužnyj řekl, že přísnější tresty by podle něj mohly vést k tomu, že vojáci u jednotky zůstanou a budou bojovat lépe.

Velení armády také tvrdí, že právě případy nekoordinovaného opuštění vojenských pozic prolomily linii obrany kolem Bachmutu v Doněcké oblasti, uvádí web Novoje Vremja (NV). Už loni v červnu informovali o „pravděpodobných“ případech dezerce v ukrajinské armádě i britští zpravodajci.

Petici proti zákonu podepsalo na 35 tisíc lidí

Proti zákonu vznikla v polovině prosince petice, která byla zveřejněna na prezidentském webu. Dokument, jenž vyzýval prezidenta Zelenského, aby novelu vetoval, nasbíral téměř pětatřicet tisíc podpisů.

„Místo poděkování vojákům, kteří téměř rok odolávají rozsáhlé ruské invazi a úspěšně provedli operace k osvobození území, dostaneme vězení za sebemenší nesouhlas nebo připomínku vůči velitelům,“ stojí v petici.

Její autoři také tvrdí, že nový zákon nahrává Moskvě, neboť zvyšuje riziko demoralizace vojáků, vyčerpaných dlouhou válkou s početně silnějším nepřítelem, a může v nich zasít nedůvěru k parlamentu a prezidentovi.

Politické vedení prezidentské kanceláře se přitom podle zdrojů NV původně stavělo proti zpřísnění opatření, ale velení armády trvalo na tom, že změny jsou nutné.

Kritici: Rána bojeschopnosti a snížení šance na vítězství

Také někteří analytici zákon kritizují, uvádí NV i Kyiv Post. Vojenský novinář Jurij Butusov, podporovatel Zalužného a oponent Zelenského, tvrdí, že zákon zasadí „strašnou ránu bojeschopnosti ukrajinské armády“ a povede k selhání práce s vojenským personálem během války.

Porušování kázně se podle něj z objektivních důvodů dopouštějí tisíce vojáků, přičemž většina z nich se v důsledku nového zákona může dostat před soud a odejít z fronty, i když by mohli bojovat, kdyby se někdo jejich problémy zabýval a prozkoumal je.

Butusov také uvádí, že v zemi neexistují orgány vojenské justice, které by takové případy vyšetřovaly, a že ozbrojeným silám Ukrajiny chybí systém kvalitního a rychlého prověřování rozhodnutí velení podle standardů NATO, takže podle něj hrozí účelová trestní řízení, jejichž cílem bude zakrýt chybné rozkazy.

Vojenský analytik Jevhen Dykyj se obává, že v důsledku nového zákona klesnou šance na výhru ve válce a že novela bude sloužit jako prostředek pro vynucování autority nekompetentních velitelů.

„Závažným zločinem s nevyhnutelným závěrem bude každé nedodržení jakéhokoli příkazu – včetně příkazů, které jsou přímo hloupé, sebevražedné, nekompetentní, na jejichž provedení jednotka fyzicky nemá prostředky,“ citoval ho web NV.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...