Ukrajina zpřísní tresty za dezerci i neposlušnost v armádě, kritici se obávají dopadů na bojeschopnost

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který zpřísňuje tresty za neposlušnost nebo dezerci z ozbrojených sil během ruské invaze. Přísnější sankce se budou týkat i vyhrožování velitelům nebo požívání alkoholu. Armáda zpřísnění ospravedlňuje potřebou větší disciplíny s tím, že dosavadní tresty byly příliš mírné. Zákon kritizují někteří lidskoprávní aktivisté či vojenští analytici, kteří se obávají dopadů na bojeschopnost armády. Vznikla proti němu i petice.

Nově bude za dezerci vojákům hrozit až dvanáct let vězení, za neposlušnost nebo odmítnutí boje až deset let a za vyhrožování nadřízenému až sedm let. Nový zákon také zakazuje soudům udělovat snížené nebo podmíněné tresty vojákům shledaným vinnými, shrnuje web The Kyiv Post.

Zákon už totiž civilním soudům neumožní zrušit vojenské tresty. Naopak umožní velitelům malých jednotek udělit vojákům přistiženým při pití alkoholu ve službě pokutu ve výši přesahující jeden jejich měsíční plat nebo uvalit na viníka detenci až na dva týdny bez možnosti odvolání.

Dosud přitom byly dezerce, neposlušnost a podobné činy považovány za správní delikt a hrozila za ně pokuta maximálně 34 tisíc hřiven (něco přes dvacet tisíc korun), nejvýše patnáctidenní detence či podmíněné tresty.

Zpřísnění zákona schválil ukrajinský parlament ve zkráceném řízení v prosinci a ve středu ho podepsal prezident.

Zpřísnění požadovala armáda

Nová pravidla podporuje vedení ukrajinské armády. Podle náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného byly dosavadní mezery v legislativě nespravedlivé a přispívaly ke ztrátám.

„Exponované oblasti fronty jsou nuceni krýt jiní vojáci, což vede ke zvýšení ztráty personálu, území a civilistů. Často je nutné ke znovuzískání ztracených pozic podniknout útoky, a to za velmi vysokou cenu,“ zdůraznil v prosinci ve svém vyjádření, v němž nový zákon obhajoval.

Současný trest v podobě pokuty považuje vedení armády za příliš mírný, přičemž poukazuje na to, že účastníci bojů dostávají sto tisíc hřiven měsíčně. Zalužnyj řekl, že přísnější tresty by podle něj mohly vést k tomu, že vojáci u jednotky zůstanou a budou bojovat lépe.

Velení armády také tvrdí, že právě případy nekoordinovaného opuštění vojenských pozic prolomily linii obrany kolem Bachmutu v Doněcké oblasti, uvádí web Novoje Vremja (NV). Už loni v červnu informovali o „pravděpodobných“ případech dezerce v ukrajinské armádě i britští zpravodajci.

Petici proti zákonu podepsalo na 35 tisíc lidí

Proti zákonu vznikla v polovině prosince petice, která byla zveřejněna na prezidentském webu. Dokument, jenž vyzýval prezidenta Zelenského, aby novelu vetoval, nasbíral téměř pětatřicet tisíc podpisů.

„Místo poděkování vojákům, kteří téměř rok odolávají rozsáhlé ruské invazi a úspěšně provedli operace k osvobození území, dostaneme vězení za sebemenší nesouhlas nebo připomínku vůči velitelům,“ stojí v petici.

Její autoři také tvrdí, že nový zákon nahrává Moskvě, neboť zvyšuje riziko demoralizace vojáků, vyčerpaných dlouhou válkou s početně silnějším nepřítelem, a může v nich zasít nedůvěru k parlamentu a prezidentovi.

Politické vedení prezidentské kanceláře se přitom podle zdrojů NV původně stavělo proti zpřísnění opatření, ale velení armády trvalo na tom, že změny jsou nutné.

Kritici: Rána bojeschopnosti a snížení šance na vítězství

Také někteří analytici zákon kritizují, uvádí NV i Kyiv Post. Vojenský novinář Jurij Butusov, podporovatel Zalužného a oponent Zelenského, tvrdí, že zákon zasadí „strašnou ránu bojeschopnosti ukrajinské armády“ a povede k selhání práce s vojenským personálem během války.

Porušování kázně se podle něj z objektivních důvodů dopouštějí tisíce vojáků, přičemž většina z nich se v důsledku nového zákona může dostat před soud a odejít z fronty, i když by mohli bojovat, kdyby se někdo jejich problémy zabýval a prozkoumal je.

Butusov také uvádí, že v zemi neexistují orgány vojenské justice, které by takové případy vyšetřovaly, a že ozbrojeným silám Ukrajiny chybí systém kvalitního a rychlého prověřování rozhodnutí velení podle standardů NATO, takže podle něj hrozí účelová trestní řízení, jejichž cílem bude zakrýt chybné rozkazy.

Vojenský analytik Jevhen Dykyj se obává, že v důsledku nového zákona klesnou šance na výhru ve válce a že novela bude sloužit jako prostředek pro vynucování autority nekompetentních velitelů.

„Závažným zločinem s nevyhnutelným závěrem bude každé nedodržení jakéhokoli příkazu – včetně příkazů, které jsou přímo hloupé, sebevražedné, nekompetentní, na jejichž provedení jednotka fyzicky nemá prostředky,“ citoval ho web NV.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev po ruských úderech hlásí nejméně 19 zraněných

Ukrajinské hlavní město Kyjev hlásí po ruských úderech nejméně devatenáct zraněných, jedenáct z nich skončilo v nemocnici. Letecký útok zasáhl šest městských částí. Rusko v noci na sobotu zaútočilo na Ukrajinu s pomocí téměř 500 dronů a 40 raket, přičemž cílilo na energetickou a civilní infrastrukturu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
01:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel kytarista a klávesista skupiny The Cure Perry Bamonte

Britská alternativní hudební skupina The Cure v pátek oznámila, že zemřel její kytarista a klávesista Perry Bamonte. Hudebník byl členem kapely od roku 1990. Po krátké nemoci zemřel během vánočních svátků ve věku 65 let.
před 2 hhodinami

Ekonomická situace v Sýrii se zlepšuje s návratem uprchlíků

Ekonomika Sýrie v roce 2025 poprvé po letech znovu rostla. Přispěl k tomu návrat uprchlíků do zdevastovaných měst a bude tomu pomáhat i pracovní nasazení žen. Damašek začne mimo to 1. ledna měnit staré bankovky za nové, oznámila tamní centrální banka. Stažením oběživa z doby Bašára Asada chce podpořit hodnotu měny.
před 4 hhodinami

Britská královská rodina je otevřenější, podle kritiků ale bohatne

Britský král Karel III. a jeho syn William se snaží být v moderním světě více otevření ohledně zdraví a dalších osobních záležitostí týkajících se královské rodiny. Ta přesto čas od času čelí kritice části společnosti – i kvůli jejímu enormnímu bohatství.
před 6 hhodinami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a Číny.
05:08Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...