Ukrajina zpřísní tresty za dezerci i neposlušnost v armádě, kritici se obávají dopadů na bojeschopnost

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který zpřísňuje tresty za neposlušnost nebo dezerci z ozbrojených sil během ruské invaze. Přísnější sankce se budou týkat i vyhrožování velitelům nebo požívání alkoholu. Armáda zpřísnění ospravedlňuje potřebou větší disciplíny s tím, že dosavadní tresty byly příliš mírné. Zákon kritizují někteří lidskoprávní aktivisté či vojenští analytici, kteří se obávají dopadů na bojeschopnost armády. Vznikla proti němu i petice.

Nově bude za dezerci vojákům hrozit až dvanáct let vězení, za neposlušnost nebo odmítnutí boje až deset let a za vyhrožování nadřízenému až sedm let. Nový zákon také zakazuje soudům udělovat snížené nebo podmíněné tresty vojákům shledaným vinnými, shrnuje web The Kyiv Post.

Zákon už totiž civilním soudům neumožní zrušit vojenské tresty. Naopak umožní velitelům malých jednotek udělit vojákům přistiženým při pití alkoholu ve službě pokutu ve výši přesahující jeden jejich měsíční plat nebo uvalit na viníka detenci až na dva týdny bez možnosti odvolání.

Dosud přitom byly dezerce, neposlušnost a podobné činy považovány za správní delikt a hrozila za ně pokuta maximálně 34 tisíc hřiven (něco přes dvacet tisíc korun), nejvýše patnáctidenní detence či podmíněné tresty.

Zpřísnění zákona schválil ukrajinský parlament ve zkráceném řízení v prosinci a ve středu ho podepsal prezident.

Zpřísnění požadovala armáda

Nová pravidla podporuje vedení ukrajinské armády. Podle náčelníka generálního štábu Valerije Zalužného byly dosavadní mezery v legislativě nespravedlivé a přispívaly ke ztrátám.

„Exponované oblasti fronty jsou nuceni krýt jiní vojáci, což vede ke zvýšení ztráty personálu, území a civilistů. Často je nutné ke znovuzískání ztracených pozic podniknout útoky, a to za velmi vysokou cenu,“ zdůraznil v prosinci ve svém vyjádření, v němž nový zákon obhajoval.

Současný trest v podobě pokuty považuje vedení armády za příliš mírný, přičemž poukazuje na to, že účastníci bojů dostávají sto tisíc hřiven měsíčně. Zalužnyj řekl, že přísnější tresty by podle něj mohly vést k tomu, že vojáci u jednotky zůstanou a budou bojovat lépe.

Velení armády také tvrdí, že právě případy nekoordinovaného opuštění vojenských pozic prolomily linii obrany kolem Bachmutu v Doněcké oblasti, uvádí web Novoje Vremja (NV). Už loni v červnu informovali o „pravděpodobných“ případech dezerce v ukrajinské armádě i britští zpravodajci.

Petici proti zákonu podepsalo na 35 tisíc lidí

Proti zákonu vznikla v polovině prosince petice, která byla zveřejněna na prezidentském webu. Dokument, jenž vyzýval prezidenta Zelenského, aby novelu vetoval, nasbíral téměř pětatřicet tisíc podpisů.

„Místo poděkování vojákům, kteří téměř rok odolávají rozsáhlé ruské invazi a úspěšně provedli operace k osvobození území, dostaneme vězení za sebemenší nesouhlas nebo připomínku vůči velitelům,“ stojí v petici.

Její autoři také tvrdí, že nový zákon nahrává Moskvě, neboť zvyšuje riziko demoralizace vojáků, vyčerpaných dlouhou válkou s početně silnějším nepřítelem, a může v nich zasít nedůvěru k parlamentu a prezidentovi.

Politické vedení prezidentské kanceláře se přitom podle zdrojů NV původně stavělo proti zpřísnění opatření, ale velení armády trvalo na tom, že změny jsou nutné.

Kritici: Rána bojeschopnosti a snížení šance na vítězství

Také někteří analytici zákon kritizují, uvádí NV i Kyiv Post. Vojenský novinář Jurij Butusov, podporovatel Zalužného a oponent Zelenského, tvrdí, že zákon zasadí „strašnou ránu bojeschopnosti ukrajinské armády“ a povede k selhání práce s vojenským personálem během války.

Porušování kázně se podle něj z objektivních důvodů dopouštějí tisíce vojáků, přičemž většina z nich se v důsledku nového zákona může dostat před soud a odejít z fronty, i když by mohli bojovat, kdyby se někdo jejich problémy zabýval a prozkoumal je.

Butusov také uvádí, že v zemi neexistují orgány vojenské justice, které by takové případy vyšetřovaly, a že ozbrojeným silám Ukrajiny chybí systém kvalitního a rychlého prověřování rozhodnutí velení podle standardů NATO, takže podle něj hrozí účelová trestní řízení, jejichž cílem bude zakrýt chybné rozkazy.

Vojenský analytik Jevhen Dykyj se obává, že v důsledku nového zákona klesnou šance na výhru ve válce a že novela bude sloužit jako prostředek pro vynucování autority nekompetentních velitelů.

„Závažným zločinem s nevyhnutelným závěrem bude každé nedodržení jakéhokoli příkazu – včetně příkazů, které jsou přímo hloupé, sebevražedné, nekompetentní, na jejichž provedení jednotka fyzicky nemá prostředky,“ citoval ho web NV.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína zahájila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína zahájila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Čína varovala spojence Tchaj-wanu před „vměšováním“. Tchajwanská prezidentská kancelář naopak vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.
03:42Aktualizovánopřed 32 mminutami

V kosovských volbách zvítězila strana premiéra Kurtiho

Po sečtení 99,6 procenta odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledků získal podporu 49,3 procenta voličů, což znamená, že k vládnutí bude potřebovat koaličního partnera. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.
06:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Politici vidí pokrok v cestě k zastavení ruské války na Ukrajině. Kreml mluví o svých cílech

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Rusko čeká na telefonát z Bílého domu a stále mluví o dosažení svých cílů, které se rovnají zničení nezávislé Ukrajiny.
00:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie varuje před podvody, kdy lidé nevědomky pašují drogy

Policie varuje před podvody, při kterých mohou lidé nevědomky ze zahraničí pašovat drogy. Podvodníci si nejprve s obětí vybudují důvěru, přesvědčí ji k cestě do zahraničí a pak ji požádají pod různými záminkami o převoz kufru. V zavazadle jsou však drogy, za jejichž pašování v některých zemích hrozí i doživotní trest. O přibývajících případech informovala mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová.
před 2 hhodinami

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
před 3 hhodinami

V Turecku zemřeli při zásahu proti Islámskému státu tři policisté

Při zásahu proti údajným členům teroristické organizace Islámský stát (IS) zemřeli v Turecku tři policisté a dalších devět jich bylo zraněno. Při operaci bylo také zabito šest podezřelých, oznámil dle agentur Reuters a Anadolu turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya.
11:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Thajsko viní Kambodžu z porušení nedávného příměří stovkami dronů

Thajsko v pondělí obvinilo Kambodžu z porušení příměří, které obě země uzavřely v sobotu, informovala agentura AFP. Podle Bangkoku totiž přeletělo nad thajským územím více než 250 dronů. Přeshraniční boje, které nanovo propukly v prosinci, si vyžádaly přes čtyřicet obětí.
před 4 hhodinami

Mírový plán počítá s bezpečnostními zárukami USA na patnáct let, řekl Zelenskyj

Chystaný plán možného zastavení ruské války na Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského počítá s americkými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu na dobu patnácti let. Zelenskyj amerického prezidenta Donalda Trumpa požádal o bezpečnostní záruky až na padesát let. Ukrajinský prezident také vyjádřil názor, že plán by měly podepsat Ukrajina, USA, Rusko i Evropa.
před 4 hhodinami
Načítání...