Zpřísnění

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.

Dánská policie kvůli nedávnému pálení koránu zpřísní kontrolu dánských hranic. S odvoláním na prohlášení dánského ministerstva spravedlnosti o tom informuje agentura Reuters. Odpůrci islámu v Dánsku a Švédsku v posledních měsících zapálili a poškodili několik výtisků svaté knihy muslimů koránu, což vyvolalo pobouření v muslimských zemích a diplomatické napětí.

Případnou ústavní stížnost kvůli středeční proceduře při projednávání vládní penzijní novely podá hnutí ANO až v případě, že předlohu podpoří Senát a podepíše prezident. Na tiskové konferenci stínové vlády to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně přicestoval do saúdskoarabské Džiddy na summit Ligy arabských států (LAS). Vyzval k podpoře svého mírového plánu pro Ukrajinu a uvedl, že některé země, i z arabského regionu, zavírají oči před zločiny Ruska. Dosud Ukrajinu v boji proti ruské agresi podporovaly zejména západní státy, rozšíření diplomatických styků s arabskými zeměmi by znamenalo pro Kyjev významný krok. Ze Saúdské Arábie se Zelenskyj vydá francouzským vládním speciálem na jednání skupiny G7 v japonské Hirošimě.

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

Zaměstnanec banky v Louisville v americkém Kentucky zastřelil pět kolegů. Počet obětí pondělního útoku stoupl ze čtyř na pět poté, co zraněním podlehla sedmapadesátiletá žena, oznámily tiskové agentury. Policie pachatele zastřelila.

Britská vládní Konzervativní strana vyloučila ze svých parlamentních řad poslance Scotta Bentona kvůli podezření z korupce. Benton fingovaným investorům do hazardních her, ve skutečnosti ovšem investigativním novinářům listu The Times, nabídl protislužby za úplatu. Reportéři deníku pořídili z inkriminované schůzky video natočené skrytou kamerou a sekvence z něj zveřejnili ve středu večer.

Krizová novela vodního zákona zpřesní postup řešení ekologických havárií na vodních tocích. Nově by měl takové situace řídit Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) také plánuje zpřísnit pokuty pro ty, kteří havárii zapříčiní. Firmám by tak mohlo hrozit až 50 milionů korun, uvedl ve čtvrtek ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který zpřísňuje tresty za neposlušnost nebo dezerci z ozbrojených sil během ruské invaze. Přísnější sankce se budou týkat i vyhrožování velitelům nebo požívání alkoholu. Armáda zpřísnění ospravedlňuje potřebou větší disciplíny s tím, že dosavadní tresty byly příliš mírné. Zákon kritizují někteří lidskoprávní aktivisté či vojenští analytici, kteří se obávají dopadů na bojeschopnost armády. Vznikla proti němu i petice.

Ministerstvo dopravy chce zpřísnit kontroly technického stavu vlaků. Drážní úřad už slíbil, že proto posílí dohled. Vedení resortu k tomu chce přikročit kvůli výsledkům průzkumu mezi strojvedoucími, kteří si stěžují na časté výluky na tratích. 59 procent respondentů označilo za častý problém právě poruchy na vozidlech. Na tratích ale přetrvávají i problémy s vyšetřováním nehod. Drážní inspekce má ze zákona roční lhůtu, teď ji ale poměrně často nestíhá dodržovat. Může za to nedostatek inspektorů, které úřad nedokáže zajistit kvůli nízkým platům.

Guvernér Oklahomy Kevin Stitt ve středu podepsal nový zákon, který dále zpřísňuje podmínky pro potraty. Podle zákona ze začátku měsíce byly potraty zakázané od šestého týdne těhotenství, nová norma obsahuje zákaz od oplodnění. Patří tak k nejstriktnějším zákonům proti interrupcím, jež v USA platí. Ze zákazu existuje několik výjimek a povolená zůstává i kontracepce.

Při střelbě na základní škole v texaském městečku Uvalde, kde je silně zastoupena hispánská komunita, zemřelo nejméně 19 dětí a dva dospělí. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AP.  Agresora zabili policisté, uvedl guvernér Texasu Greg Abbott.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

O půlnoci ze soboty na neděli v Česku skončil nouzový stav, kvůli covidu ale nadále platí mnohá omezení. Na Boží hod vánoční přibylo 1086 případů, laboratoře zpracovaly ale pouze patnáct tisíc vzorků. Dále klesá počet hospitalizovaných.

Řada evropských zemí kvůli stále rychlejšímu šíření nákazy koronavirem podstatně zpřísní restrikce. Rakousko zahájilo uzávěru, během které smějí lidé opouštět domov jen v nejnutnějších případech, a uzavře se pro turisty. Sasko zavírá bary, kluby a ruší vánoční trhy, Slovensko a Řecko výrazně ztíží život neočkovaným. Vakcíny proti covidu pro děti by měly státy Evropské unie dostat 20. prosince. Premiéři Nizozemska a Belgie odsoudili víkendové protesty proti opatřením, které v obou zemích probíhaly.

V Česku by opět mohl být nouzový stav. Na jednání vlády navrhne jeho vyhlášení ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Informace webu iDnes.cz potvrdil mluvčí resortu Daniel Köppl. O nouzovém stavu hovořila v rozhovoru pro Český rozhlas i hlavní hygienička Pavla Svrčinová, podle ní by umožnil povolat na pomoc nemocnicím mediky. Podle ministra vnitra v demisi Jana Hamáčka (ČSSD) jsou ale zatím problémy v nemocnicích jen v některých krajích, domnívá se, že by mohlo postačit, kdyby jejich hejtmani vyhlásili stav nebezpečí. S tím ale někteří krajští představitelé nesouhlasí. Česká lékařská komora navíc vyzvala i k lockdownu, čili celospolečenské uzávěře, která by snížila počet kontaktů mezi lidmi.

Ve čtvrtek laboratoře v Česku odhalily 13 374 případů koronaviru. Je to bezmála o tři tisíce víc než před týdnem. Jde ale o nižší číslo než v rekordní úterý, kdy přibylo přes dvaadvacet tisíc nakažených, i než ve středeční státní svátek s víc než čtrnácti tisíci prokázanými případy. Počet lidí, kteří s covidem skončili v nemocnicích, stoupl na 4750. Téměř sedm set z nich je v těžkém stavu. V některých nemocnicích chybí už protilátkové léky, ministerstvo zdravotnictví objednalo další – dorazit by měly příští týden. Česko je aktuálně podle nákaz covidem za týden pátou nejvíc zasaženou zemí EU.

Rakousko a Slovensko ohlásily nové nejvyšší přírůstky počtu nakažených koronavirem za den. V Rakousku zaznamenali za posledních 24 hodin 13 152 infikovaných, na Slovensku za pátek nákazu nově potvrdili u 7244 testovaných. V Německu sice počet nových případů druhý den za sebou klesl, na rekordní úroveň ale vystoupala sedmidenní incidence.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

V zemích na jihu Evropy začínají platit přísnější protiepidemická opatření. V Itálii se lidé starší 12 let musejí prokázat covidovým certifikátem při vstupu do restaurací, muzeí, kin či posiloven. Řecko zavádí zákaz nočního vycházení na oblíbeném ostrově Zakynthos a ve městě Chania na Krétě. Zpřísňovat se chystá  i Finsko. Rakousko chce od podzimu podávat třetí dávku vakcíny, Německo zvažuje finanční odměny pro očkované a Kalifornie nařídila zdravotníkům, aby byli do konce září plně naočkovaní.

Ve Francii se nejméně na tři týdny zavřou školy, což bude v této zemi v letošním školním roce kvůli pandemii poprvé. Od sobotního večera také na jeden měsíc začne platit omezení pro pohyb výhradně v okruhu do deseti kilometrů od bydliště pro celou Francii, dosud to platilo jen v 19 departementech. Zpřísnění opatření kvůli epidemii covidu-19 ve středu večer spoluobčanům oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron.