Zpřísnění

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem a kabinetu premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.

Spojené království zváží zpřísnění pravidel pro migranty, kteří se budou chtít v zemi trvale usadit. Podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové bude země od žadatelů požadovat „prokázání jejich hodnoty pro společnost“. Londýn už v letošním roce zpřísnil migrační politiku v několika vlnách.

Cestovní kanceláře hlásí větší zájem o podzimní a zimní dovolené v zahraničí. Zatím prodaly o zhruba osm procent zájezdů víc než loni. Navazují tak na úspěšnou letní sezonu, Češi mají podle zástupců cestovních kanceláří chuť utrácet, volí také luxusnější resorty a doplňkové aktivity. V září na dovolenou vyjíždějí hlavně bezdětné páry nebo starší lidé v důchodovém věku.

Od začátku prázdnin trestá policie přísněji řidiče, kteří nebezpečně odbočují. Pokud při tom ohrozí ty jedoucí za nimi, hrozí jim nově téměř dvojnásobná pokuta a také až čtyři trestné body. Změna má ochránit hlavně motorkáře, právě pro ně totiž nebezpečné odbočování mnohdy končí úmrtím. Jen loni jich na silnicích zemřelo přes osmdesát.

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.

Skupina při Úřadu vlády projednává návrh na zpřísnění pravidel pro reklamu na alkohol, což je jedna z možností, jak omezit jeho spotřebu. Výrobci jsou ale proti a mluví o zásahu do svých práv. Funguje podle nich jak současná úprava, tak samoregulace. S alkoholem se v Česku ročně pojí až sedm tisíc úmrtí.

Rakousko zpřísnilo migrační politiku, dočasně pozastavuje slučování rodin s ochranným statusem. Běženci z rizikových zemí, třeba Sýrie nebo Afghánistánu, tak nesmí automaticky přizvat své nejbližší. Jde o první výrazný krok nové vlády. Přísnější pravidla slibovala koalice už během svého vzniku.

Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.

Ministerstvo spravedlnosti představilo nový návrh zpřísnění pravidel pro advokátní úschovy, který má zvýšit dohled a kontrolu ze strany bank i profesní komory. Politickou diskusi vyvolala kauza advokátky, která podle policie zpronevěřila více než 150 milionů korun. Poškození v kauze Hany Sukové si koncem července na ministerstvu spravedlnosti vyslechli přiznání, že systém selhal.

Výrazně přibylo lidí, kteří čerpají předčasný důchod. V letošním prvním čtvrtletí jejich počet stoupl o třináct a půl tisíce. Většinou jde o ty, kdo využili možnost požádat o předčasnou penzi ještě za starých podmínek. Teď už jsou pravidla přísnější a zájem tak opadá.

Slovenská sněmovna hlasy všech přítomných 130 poslanců odsoudila atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) z minulého týdne. V usnesení, které navrhli zástupci vládní koalice, parlament také vyzval strany, hnutí a rovněž média a nevládní organizace, aby nešířily nenávist vůči vládě či politikům. Výsledek hlasování sněmovny jako potřebný a důležitý krok k uklidnění společenské atmosféry uvítala prezidentka Zuzana Čaputová.

V jihočeských vodách a revírech musejí rybáři počítat s několika zásadními změnami rybářského řádu. Nově je omezen počet ulovených dravých ryb. A lidé, kteří si ponechají dva kapry, musí ukončit denní lov. Konkrétní podmínky se v jednotlivých krajích liší.

V roce 2023 se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy vrátily věci do „normálních ústavních kolejí“. Je si vědom, že na stůl instituce, jejíhož vedení se loni ujal, se dostanou pravděpodobně nové problémy. V Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že hlavním úkolem Ústavního soudu je poměřovat předložené otázky limity ústavnosti, nikoliv o nich uvažovat politicky, na což podle něho politici často zapomínají.

Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. Návrh podepsalo sedmdesát poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.

Dánská policie kvůli nedávnému pálení koránu zpřísní kontrolu dánských hranic. S odvoláním na prohlášení dánského ministerstva spravedlnosti o tom informuje agentura Reuters. Odpůrci islámu v Dánsku a Švédsku v posledních měsících zapálili a poškodili několik výtisků svaté knihy muslimů koránu, což vyvolalo pobouření v muslimských zemích a diplomatické napětí.

Případnou ústavní stížnost kvůli středeční proceduře při projednávání vládní penzijní novely podá hnutí ANO až v případě, že předlohu podpoří Senát a podepíše prezident. Na tiskové konferenci stínové vlády to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Deziluze a následná dezerce. Po zpřísnění trestů za neuposlechnutí rozkazu se někteří ukrajinští vojáci ocitají v právní válce. Štáb České televize natočil na Ukrajině příběh jednoho z nich, který se teď snaží dokázat, že z armády nezběhl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně přicestoval do saúdskoarabské Džiddy na summit Ligy arabských států (LAS). Vyzval k podpoře svého mírového plánu pro Ukrajinu a uvedl, že některé země, i z arabského regionu, zavírají oči před zločiny Ruska. Dosud Ukrajinu v boji proti ruské agresi podporovaly zejména západní státy, rozšíření diplomatických styků s arabskými zeměmi by znamenalo pro Kyjev významný krok. Ze Saúdské Arábie se Zelenskyj vydá francouzským vládním speciálem na jednání skupiny G7 v japonské Hirošimě.

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

Zaměstnanec banky v Louisville v americkém Kentucky zastřelil pět kolegů. Počet obětí pondělního útoku stoupl ze čtyř na pět poté, co zraněním podlehla sedmapadesátiletá žena, oznámily tiskové agentury. Policie pachatele zastřelila.

Britská vládní Konzervativní strana vyloučila ze svých parlamentních řad poslance Scotta Bentona kvůli podezření z korupce. Benton fingovaným investorům do hazardních her, ve skutečnosti ovšem investigativním novinářům listu The Times, nabídl protislužby za úplatu. Reportéři deníku pořídili z inkriminované schůzky video natočené skrytou kamerou a sekvence z něj zveřejnili ve středu večer.

Krizová novela vodního zákona zpřesní postup řešení ekologických havárií na vodních tocích. Nově by měl takové situace řídit Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) také plánuje zpřísnit pokuty pro ty, kteří havárii zapříčiní. Firmám by tak mohlo hrozit až 50 milionů korun, uvedl ve čtvrtek ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.