V roce 2023 se podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy vrátily věci do „normálních ústavních kolejí“. Je si vědom, že na stůl instituce, jejíhož vedení se loni ujal, se dostanou pravděpodobně nové problémy. V Interview ČT24 nicméně zdůraznil, že hlavním úkolem Ústavního soudu je poměřovat předložené otázky limity ústavnosti, nikoliv o nich uvažovat politicky, na což podle něho politici často zapomínají.
Ústava by se podle Josefa Baxy měla užívat s úctou, není přítelem dalšího doplňování a zpřesňování této právní normy. Vadí mu účelové výklady ve veřejném prostoru. „V předešlých letech jsem měl pocit, že řada ústavních aktérů pořád testuje ústavu a procedury a zkoumá, co se stane, když hranice překročí,“ uvedl.
S nástupem prezidenta Petra Pavla se věci podle jeho názoru „vrátily do normálu“. Chování ústavních aktérů, jimiž v dobrém i ve zlém nastavují zvyklosti, považuje za o to důležitější, že ústavní tradice v Česku je poměrně mladá.
Ústavní soud (ÚS) bývá označován za třetí komoru parlamentu v souvislosti s tím, že politici častěji žádají, aby rozhodl ve věcech, na nichž se neshodne vláda s opozicí. Letos například ÚS čeká rozhodnutí poté, kdy opoziční ANO v loňském roce napadlo některá klíčová opatření vlády. Namítá mimo jiné, že koalice předčasným ukončováním rozpravy omezuje práva opozičních poslanců. Soud již ve druhém lednovém týdnu plánuje veřejné projednání návrhu na zrušení novely, která zkrátila loňskou červnovou valorizaci penzí.
„Ústavní soudci jsou strážci, ochránci, nejsou to bojovníci. Sice se o nás hovoří, že jsme politickým orgánem, pravda, řešíme věci, které mají politické dopady, ale naše uvažování není politické, naše uvažování jsou limity ústavnosti,“ připomíná Baxa. „Podstatné je uvědomit si, že ÚS by neměl suplovat roli jiných ústavních orgánů,“ dodal.
Dostatečný mix ústavních soudců
Baxa předpokládá, i podle vzoru jiných zemí, že jeho úřad bude muset pravděpodobně řešit novou agendu, jako je definice manželství a s ní související otázka manželství pro všechny nebo environmentální právo.
Objevují se obavy, do jaké míry nálezy Ústavního soudu ovlivní jeho složení, které prochází obměnou. Jmenování nových soudců vyšlo už na první prezidentské období Petra Pavla. Jeho výběr kandidátů se setkává s kritikou, že nové složení nahrává progresivistickým názorům na úkor těch konzervativních. Podle Baxy je důležité, aby v ÚS zasedali lidé z jiného těsta, a současné složení považuje za dostatečný mix. Za svůj úkol pak vše sladit tak, aby orchestr – k němuž soud přirovnává – mohl stále hrát.
Zpřísnění zbraňové legislativy není řešení
V Interview ČT24 se Baxa vyjádřil také k novoročnímu projevu prezidenta republiky. Pavel podle něho správně vyzdvihl, že kvůli strachu se společnost nemůže vzdát svobody. Reagoval tak na tragické události z předvánočního týdne, kdy se obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy stalo čtrnáct lidí.
V té souvislosti se ozývá volání po zpřísnění zákonných pravidel pro držení zbraně. Baxa připomněl, že to není příliš dlouho, kdy Česko následovalo opačnou tendenci – Listina základních práv a svobod byla doplněna o právo „bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“. Novela, kterou inicioval Senát, byla reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU.
„Přes všechny úvahy o zpřísnění, regulaci, kontroly tomu nikdy nezabráníme. A bylo by koncepčně velmi špatné omezovat základní výdobytek svobody, svobodnou společnost tímto způsobem,“ domnívá se Baxa. Všem konfliktům podle něho nelze předejít. „Jestli zpřísníme zbraňovou legislativu a příště si někdo vezme auto a vjede do refýže, kde bude třicet chodců čekat na tramvaj, a patnáct z nich usmrtí, to bude další tragédie, ale kvůli tomu přece nezrušíme běžný provoz společnosti,“ souhlasí s prezidentem.
