Prezident Petr Pavel jmenoval v pátek odpoledne na Pražském hradě Josefa Baxu předsedou Ústavního soudu (ÚS). Ústavní soudkyní se stala také profesorka občanského práva Kateřina Ronovská, která bude zastávat i post místopředsedkyně.
Rychetského v čele Ústavního soudu vystřídá Baxa. Ronovská bude místopředsedkyní
„Rozhodl jsem se pana profesora Baxu jmenovat jako jednoho z nejrespektovanějších právníků v naší zemi, který má za sebou zkušenosti nejen z hájení individuálního práva, ale také z toho, aby státní správa fungovala tak, jak má,“ uvedl Pavel.
Při rozhodování o novém předsedovi podle něj sehrálo velkou roli, jakým způsobem Baxa vybudoval a vedl Nejvyšší správní soud. „Jsem přesvědčen o tom, že výkonnost a atmosféra Nejvyššího správního soudu jsou jeho zásluhou,“ podotkl s tím, že jde rovněž o příslib fungování Ústavního soudu.
Také Ronovská může být podle Pavla pro Ústavní soud velkým přínosem. „Celý život hájí především soukromé právo, připravuje nové adepty justice, má zkušenosti ze zahraničí, především z německy mluvících zemí a velký přesah, pokud jde o občanskou společnost a neziskové organizace,“ uvedl. Ocenil také její bezprostřednost a energii.
Ústavní soud má mít vedle předsedy také dva místopředsedy, tento post dosud zastával jen soudce Vojtěch Šimíček.
Soud je loď, která nesmí ztratit kurz, říká Baxa
„Vést Ústavní soud není jednoduchý úkol, není to trůn, bez ohledu na to, jakého předsedu ještě pořád má. Pan předseda Rychetský nasadil velmi vysokou laťku,“ uvedl po zvolení pro ČT Baxa. Zmínil, že ÚS mu nyní připomíná loď, která během plavby mění posádku a po dvaceti letech i kapitána.
„Naším úkolem je, aby se nepotopila, aby udržela směr, neztratila kurz a tu vysokou důvěru veřejnosti, kterou má, aby ještě posílila, byla srozumitelnější, uživatelsky přívětivější a plnila svou roli tak, že ji naplní do posledního centimetru,“ dodal s tím, že si přeje, aby na ÚS bylo spolehnutí a „všichni mohli klidně spát“.
V porovnání s Rychetským, který byl dlouhá léta tváří ÚS, se Baxa plánuje držet více zpátky. „Každý další předseda Ústavního soudu, mě nevyjímaje, bude muset svou roli pojmout trochu civilněji. Možná nebudu pronášet tak silné výroky,“ zmínil. „Uvědomuji si, že být předsedou Ústavního soudu znamená ještě větší zámek na pusu a prostě o určitých věcech buď vůbec nemluvit, nebo nemluvit do doby, než jsou třeba rozhodnuty,“ uvedl.
Ronovská podotkla, že postup z akademické sféry do role místopředsedkyně ÚS vnímá jako velmi strmý. „Na jednu stranu mě to velmi těší, jsem poctěna. Na druhou stranu je to obrovská výzva, se kterou se budu muset vyrovnat, a doufám, že to zvládnu,“ uvedla.
Zmínila, že o nominaci věděla několik dní. „Ta představa, že bych se mohla stát ústavní soudkyní, se vyvíjela velmi rychle a mám za to, že tam sehrálo roli do jisté míry i to, že jsem žena. Mám za to, že pan prezident proklamoval, že by chtěl, aby na ÚS fungovalo více žen, které jsou schopny přinést i trošku jiný způsob uvažování i vystupování v určitých situacích,“ dodala.
Křesťanová a Fremr na jmenování čekají
Senát zatím novému prezidentovi schválil všech šest nominantů. V červnu tak Pavel mohl doplnit personálně oslabený ÚS o Baxu, Zemanovou a ústavního právníka Jana Wintera. Další schválená nominantka – místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová – již předeslala, že bude k ÚS jmenována až příští týden. Na jmenování čeká vedle Křesťanové ještě bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr.
O zkušeném trestním soudci se původně spekulovalo jako o novém místopředsedovi ÚS, v posledních dnech však musel vysvětlovat okolnosti takzvané kauzy Olšanských hřbitovů, kterou soudil za komunistického režimu.
Pavel rovněž poděkoval končícímu šéfovi Ústavního soudu Rychetskému. Jeho profesní i osobnostní kvality významně ovlivnily celý soud, byl jeho nejviditelnější tváří, řekl. Rychetský v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že Baxa podle něj bude skvělým nástupcem. „Myslím, že Josef Baxa v roli člověka, který dokáže stmelit kolektiv a současně uchovat rozdílnost názorů, diskusi a diskurz, bude na svém místě,“ poznamenal.
Rychetský doufá v zakotvené směřování soudu
Rychetský se těší, že po dvaceti letech ve vedení Ústavního soudu i vzhledem ke svému věku bude více s rodinou. „Moje rodina je v Praze, Ústavní soud v Brně a dvacet let pendluji každé pondělí do Brna a ve čtvrtek a pátek zpět do Prahy, takže do značné míry se těším, že po dvaceti letech končím. Současně vím, že tam jistá míra nostalgie samozřejmě zůstane. Je to trochu mé dítě a záleží mi na tom, aby hodnotové zakotvení a směřování Ústavního soudu bylo zachováno,“ podotkl.
Rychetský byl nejdéle sloužícím předsedou českého Ústavního soudu – v jeho čele strávil dvacet let, soud jako takový je jen o deset let starší – a výrazně ovlivnil vnímání konstitučního tribunálu.
Rychetského nominace na člena ÚS, kam jej navrhl prezident Václav Klaus, ovšem ve své době vyvolala i kritické reakce. Hlavně kvůli tomu, že jako člen vlády stál u zrodu podstatné části zákonů, o nichž mohl rozhodovat z pozice ústavního soudce. Přes počáteční kritiku si ale ÚS pod vedením Pavla Rychetského dokázal udržet pověst respektované instituce.
Josef Baxa začal soudit v roce 1984 v Plzni u okresního soudu, od roku 1989 pracoval na krajském soudu a v 90. letech se stal jeho místopředsedou. Koncem desetiletí ale odešel na ministerstvo spravedlnosti, kde se stal náměstkem ministra Otakara Motejla a ve funkci zůstal i za Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského. Účastnil se příprav a prosazení velké novely trestního řádu i tvorby nového rámce správního soudnictví.
Počátkem roku 2003 se Baxa stal prvním předsedou nově zřízeného Nejvyššího správního soudu a v této funkci setrval přes patnáct let do podzimu 2018. Na Nejvyšším správním soudu však zůstal jako řadový soudce.
Josef Baxa je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V 90. letech se podílel na vzniku jejího protějšku na Západočeské univerzitě, kde také působí jako pedagog.