Vláda schválila návrh na zpřísnění trestů za týrání lidí i zvířat

Vláda podporuje koaliční návrh na zpřísnění trestů za týrání lidí i zvířat. Místo půlročního vězení za ně má hrozit nejméně roční, informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Usmrcení domácích zvířat má být nově považováno za trestný čin. Kabinet v pondělí schválil i další novely. Na některé zdravotní benefity firem pro zaměstnance se nově nebude vztahovat limit 50 tisíc korun za rok pro jejich odpis z daní, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Týráním se obecně rozumí zlé nakládání vyznačující se vyšším stupněm hrubosti, bezcitnosti a určitou trvalostí, kterým jsou působeny útrapy a příkoří. Takové jednání navrhovatel považuje za společensky vysoce škodlivé již svou povahou,“ uvedli předkladatelé v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Podmínkou trestného činu týrání zvířat zůstane surový nebo trýznivý způsob jeho provádění, bez jejího naplnění jde o přestupek. „Postih týrání osob žijících ve společném obydlí tak fakticky zůstává přísnější než postih týrání zvířat, a to z důvodu nižší intenzity jednání, která je vyžadována pro vznik trestněprávní odpovědnosti,“ stojí ve zdůvodnění.

V zákoníku by podle novely přibyl čin, který by se vztahoval na bezdůvodné usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodných pohnutek, tedy například z pomsty, pro zábavu, pro ztrátu zájmu o další chov, ale i kvůli zakrytí jiného nelegálního jednání. „Právě zavrženíhodná motivace pachatele představuje okolnost, která povyšuje společenskou škodlivost takového jednání na úroveň trestného činu,“ napsali tvůrci.

Koalice chce také zvednout základní trestní sazbu u nedbalostního zanedbání péče o zvíře, které vede k trvalým zdravotním následkům nebo ke smrti. Pachatelům by hrozilo až roční vězení, nyní je horní hranice sazby poloviční. Při spáchání tohoto činu na větším počtu zvířat novela zvyšuje horní hranici trestní sazby o rok na tři roky.

Na některé zdravotní benefity firem se nebude vztahovat limit

Kabinet rovněž schválil novelu týkající se zdravotních benefitů firem pro zaměstnance, přičemž na některé z nich se nově nebude vztahovat limit padesát tisíc korun za rok pro jejich odpis z daní. Změnu podle Vojtěcha jeho úřad projednal s ministerstvem financí, protože je součástí návrhu na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). „Kompromis zachová strop na zdravotní benefity, ale vydělí z něj ty programy prevence, které jsou pro nás nejzásadnější,“ řekl ministr.

Půjde podle něj o prevenci chronických onemocnění, například onkologických, kardiovaskulárních nebo diabetu. „Tyto preventivní programy nebudou mít nově žádný strop a budou daňově uznatelné,“ dodal.

Podle průzkumu Hospodářské komory k trhu práce a benefitům z loňského podzimu poskytuje asi 64 procent dotázaných svým zaměstnancům péči lékaře, asi 57 procent také sportovní a pohybové aktivity. Možnost zdravotní prevence nabízí zhruba třetina.

Novela knižního zákona

Havlíček také informoval, že vláda schválila novelu knižního zákona. Národní knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana by podle této novely měly dostat povinnost schraňovat pro budoucí generace vedle tištěných také elektronické publikace a elektronický periodický tisk. Novela počítá s povinností vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, podobně jako je to u tištěných publikací.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) návrh zdůvodnil tím, že většina obsahu v současnosti vzniká digitálně a velká část české kultury tak existuje jen on-line. „Pokud to stát neřeší, přijde brzo o vlastní paměť. Badatelé, studenti a historici totiž bez této novely nebudou mít za deset či dvacet let s čím pracovat. A stát bez paměti nemá budoucnost,“ sdělil Klempíř.

Návrh dostane sněmovna ve třetím volebním období v řadě. Poprvé ho poslancům předložila vláda premiéra Babiše v listopadu 2019, podruhé vláda Petra Fialy (ODS) předloni v srpnu s tím, že původní schvalování zbrzdila epidemie covidu-19. Zatímco v roce 2020 se však dostalo alespoň na první čtení, napodruhé novela nedospěla ani do něj. Podle ministerstva kultury doznal návrh jen dílčí, převážně legislativně technické změny.

Nepeskujeme koaliční partnery veřejně, řekl Havlíček k výrokům Motoristů

Havlíček se na brífinku rovněž vyjádřil k výrokům ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky z neděle. Řekl, že nestandardní vystupování Motoristů řeší interně, spolupráce v koalici funguje velmi dobře, naplňuje společný vládní program. Nepeskujeme koaliční partnery veřejně, uvedl.

Macinka ke sporu s Hradem o účast na vrcholném jednání Severoatlantické aliance (NATO) uvedl, že summit NATO je vrcholným politickým summitem hlav států a vlád, ne setkání „lampasáků v záloze“. Na dotaz moderátorky v televizi Prima pak neřekl, zda označením mínil prezidenta Petra Pavla.

Macinku i další zástupce Motoristů kritizoval za podobná vyjádření premiér Andrej Babiš (ANO). V sobotním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct řekl, že si Motoristé dosud zřejmě neuvědomili, že jsou ve vládních funkcích a neměli by komunikovat tak, jak byli zvyklí dříve.

V neděli Macinka odmítl své vystupování změnit, uvedl, že je autentický člověk. „Jsem takový, jaký jsem. Pokud má někdo s mým vystupováním problém, tak to není pan premiér,“ řekl ministr. „Rozčilují se lidi, které já považuji za méněcenné,“ dodal s tím, že se nepolepší.

Babiš v sobotu uvedl, že s Macinkou komunikoval o výroku vládního zmocněnce Filipa Turka, který nedávno podle serveru Blesk řekl, že na resortech, které vedou ministři za Motoristy, je plno „progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitů“ a že Motoristé se je rozhodli „postupně deratizovat“.

„Reagoval jsem relativně agresivně, protože se snažím vysvětlovat, že je to nesmysl,“ uvedl Babiš k vyjadřování a postojům Motoristů, jež podle něj vyplývají z nespravedlnosti, kterou oni cítí. Podle premiéra jde o kontinuální kampaň médií, proti které se nedá bojovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.