Slovenská sněmovna hlasy všech přítomných 130 poslanců odsoudila atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) z minulého týdne. V usnesení, které navrhli zástupci vládní koalice, parlament také vyzval strany, hnutí a rovněž média a nevládní organizace, aby nešířily nenávist vůči vládě či politikům. Výsledek hlasování sněmovny jako potřebný a důležitý krok k uklidnění společenské atmosféry uvítala prezidentka Zuzana Čaputová.
Slovenští poslanci odsoudili atentát na Fica a vyzvali k zastavení nenávisti
3 minuty
Události: Reakce slovenských politiků
Podle dokumentu parlament „se zděšením a hlubokým znepokojením“ přijal zprávu o atentátu, který byl „zjevně spáchán z politických motivů a zaslouží si co nejostřejší odsouzení“.
Čaputová ocenila, že se lídrům parlamentních stran ve stávající složité situaci podařilo překonat rozdíly a najít společnou cestu. „Je důležité, aby v takovýchto krocích nadále pokračovali i další aktéři veřejného a společenského života, a společně tak přispěli ke snížení napětí ve společnosti,“ uvedla hlava slovenského státu v prohlášení, které poskytla prezidentská kancelář.
Usnesení, které navrhli zástupci vládní koalice, podle slovenského ministra zemědělství Richarda Takáče (Smer) tento „brutální projev politického násilí odsuzuje, stejně jako rostoucí vlnu nenávisti vůči demokratické vládě“. Koaliční poslanci mimo jiné parlamentu navrhli, aby odmítl násilí motivované jinými politickými názory, respektoval výsledek demokratických voleb a aby se zasadil o smír a stabilitu.
V rozpravě k návrhu usnesení vystoupil pouze poslanec Ficovy strany Smer Tibor Gašpar, který navrhl doplnit předlohu usnesení tak, aby se zmíněná výzva netýkala jen nešíření nenávisti vůči vládě, ale také vůči ústavním činitelům a veřejně činným osobám. I tento návrh poslanci při hlasování podpořili.
Ve schváleném usnesení také stojí, že „úloha zodpovědných a kritických novinářů je ve zdravé společnosti nezastupitelná, ale jejich práce musí být založena na faktech, a nikoliv na šíření nenávisti“.
Představitelé a zástupci tamních vládních stran minulý týden krátce po zveřejnění informací o střelbě ostře kritizovali novináře či opozici.
„Útoky na vládní koalici, útoky na vládu musí přestat,“ apeloval místopředseda parlamentu a Ficovy strany Smer Ľuboš Blaha na tiskové konferenci poslaneckého klubu. „Chceme vyslat signál smíření,“ dodal a zopakoval, že útok na Fica byl politicky motivovaný.
Fico je při vědomí
Premiér Robert Fico, který byl po atentátu ze středy minulého týdne hospitalizován, podstoupil kontrolní vyšetření. Nadále je při vědomí a komunikuje, informovala v úterý fakultní nemocnice v Banské Bystrici. Stejné prohlášení zveřejnil i úřad vlády.
„V rámci ranního lékařského konzilia bylo předsedovi vlády Robertu Ficovi uděláno kontrolní CT vyšetření dutiny břišní. Zároveň jsou realizovány další úkony směřující ke zlepšení jeho zdravotního stavu,“ napsala nemocnice, ve které byl 59letý ministerský předseda se střelnými poraněními hospitalizován.
Atentátník střílel poté, co Fico po výjezdním zasedání své vlády šel pozdravit lidi v centru města Handlová. Střelce policisté bezprostředně po činu zadrželi a soud ho o víkendu poslal do vazby.
Slovensko možná zpřísní pravidla pro držení zbraní
Pravidla nabývání a držení střelných zbraní na Slovensku patří v Evropské unii k nejpřísnějším, po atentátu na Fica je ale země možná opět upraví. Sdělilo to slovenské ministerstvo vnitra. „Není vyloučeno, že po aktuálních událostech dojde ke zpřísnění podmínek nabývaní a držení zbraní a střeliva či ke změnám při posuzování zdravotní a psychické způsobilosti pro držení či nošení zbraní,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Matej Neumann.
Ministerstvo podle něj hodlá na podzim předložit návrh novely zákona o střelných zbraních a střelivu, která by zejména měla vyřešit nedostatky a problémy provázející dosavadní uplatňování zákona.
Na Slovensku, kde žije 5,4 milionu obyvatel, loni vlastnilo zbrojní průkaz přes 154 tisíc lidí, o osm procent více než v roce 2018. Počet registrovaných zbraní v tomto období stoupl o více než čtvrtinu na 442 475 kusů. Předloni v zemi vstoupila v platnost novela zákona, která rozšířila povinnou evidenci zbraní a vlastníci některých typů zbraní zase nově museli požádat o vydání zbrojního průkazu. Těmito změnami Bratislava převzala příslušnou směrnici EU.
