Německo zpřísnilo azylová pravidla, z velké části vychází z migračního paktu EU

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.

Pro zákony hlasovaly vládní strany Křesťanskodemokratická unie (CDU), její sesterská bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) a sociální demokracie (SPD). Proti se postavili opoziční poslanci z Alternativy pro Německo (AfD), strany Zelených a Levice.

Migrační pakt Evropské unie, který byl schválen v roce 2024 a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Nová česká vláda ANO, SPD a Motoristů na svém prosincovém zasedání uvedla, že unijní migrační pakt odmítá.

Nahrávám video

Německa se jako státu obklopeného schengenskými zeměmi týká zpřísnění kontrol na letištích a v přístavech. Azylová řízení u lidí, kteří už podali žádost v jiném členském státě EU, by měla být výrazně kratší.

Zároveň se prodlužuje doba, po kterou je možné žadatele o azyl do první země podání žádosti deportovat. Za účelem vyhoštění do jiné země EU budou moci německé spolkové země nyní zřizovat detenční centra.

Nově budou moci žadatelé o azyl, kteří žijí v přijímacích střediscích, pracovat už po třech měsících od příchodu do Německa namísto současných šesti. Kdo nebydlí v azylových centrech, může už nyní pracovat po čtvrt roce v Německu.

Kritika zprava i zleva

Největší opoziční strana ve Spolkovém sněmu, protiimigrační AfD, kritizovala přijaté návrhy jako nedostatečné. Zelení a Levice naopak v debatě uváděli, že vládní koalice přijala opatření v přísnější podobě, než jaká vyplývá z unijní reformy.

Počet lidí, kteří do Německa přicházejí ve snaze získat azyl, od podzimu 2023 setrvale klesá. Zatímco v roce 2024 přijaly německé úřady zhruba 230 tisíc žádostí o azyl, v loňském roce toto číslo kleslo na 113 tisíc. Podle odborníků sehrály roli kontroly na vnitřních hranicích zemí schengenského prostoru, ale i změna režimu v Sýrii v prosinci 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 33 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 36 mminutami

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 48 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...