Německo zpřísnilo azylová pravidla, z velké části vychází z migračního paktu EU

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.

Pro zákony hlasovaly vládní strany Křesťanskodemokratická unie (CDU), její sesterská bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) a sociální demokracie (SPD). Proti se postavili opoziční poslanci z Alternativy pro Německo (AfD), strany Zelených a Levice.

Migrační pakt Evropské unie, který byl schválen v roce 2024 a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Nová česká vláda ANO, SPD a Motoristů na svém prosincovém zasedání uvedla, že unijní migrační pakt odmítá.

Nahrávám video

Německa se jako státu obklopeného schengenskými zeměmi týká zpřísnění kontrol na letištích a v přístavech. Azylová řízení u lidí, kteří už podali žádost v jiném členském státě EU, by měla být výrazně kratší.

Zároveň se prodlužuje doba, po kterou je možné žadatele o azyl do první země podání žádosti deportovat. Za účelem vyhoštění do jiné země EU budou moci německé spolkové země nyní zřizovat detenční centra.

Nově budou moci žadatelé o azyl, kteří žijí v přijímacích střediscích, pracovat už po třech měsících od příchodu do Německa namísto současných šesti. Kdo nebydlí v azylových centrech, může už nyní pracovat po čtvrt roce v Německu.

Kritika zprava i zleva

Největší opoziční strana ve Spolkovém sněmu, protiimigrační AfD, kritizovala přijaté návrhy jako nedostatečné. Zelení a Levice naopak v debatě uváděli, že vládní koalice přijala opatření v přísnější podobě, než jaká vyplývá z unijní reformy.

Počet lidí, kteří do Německa přicházejí ve snaze získat azyl, od podzimu 2023 setrvale klesá. Zatímco v roce 2024 přijaly německé úřady zhruba 230 tisíc žádostí o azyl, v loňském roce toto číslo kleslo na 113 tisíc. Podle odborníků sehrály roli kontroly na vnitřních hranicích zemí schengenského prostoru, ale i změna režimu v Sýrii v prosinci 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 5 mminutami

Po íránském útoku na Kuvajt bylo do nemocnic převezeno přes 60 lidí

Po íránském útoku na mezinárodní letiště v Kuvajtu bylo do nemocnic převezeno 63 lidí, píše AFP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Úřady předtím informovaly o jednom usmrceném a několika zraněných. Rakety a drony cílily právě na letiště. Společnost Kuwait Airways už obnovila lety z terminálu čtyři, provoz na letišti ale zůstává omezený. Americké ozbrojené síly už během noci sdělily, že odrazily íránské útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm. Írán dle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější útok USA na radarové stanice na Kešmu. Vzájemné údery se odehrály navzdory příměří, které v oblasti platí od dubna.
02:05Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily nejméně jednoho člověka a desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
08:24Aktualizovánopřed 18 mminutami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
před 3 hhodinami

Páka na emigranty. Pokud půjdou „proti zájmům Ruska“, sebere jim Moskva majetek

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.
před 6 hhodinami

VideoEvropská kauza dárce spermatu s rakovinnou mutací se rozrůstá

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.
před 7 hhodinami

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 14 hhodinami
Načítání...