Německo zpřísnilo azylová pravidla, z velké části vychází z migračního paktu EU

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.

Pro zákony hlasovaly vládní strany Křesťanskodemokratická unie (CDU), její sesterská bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) a sociální demokracie (SPD). Proti se postavili opoziční poslanci z Alternativy pro Německo (AfD), strany Zelených a Levice.

Migrační pakt Evropské unie, který byl schválen v roce 2024 a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Nová česká vláda ANO, SPD a Motoristů na svém prosincovém zasedání uvedla, že unijní migrační pakt odmítá.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Helena Truchlá k německé migrační politice
Zdroj: ČT24

Německa se jako státu obklopeného schengenskými zeměmi týká zpřísnění kontrol na letištích a v přístavech. Azylová řízení u lidí, kteří už podali žádost v jiném členském státě EU, by měla být výrazně kratší.

Zároveň se prodlužuje doba, po kterou je možné žadatele o azyl do první země podání žádosti deportovat. Za účelem vyhoštění do jiné země EU budou moci německé spolkové země nyní zřizovat detenční centra.

Nově budou moci žadatelé o azyl, kteří žijí v přijímacích střediscích, pracovat už po třech měsících od příchodu do Německa namísto současných šesti. Kdo nebydlí v azylových centrech, může už nyní pracovat po čtvrt roce v Německu.

Kritika zprava i zleva

Největší opoziční strana ve Spolkovém sněmu, protiimigrační AfD, kritizovala přijaté návrhy jako nedostatečné. Zelení a Levice naopak v debatě uváděli, že vládní koalice přijala opatření v přísnější podobě, než jaká vyplývá z unijní reformy.

Počet lidí, kteří do Německa přicházejí ve snaze získat azyl, od podzimu 2023 setrvale klesá. Zatímco v roce 2024 přijaly německé úřady zhruba 230 tisíc žádostí o azyl, v loňském roce toto číslo kleslo na 113 tisíc. Podle odborníků sehrály roli kontroly na vnitřních hranicích zemí schengenského prostoru, ale i změna režimu v Sýrii v prosinci 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
10:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Exšéfa protiteroristického střediska, který rezignoval kvůli Íránu, vyšetřuje FBI

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje Joea Kenta, jehož rezignace na post šéfa Národního protiteroristického střediska (NCTC) na protest proti válce v Íránu tento týden rozezlila prezidenta USA Donalda Trumpa, napsal deník The New York Times (NYT). FBI začal Kenta vyšetřovat ještě před jeho odstoupením, a to kvůli možnému úniku utajovaných informací, sdělily NYT zasvěcené zdroje.
před 6 hhodinami
Načítání...