V Německu chybí desítky tisíc zdravotníků a problém se každý rok zhoršuje. Jedním z řešení je najímání odborníků ze zahraničí. Speciální integrační program láká zájemce o studium a zároveň jim nabízí práci.
Joan, Flakon a Isaac přišli do stotisícového Recklinghausenu z Keni a Kosova. Čekají je tři roky výuky a ošetřovatelské praxe ve zdejší nemocnici. „Německo nabízí velmi dobré pracovní vyhlídky. I proto jsem si ho vybral,“ říká dvacetiletý přistěhovalec Flakon Emerllahu.
Muž patří mezi nejmladší ve skupině, německy se učí druhým rokem. Naopak Joan Rottichová má už část kariéry za sebou. V Keni pracovala jako učitelka. „Necítím se osaměle. Cítím se vítaná,“ uvedla třiatřicetiletá přistěhovalkyně.
Klíčovou roli hraje André Janitschek, nemocniční manažer integrace. Stará se o pětinu zdejších učňů z ciziny. „Ti lidé přistanou na letišti. Já jsem první, koho vidí. Tak jim říkám: jako kdybych byl kachní máma. Prostě choďte všude za mnou. A pak se uvidí,“ uvedl. Podle Janitschka přicházejí cizinci do země s vidinou německého snu: vyučit se, získat smysluplnou práci a stát se součástí dobře zajištěné střední třídy.
Migrace patří v očích veřejnosti mezi hlavní problémy Německa. Současně je podle průzkumů většina obyvatel pro to, aby cizinci pokryli nedostatek zaměstnanců. Tento postoj zastává i hlavní opoziční strana Alternativa pro Německo – vstup do země ale chce povolit jen už kvalifikovaným pracovníkům. „Příliv nové prekariátní vrstvy do Německa musí být proto konečně důsledně zastaven,“ řekl loni v dubnu René Springer, mluvčí AfD pro oblast práce a sociálních věcí ve spolkovém parlamentu.
Janitschek klade velký důraz na to, aby se jeho svěřenci začlenili do společnosti. Bere je i do černouhelného dolu, uhlí se v Porúří těžilo od středověku. A místní jsou na svou hornickou minulost hrdí.
Za práci na klinice dostávají učni asi 1300 eur měsíčně. Doma by za školu museli naopak platit. Část vydělaných peněz utrácí zejména mladí muži za členství v posilovně. Jejich patron by byl ovšem raději, kdyby se spíš zapojili do kolektivních sportů. „Měli by tu zapustit kořeny. Najít nový domov,“ míní Janitschek.
I proto, že Německo více ošetřovatelů potřebuje. Pokud se je nepodaří získat, může jich podle odhadů spolkového statistického úřadu scházet v roce 2049 až sedm set tisíc.
