Německu se daří podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhodnocovat investice do přistěhovalců, ti získávají vyšší vzdělání, lepší jazykové dovednosti a výhody na trhu práce. Thomas Liebig z OECD představil zprávu o stavu integrace migrantů a jejich potomků v Německu. Jako úspěch zmínil vysokou zaměstnanost migrantů, která překonává srovnatelné země Evropské unie. Problematické ale prý zůstává zapojení nejméně vzdělaných přistěhovalců.
OECD: Německu se vyplácí investice do přistěhovalců, daří se je zaměstnávat
„Výsledky migrantů na trhu práce jsou ve srovnání s ostatními zeměmi dobré. V roce 2022 dosáhla míra jejich zaměstnanosti rekordní úrovně sedmdesáti procent. Byla tak výrazně vyšší než v jakékoli jiné srovnatelné unijní zemi,“ řekl Liebig. Za pozitivní přínos označil širokou jazykovou podporu, což vedlo k významnému zlepšení vybavenosti přistěhovalců oproti jiným státům EU.
Integrace přistěhovalců s velmi nízkým vzděláním, tedy nejvýše se základním, na trh práce a do společnosti ale znamená podle Liebiga nadále výzvu. Tato skupina tvoří více než šestinu migrantů, jejich podíl za posledních deset let roste. Jen polovina z nich pracuje a jen čtvrtina dosáhla po alespoň pěti letech pobytu pokročilé jazykové znalosti.
Německu se podle Liebiga daří zapojovat do vzdělávacího systému děti, které se migrantům v zemi narodí, a ty dosahují lepších školních výsledků než v jiných srovnatelných zemích. Jejich studijní výkon se od roku 2000 výrazně zlepšil a přechod na domácí výuku během pandemie nemoci covid-19 vedl jen k mírnému zhoršení.
Výrazně horší je to podle OECD naopak s dětmi, které do Německa jako migranti přichází. Jejich výkon je horší než v jiných podobných státech. Stále se zhoršuje i v porovnání s dětmi narozenými v Německu. Přispět k tomuto nepoměru podle OECD mohla i pandemie.
Pocit diskriminace, málo společenského života
Výzvou je také diskriminace, upozorňuje OECD. Pětina lidí z neunijních států má stále více pocit, že jsou diskriminovanou skupinou. Sociální integrace je ale příznivá, v relativní chudobě žije výrazně méně migrantů než v jiných státech.
Mezery existují v zapojení do společenského a politického života, i to se ale za posledních dvacet let zlepšilo, uvádí zpráva OECD. Dále ale platí, že jen polovina přistěhovalců žijících v Německu déle než deset let má německé občanství.
„Migranti do Německa přicházejí z různých zemí a z odlišných socioekonomických skupin. Také důvody, které je k příchodu motivovaly, jsou velmi rozdílné. Proto se také velmi odlišuje potřeba jejich integrace,“ uvedla zpráva OECD.
Přistěhovalci jako politické téma
Začlenění přistěhovalců je v Německu ústředním politickým tématem. Země má totiž v rámci OECD druhou největší přistěhovaleckou populaci po Spojených státech. V Německu s 84 miliony obyvatel žilo v roce 2022 přes čtrnáct milionů přistěhovalců. Od roku 2022 přišlo do země dalších asi 600 tisíc žadatelů o azyl a přes jeden milion válečných uprchlíků z Ukrajiny.
K významným skupinám přistěhovalců v Německu tradičně patří ti ze Středomoří, mimo jiné Turci, kteří pomáhali s poválečnou obnovou Německa. Patří sem i vysídlenci německého původu ze střední a východní Evropy.
V posledních deseti letech přicházelo do Německa nejvíce imigrantů v rámci volného pohybu v EU. Význam této kategorie podle OECD nyní klesá. Rostou naopak snahy získat kvalifikované pracovníky z neunijních zemí. „K tomu je navíc Německo důležitou cílovou zemí pro uprchlíky, kteří utíkají ze svých vlastí před válkou a pronásledování,“ poznamenala OECD.
