Česko si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny, očekává OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 3,1 procenta, zatímco v únoru počítala s růstem o 2,9 procenta. Česko si povede nejhůře ze zemí Visegrádské skupiny (V4), předpokládá OECD.

Se zlepšením v případě růstu globální ekonomiky OECD počítá i na příští rok, kdy hospodářství podle nynější prognózy vykáže růst o 3,2 procenta. Před čtvrt rokem OECD počítala s tříprocentním růstem. Na ekonomiku mimo jiné dál nepříznivě působí válka na Blízkém východě a invaze Ruska na Ukrajinu. Loni globální ekonomika vykázala růst o 3,1 procenta.

„Stále jsou znát dopady přísnějších měnových podmínek, hlavně na trzích bydlení a úvěrů. Globální aktivita se však ukazuje jako relativně odolná,“ uvádí ve své aktualizované zprávě OECD. „Inflace klesá rychleji, než se původně předpokládalo, a zlepšuje se důvěra v soukromém sektoru.

Tahounem mají být USA, zaostávat má Německo

Růst v letošním i příštím roce opět zajistí zejména Spojené státy. Těm OECD na letošní rok zlepšila výhled růstu hrubého domácího produktu na 2,6 procenta, zatímco v únoru jim prognózovala růst o 2,1 procenta. Výhled růstu na příští rok jim OECD proti únorové prognóze zvýšila o desetinu bodu na 1,8 procenta.

Z vyspělých zemí bude zaostávat především Německo, jemuž OECD na letošek předpovídá růst o dvě desetiny procenta. Na příští rok tam organizace počítá se zrychlením tempa na 1,1 procenta. Celé eurozóně, kde je Německo klíčovým hospodářstvím, pak OECD na letošek zlepšila výhled růstu na 0,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu více, než OECD čekala v únoru.

Číně OECD předpovídá na letošek růst o 4,9 procenta a na příští rok zpomalení tempa na 4,5 procenta. V případě Ruska organizace letos čeká růst HDP o 2,6 procenta a v příštím roce zpomalení na jedno procento.

Česko nejslabší z V4

Česku OECD na letošek předpovídá růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,1 procenta, na příští rok o 2,4 procenta. Nejlépe si ze zemí V4 povede Polsko, jemuž OECD na letošní rok předpovídá růst o 2,9 procenta a na rok příští o 3,4 procenta. Slovensku i Maďarsku organizace na letošek prognózuje růst HDP shodně o 2,1 procenta, na příští rok pak Slovensku o 2,7 procenta a Maďarsku o 2,8 procenta.

Ve zprávě se OECD zabývá také inflací. Pro letošek v případě Česka předpokládá jádrovou inflaci 3,79 procenta, v eurozóně mají meziročně ceny vzrůst o 2,64 procenta a v zemích OECD o 5,25 procenta. Příští rok OECD předpokládá, že česká inflace dosáhne 2,23 procenta, růst cen v eurozóně 2,14 procenta a v zemích OECD 3,43 procenta.

OECD očekává, že Spojené státy začnou základní úrokové sazby snižovat od letošního třetího čtvrtletí. Základní úrok je tam nyní v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je maximum za 23 let. OECD předpokládá, že americká centrální banka (Fed) základní sazbu do konce příštího roku sníží do pásma 3,75 až 4,00 procenta. V eurozóně OECD čeká začátek snižování také od třetího čtvrtletí a do konce příštího roku tam čeká pokles depozitní sazby Evropské centrální banky (ECB) ze současných čtyř na 2,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 10 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 18 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 20 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 22 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 23 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...