Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu

3 minuty
Události: Zelenskyj na návštěvě Německa
Zdroj: ČT24

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.

Ministerstvo také připomnělo, že Německo poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši pěti miliard eur (124,7 miliardy korun), kterou už dříve schválili poslanci.

Merz po jednání se Zelenským řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu, které budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území.

Později německý kancléř doplnil, že cílem memoranda je umožnit společnou výrobu takových střel. Spolupráce v této oblasti podle něj bude i na průmyslové úrovni, a může se odehrávat jak na Ukrajině, tak v Německu. Další podrobnosti Merz sdělit nechtěl. Zelenskyj řekl, že cílem spolupráce je financování už existujících projektů.

„Podstatné množství“ zbraňových systémů dlouhého dosahu by mělo být podle memoranda vyrobeno ještě v letošním roce. „První budou moci být nasazeny už za několik málo týdnů,“ stojí v tiskové zprávě. Podle ní nebude třeba zvláštního výcviku pro ovládaní těchto systémů, protože se v ukrajinské armádě už používají.

Merzův výrok

V Německu se tento týden intenzivně debatovalo o Merzově pondělním výroku, podle kterého už Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní dodaných západními spojenci. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR v pondělí řekl, že „neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne“.

Vicekancléř německé vlády a předseda sociální demokracie Lars Klingbeil nicméně odmítl, že by vláda změnila v poslední době v této věci přístup. Také Merz později na návštěvě Finska uvedl, že v pondělí popsal jen několik měsíců trvající praxi.

Další podpora Ukrajiny

Podle Merze hodlá Německo dál vojensky podporovat Ukrajinu, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Prohloubit s ní chce také hospodářskou spolupráci. Ke konci letošního roku by se měly německá a ukrajinská vláda sejít na společném zasedání.

Kancléř rovněž uvedl, že Ukrajina je připravená k okamžitému a bezpodmínečnému příměří, snahy ale blokuje Rusko. „To, že se ruská strana zdráhá vést rozhovory, že se zdráhá dodržovat příměří, má teď skutečně důsledky,“ řekl s odkazem na podpis memoranda o spolupráci.

Zelenskyj kritizoval ruského vládce Vladimira Putina, který podle něj nemá zájem na jednání. Řekl nicméně, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov telefonoval s Vladimirem Medinským, který vedl delegaci na rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu v polovině května. Ukrajinský lídr rovněž prohlásil, že by bylo Putinovým vítězstvím, kdyby Kyjev nedostal pozvání na červnový summit NATO v Haagu.

Postoj Berlína je podle Kremlu nezodpovědný

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na berlínské oznámení dohody o výrobě střel uvedl, že se jedná o provokaci. „Není to nic jiného než další pokus přimět Ukrajince k pokračování v boji. A není to nic jiného než obstrukce pokusů vydat se cestou mírového procesu,“ řekl Peskov s tím, že postoj Berlína je „nezodpovědný“.

Zelenskyj ve středu zavítal na návštěvu Německa poprvé od nástupu Merze do funkce kancléře na začátku května. Naposledy byl ukrajinský prezident v Berlíně loni v říjnu, tehdy se sešel ještě s Merzovým předchůdcem Olafem Scholzem. Ve středu má na programu ještě setkání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Podle newsletteru webu Politico by mohl Zelenskyj zůstat v Německu do čtvrtka a zúčastnit se slavnostního předávání Ceny Karla Velikého v Cáchách, kterou obdrží předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Merz byl na Ukrajině několik dní poté, co jej Spolkový sněm zvolil desátým německým spolkovým kancléřem. Se Zelenským se tehdy sešel spolu s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a polským premiérem Donaldem Tuskem.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba sto pasažérů je zraněných, z toho pětadvacet těžce. S odkazem na španělskou policii a státní televizi RTVE to uvedla agentura Reuters. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na místě nehody jsou záchranné týmy a hasiči.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 9 hhodinami
Načítání...