Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu

Nahrávám video
Události: Zelenskyj na návštěvě Německa
Zdroj: ČT24

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.

Ministerstvo také připomnělo, že Německo poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši pěti miliard eur (124,7 miliardy korun), kterou už dříve schválili poslanci.

Merz po jednání se Zelenským řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu, které budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území.

Později německý kancléř doplnil, že cílem memoranda je umožnit společnou výrobu takových střel. Spolupráce v této oblasti podle něj bude i na průmyslové úrovni, a může se odehrávat jak na Ukrajině, tak v Německu. Další podrobnosti Merz sdělit nechtěl. Zelenskyj řekl, že cílem spolupráce je financování už existujících projektů.

„Podstatné množství“ zbraňových systémů dlouhého dosahu by mělo být podle memoranda vyrobeno ještě v letošním roce. „První budou moci být nasazeny už za několik málo týdnů,“ stojí v tiskové zprávě. Podle ní nebude třeba zvláštního výcviku pro ovládaní těchto systémů, protože se v ukrajinské armádě už používají.

Merzův výrok

V Německu se tento týden intenzivně debatovalo o Merzově pondělním výroku, podle kterého už Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní dodaných západními spojenci. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR v pondělí řekl, že „neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne“.

Vicekancléř německé vlády a předseda sociální demokracie Lars Klingbeil nicméně odmítl, že by vláda změnila v poslední době v této věci přístup. Také Merz později na návštěvě Finska uvedl, že v pondělí popsal jen několik měsíců trvající praxi.

Další podpora Ukrajiny

Podle Merze hodlá Německo dál vojensky podporovat Ukrajinu, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Prohloubit s ní chce také hospodářskou spolupráci. Ke konci letošního roku by se měly německá a ukrajinská vláda sejít na společném zasedání.

Kancléř rovněž uvedl, že Ukrajina je připravená k okamžitému a bezpodmínečnému příměří, snahy ale blokuje Rusko. „To, že se ruská strana zdráhá vést rozhovory, že se zdráhá dodržovat příměří, má teď skutečně důsledky,“ řekl s odkazem na podpis memoranda o spolupráci.

Zelenskyj kritizoval ruského vládce Vladimira Putina, který podle něj nemá zájem na jednání. Řekl nicméně, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov telefonoval s Vladimirem Medinským, který vedl delegaci na rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu v polovině května. Ukrajinský lídr rovněž prohlásil, že by bylo Putinovým vítězstvím, kdyby Kyjev nedostal pozvání na červnový summit NATO v Haagu.

Postoj Berlína je podle Kremlu nezodpovědný

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na berlínské oznámení dohody o výrobě střel uvedl, že se jedná o provokaci. „Není to nic jiného než další pokus přimět Ukrajince k pokračování v boji. A není to nic jiného než obstrukce pokusů vydat se cestou mírového procesu,“ řekl Peskov s tím, že postoj Berlína je „nezodpovědný“.

Zelenskyj ve středu zavítal na návštěvu Německa poprvé od nástupu Merze do funkce kancléře na začátku května. Naposledy byl ukrajinský prezident v Berlíně loni v říjnu, tehdy se sešel ještě s Merzovým předchůdcem Olafem Scholzem. Ve středu má na programu ještě setkání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Podle newsletteru webu Politico by mohl Zelenskyj zůstat v Německu do čtvrtka a zúčastnit se slavnostního předávání Ceny Karla Velikého v Cáchách, kterou obdrží předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Merz byl na Ukrajině několik dní poté, co jej Spolkový sněm zvolil desátým německým spolkovým kancléřem. Se Zelenským se tehdy sešel spolu s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a polským premiérem Donaldem Tuskem.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 6 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 13 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...