Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu

Nahrávám video
Události: Zelenskyj na návštěvě Německa
Zdroj: ČT24

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.

Ministerstvo také připomnělo, že Německo poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši pěti miliard eur (124,7 miliardy korun), kterou už dříve schválili poslanci.

Merz po jednání se Zelenským řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu, které budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území.

Později německý kancléř doplnil, že cílem memoranda je umožnit společnou výrobu takových střel. Spolupráce v této oblasti podle něj bude i na průmyslové úrovni, a může se odehrávat jak na Ukrajině, tak v Německu. Další podrobnosti Merz sdělit nechtěl. Zelenskyj řekl, že cílem spolupráce je financování už existujících projektů.

„Podstatné množství“ zbraňových systémů dlouhého dosahu by mělo být podle memoranda vyrobeno ještě v letošním roce. „První budou moci být nasazeny už za několik málo týdnů,“ stojí v tiskové zprávě. Podle ní nebude třeba zvláštního výcviku pro ovládaní těchto systémů, protože se v ukrajinské armádě už používají.

Merzův výrok

V Německu se tento týden intenzivně debatovalo o Merzově pondělním výroku, podle kterého už Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní dodaných západními spojenci. V rozhovoru odvysílaném stanicí WDR v pondělí řekl, že „neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne“.

Vicekancléř německé vlády a předseda sociální demokracie Lars Klingbeil nicméně odmítl, že by vláda změnila v poslední době v této věci přístup. Také Merz později na návštěvě Finska uvedl, že v pondělí popsal jen několik měsíců trvající praxi.

Další podpora Ukrajiny

Podle Merze hodlá Německo dál vojensky podporovat Ukrajinu, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi. Prohloubit s ní chce také hospodářskou spolupráci. Ke konci letošního roku by se měly německá a ukrajinská vláda sejít na společném zasedání.

Kancléř rovněž uvedl, že Ukrajina je připravená k okamžitému a bezpodmínečnému příměří, snahy ale blokuje Rusko. „To, že se ruská strana zdráhá vést rozhovory, že se zdráhá dodržovat příměří, má teď skutečně důsledky,“ řekl s odkazem na podpis memoranda o spolupráci.

Zelenskyj kritizoval ruského vládce Vladimira Putina, který podle něj nemá zájem na jednání. Řekl nicméně, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov telefonoval s Vladimirem Medinským, který vedl delegaci na rusko-ukrajinském jednání v Istanbulu v polovině května. Ukrajinský lídr rovněž prohlásil, že by bylo Putinovým vítězstvím, kdyby Kyjev nedostal pozvání na červnový summit NATO v Haagu.

Postoj Berlína je podle Kremlu nezodpovědný

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na berlínské oznámení dohody o výrobě střel uvedl, že se jedná o provokaci. „Není to nic jiného než další pokus přimět Ukrajince k pokračování v boji. A není to nic jiného než obstrukce pokusů vydat se cestou mírového procesu,“ řekl Peskov s tím, že postoj Berlína je „nezodpovědný“.

Zelenskyj ve středu zavítal na návštěvu Německa poprvé od nástupu Merze do funkce kancléře na začátku května. Naposledy byl ukrajinský prezident v Berlíně loni v říjnu, tehdy se sešel ještě s Merzovým předchůdcem Olafem Scholzem. Ve středu má na programu ještě setkání s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Podle newsletteru webu Politico by mohl Zelenskyj zůstat v Německu do čtvrtka a zúčastnit se slavnostního předávání Ceny Karla Velikého v Cáchách, kterou obdrží předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Merz byl na Ukrajině několik dní poté, co jej Spolkový sněm zvolil desátým německým spolkovým kancléřem. Se Zelenským se tehdy sešel spolu s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a polským premiérem Donaldem Tuskem.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 2 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 11 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 33 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 43 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...