Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu dodaných zbraní, řekl Merz

Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Berlín. Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. Kreml toto rozhodnutí zkritizoval jako nebezpečné.

„Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne,“ tvrdí německý kancléř. Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. „To ještě donedávna nedělala, až na výjimky. Teď už může,“ sdělil.

Na počátku plnohodnotné války, kterou zahájila Moskva svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, spojenci Kyjevu nedodávali zbraně dlouhého doletu, aby zabránili eskalaci napětí, připomněla agentura DPA. Británie a Francie už ale dříve dodaly Ukrajině střely SCALP / Storm Shadow o doletu 250 kilometrů. Ke zlomovým okamžikům války patřilo loňské použití amerických raket ATACMS proti cílům na ruském území, ke kterému dal souhlas tehdejší americký prezident Joe Biden.

V Německu se už od samého počátku války vede diskuze o dodání střel s plochou dráhou letu Taurus s dosahem přes 500 kilometrů. Bývalý kancléř Olaf Scholz je Kyjevu dodat odmítal, Merz naznačil, že by je Německo pod jeho vedením dodat mohlo. Moskva před tím Berlín varovala, Německo by se podle Kremlu takovým krokem stalo jednou z válčících stran. V pondělním rozhovoru se nicméně kancléř přímo o taurusech nezmínil.

Merz: Putin považuje dosavadní nabídky na jednání za slabost

Nová německá vláda před časem také uvedla, že přestane zveřejňovat podrobné údaje o dodávkách zbraní Kyjevu. Je tak otázkou, zda či kdy by se veřejnost o dodání taurusů Ukrajině dozvěděla.

6 minut
Horizont ČT24: František Mičánek o ukrajinské obraně
Zdroj: ČT24

Merz v rozhovoru se stanicí WDR rovněž řekl, že ruský vládce Vladimir Putin považuje dosavadní nabídky na jednání o míru na Ukrajině za projevy slabosti. Pokud Rusko nepřijme ani nabídku na jednání ve Vatikánu, bude podle Merze nutné připravit se na to, že „tato válka bude trvat déle, než bychom si přáli nebo než bychom si dokázali představit“.

Podle webu časopisu Der Spiegel by mohl ve středu za Merzem do Berlína dorazit na návštěvu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednat by mohli mimo jiné o dalším postupu ve snaze o jednání s Moskvou či o obsahu dalších protiruských sankcí.

Rozhodnutí řady evropských zemí zrušit Kyjevu omezení ohledně dosahu raketových útoků do hloubi ruského území je potenciálně nebezpečné a odporuje ruským snahám o mírové urovnání konfliktu, prohlásil mluvčí šéfa Kremlu. Právě na Putinův rozkaz ruská vojska před více než třemi lety sousední zemi napadla.

„Rozhodnutí, pokud se skutečně stala, jsou naprosto v rozporu s našimi snahami o dosažení politického urovnání. Je to docela nebezpečné,“ nechal se slyšet mluvčí ruského vládce Dmitrij Peskov podle agentury TASS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...