Pavel Polák

Americký hollywoodský herec John Malkovich je znovu v Praze, českému publiku se představí v inscenaci V samotě bavlníkových polí. Ve hře vystoupí o víkendu v Divadle Hybernia se svou litevskou kolegyní, a to hned dvakrát. V rozhovoru pro Českou televizi Malkovich vzpomínal na Prahu po sametové revoluci i setkávání s Václavem Havlem a Jiřím Bartoškou.

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.

Německý soud shledal čtveřici bývalých manažerů automobilového koncernu Volkswagen vinnou z podvodu v souvislosti s rozsáhlým emisním skandálem známým jako dieselgate. Dvěma z nich uložil nepodmíněný trest vězení, dva dostali podmínečné tresty. Emisní aféra vypukla v roce 2015, soud se čtveřicí začal v roce 2021. Původně měl s nimi na lavici obžalovaných usednout i bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn, proces s ním se ale nakonec koná odděleně.

V Německu loni výrazně vzrostl počet politicky motivovaných trestných činů, meziročně o čtyřicet procent. Policie jich zaznamenala přes 84 tisíc, tedy nejvíce od roku 2001, odkdy vede tuto statistiku. Oznámili to ministr vnitra Alexander Dobrindt a šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. Vliv mělo podle nich hlavně několik loňských voleb a válka v Pásmu Gazy. Terčem urážek a útoků byly s velkým odstupem před ostatními hlavně dvě politické strany: Zelení a Alternativa pro Německo.

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.

Poslanci německého Spolkového sněmu v úterý odpoledne v druhém kole hlasování zvolili kancléřem předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze. V prvním kole volby se poprvé v německých poválečných dějinách nepodařilo kancléře zvolit a hlasování se muselo opakovat. Prezident Frank-Walter Steinmeier pak předal jmenovací dekrety Merzovi i sedmnácti členům jeho kabinetu, který tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).

Porážka nacistického Německa byla na jaře roku 1945 jen otázkou času. Nacistický vůdce Adolf Hitler se skrýval v Berlíně, které bylo nejdůležitějším městem Třetí říše. Právě v něm svedla sovětská a německá vojska na přelomu dubna a května tuhé boje, které pokračovaly i po diktátorově smrti 30. dubna 1945. Město bylo po četných spojeneckých náletech v troskách, lidé se skrývali ve sklepích. Berlín v ulicích bránily zbytky německé armády, jednotky SS a také domobrana.

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.