V Německu loni zaznamenali rekordní počet politicky motivovaných trestných činů

V Německu loni výrazně vzrostl počet politicky motivovaných trestných činů, meziročně o čtyřicet procent. Policie jich zaznamenala přes 84 tisíc, tedy nejvíce od roku 2001, odkdy vede tuto statistiku. Oznámili to ministr vnitra Alexander Dobrindt a šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch. Vliv mělo podle nich hlavně několik loňských voleb a válka v Pásmu Gazy. Terčem urážek a útoků byly s velkým odstupem před ostatními hlavně dvě politické strany: Zelení a Alternativa pro Německo.

Oba činitelé připomněli, že se v loňském roce konaly volby do Evropského parlamentu a trojice voleb do sněmů východoněmeckých spolkových zemí: Saska, Durynska a Braniborska. V Berlíně se také loni v únoru částečně opakovaly volby do Spolkového sněmu z roku 2021 a kampaň před předčasnými volbami do Spolkového sněmu z letošního února poznamenala už i závěr loňského roku.

„Rostoucí antisemitismus nám dělá největší starosti. Máme výrazný nárůst v počtu antisemitských trestných činů,“ řekl ministr.

Nahrávám video

Nejvýraznější nárůst zaznamenala policie u trestných činů, u kterých předpokládá krajně pravicovou motivaci. Jejich počet se zvýšil z 28 945 předloni na loňských 42 788. Každý druhý politicky motivovaný trestný čin tak lze podle statistiky přiřadit k pravicovému extremismu. Ministr ho stejně jako islamismus považuje za největší ohrožení německé demokracie.

„Více než polovina nově zahájených vyšetřování nejvyššího státního zástupce souvisí s činností ruských zpravodajských služeb,“ řekl Münch.

Násilných trestných činů s politickou motivací policisté loni zaznamenali 4107. Zhruba 36 procent z nich bylo motivováno pravicovým extremismem, 24 procent „zahraniční ideologií“ a zhruba 19 procent levicovým extremismem.

Konflikt na Blízkém východě

Výrazný dopad má na statistiku nadále konflikt na Blízkém východě. Palestinské teroristické hnutí Hamás loni 7. října napadlo Izrael, při útoku zahynulo na 1200 lidí a dalších 251 bylo uneseno. Při izraelské ofenzivě bylo od té doby v Gaze dle Hamásem ovládaných úřadů zabito kolem 53 tisíc Palestinců. Drtivá většina obyvatel byla vysídlena, velké části pásma jsou zcela zničeny.

Ve spojitosti s touto válkou německá policie zaznamenala 7328 trestných činů, u 2832 z nich považuje za motiv antisemitismus. Velkou část ze 793 násilných trestných činů v tomto kontextu spojují vyšetřovatelé s demonstracemi a protestními akcemi.

Ministr Dobrindt na tiskové konferenci slíbil, že bude ministerstvo a jemu podřízené složky postupovat rozhodně a stejně proti všem snahám namířeným proti ústavnímu pořádku země, ať už se jedná o islamismus, antisemitismus, pravicový či levicový extremismus. Zopakoval také dřívější slib, že v novém zákoně o policii zvýší ochranu strážců pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Následně to potvrdil i představitel Bílého domu. Memorandum o porozumění tak podpisem vstoupilo v platnosti, napsal server Axios. Oficiální podpisová ceremonie ve Švýcarsku, která byla plánovaná na pátek, je nyní nejistá.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 7 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 8 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 8 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...