Německý soud shledal čtveřici bývalých manažerů automobilového koncernu Volkswagen vinnou z podvodu v souvislosti s rozsáhlým emisním skandálem známým jako dieselgate. Dvěma z nich uložil nepodmíněný trest vězení, dva dostali podmínečné tresty. Emisní aféra vypukla v roce 2015, soud se čtveřicí začal v roce 2021. Původně měl s nimi na lavici obžalovaných usednout i bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn, proces s ním se ale nakonec koná odděleně.
Emisní aféra, pro kterou se vžil název dieselgate, vypukla v září 2015. Americká agentura pro životní prostředí odhalila, že německý koncern instaloval do dieselových motorů podvodný software, který dokázal falšovat výsledky emisních testů na ekologicky přívětivé hodnoty. Volkswagen tehdy přiznal, že software instaloval do jedenácti milionů naftových aut po celém světě.
Podle pondělního verdiktu soudu v Braunschweigu se prokázalo, že obžalovaní o manipulaci s dieselovými motory věděli. Na vývoji softwaru se totiž přímo podíleli nebo proti jeho nasazení nezakročili.
Nejvyšší trest dostal bývalý vedoucí vývoje dieselových motorů Jens Hadler. Soud ho poslal do vězení na čtyři a půl roku. Někdejší vedoucí oddělení techniky pohonu Hanno Jelden by si měl odpykat trest dva roky a sedm měsíců za mřížemi. Bývalý šéf vývoje značky Volkswagen Heinz-Jakob Neusser, který měl ze čtyř obžalovaných dříve u Volkswagenu nejvyšší postavení, dostal podmíněný trest rok a tři měsíce, další bývalý manažer, kterého list Handelsblatt označuje jen jako Thorstena D., dostal též podmíněný trest, a to rok a deset měsíců. Rozsudek ještě není pravomocný, lze se proti němu odvolat.
Kauza finančně poškodila Volkswagen
Aféra dieselgate mimo jiné způsobila dlouhodobé snížení poptávky po autech s naftovým motorem. Agentura DPA uvedla, že skandál přišel německou automobilku podle jejích vlastních údajů zatím na více než 33 miliard eur (820 miliard korun). Koncern Volkswagen je největším výrobcem automobilů v Evropě, jeho součástí je mimo jiné Škoda Auto.
Šéf koncernu Winterkorn rezignoval týden poté, co skandál vypukl. Původně měl usednout na lavici obžalovaných společně se čtveřicí bývalých manažerů. Jeho případ ale soud nakonec oddělil. Proces začal loni v září, už v říjnu byl ale kvůli Winterkornovu zranění přerušen. Zatím není jasné, kdy by mohl pokračovat. Nyní 78letý Winterkorn odmítá, že se na rozhodnutí instalovat do aut nezákonný software podílel, a tvrdí, že se o jeho používání dozvěděl teprve krátce předtím, než aféru odhalily americké úřady.
Kromě procesu, ve kterém v pondělí padl verdikt, a procesu s Winterkornem se německé soudy zabývají ještě čtyřmi dalšími případy v souvislosti s aférou dieselgate s celkem 31 obžalovanými. Už předloni uložil soud za podíl v kauze dieselgate někdejšímu šéfovi automobilky Audi Rupertu Stadlerovi trest vězení v délce 21 měsíců. Stadler se tak v emisním skandálu stal prvním odsouzeným členem vedení koncernu, který je mateřskou společností automobilky Audi. Vinu dlouho odmítal, nakonec ale v rámci dohody o vině a trestu přiznal, že proti podvodům mohl zakročit dříve, ale neučinil tak.
