Automobilka Volkswagen se překvapivě dohodla s německými majiteli naftových aut na odškodném. Kvůli podvodům s měřením emisí jim vyplatí celkem 830 milionů eur (asi 21 miliard korun). V pátek o tom informovala automobilka a spotřebitelský svaz VZBV, který majitele aut v hromadné žalobě zastupoval.
Odškodné bude odstupňováno podle typu a stáří vozu, a to od 1350 do 6257 eur (zhruba 34 tisíc až 159 tisíc korun).
Nabídku, která podle ochránců spotřebitelů představuje zhruba 15 procent původní kupní ceny vozu, od Volkswagenu obdrželo asi 260 tisíc majitelů naftových automobilů. Ti se nyní podle agentury DPA budou muset rozhodnout, zda ji přijmou, nebo zda budou u soudu bojovat o ještě vyšší odškodné.
Páteční zpráva je nečekaná, protože smírčí jednání mezi Volkswagenem a majiteli zastoupenými VZBV v polovině února ztroskotalo. Automobilce se tehdy zdála příliš vysoká 50milionová odměna, kterou měla v eurech zaplatit advokátům VZBV za práci na případu.
Koncern Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Auta při jízdě produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech. Aféra se týká mimo jiné více než milionu vozů Škoda Auto.
Ve Spojených státech se Volkswagen dohodl s majiteli naftových vozů mnohem dříve. Bylo to v několika fázích, většinou v roce 2016. V tomto roce byla uzavřena hlavní dohoda, zahrnující většinu amerických majitelů postižených vozů. Agentura Reuters uvedla, že šlo o urovnání sporu v hodnotě 25 miliard dolarů. Automobilka VW však tehdy argumentovala, že jí to ohledně kompenzací v Německu nezakládá žádnou povinnost. Odkazovala se při tom na odlišné právní předpisy.
Pokuty pro Volkswagen ze všech stran
Po odhalení skandálu před pěti lety čelil a nadále čelí německý automobilový koncern pokutám od různých soudů či regulačních orgánů. Některé ještě nejsou uzavřeny či vypořádány. Připomeňme pár za uplynulý rok.
Letos v lednu například polský úřad na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů uložil Volkswagenu pokutu 120,6 milionu zlotých (asi 718 milionů korun). Jde o nejvyšší sankci, jakou kdy za porušení práv spotřebitelů úřad uložil. Polská instituce je tak další v pořadí, která Volkswagen potrestala v takzvané aféře dieselgate, tedy za manipulaci s testy emisí, uvedl tehdy server Onet.pl.
V prosinci 2019 se pak automobika dohodla s Rakouskem na vyplacení odškodného za negativní dopad emisního skandálu na hodnotu zhruba 2100 naftových automobilů ve vozovém parku rakouské policie. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na rakouského ministra vnitra Wolfganga Peschorna a mluvčího Volkswagenu. Podle Peschorna bylo dohodnuto, že výše odškodného nebude zveřejněna. Podle informací DPA je nicméně sjednaná částka výrazně nižší než 2,6 milionu eur (zhruba 660 milionů korun), která byla požadována.
Loni v prosinci také uložila firmě rekordní pokutu Austrálie, a to 125 milionů australských dolarů (téměř dvě miliardy korun). O rozhodnutí soudu informoval australský úřad pro hospodářskou soutěž. Podle agentury Reuters je to největší pokuta, která kdy byla za porušení australského zákona na ochranu spotřebitelů udělena. Podvodný software byl totiž nainstalován i do 57 tisíc vozů, které byly v letech 2011 až 2015 dovezeny do Austrálie.
Ve stejnou dobu zažalovala automobilku také Kanada. Koncern podle ní dovezl v letech 2008 až 2015 na kanadský trh 128 tisíc vozů, které nesplňovaly emisní předpisy. Kanadská vláda podala po čtyřletém vyšetřování žalobu, v níž viní německého výrobce vozů z porušování zákona o ochraně životního prostředí a z podávání zavádějících informací. V Kanadě se problémy týkaly naftových motorů namontovaných do vozů prodávaných značkami Volkswagen, Audi a Porsche.
Spor o odpojovací zařízení
V prosinci 2019 podalo hromadnou žalobu také bezmála 100 tisíc britských řidičů. Vrchní soud pak má rozhodnout dvě právní otázky: zda je software v dotčených vozech odpojovacím zařízením, jak ho definují unijní pravidla, a zda je vrchní soud vázán zjištěním německého regulátora, že o takové zařízení jde. Volkswagen má za to, že odpověď na obě otázky zní záporně. „Žalobci neutrpěli žádnou ztrátu a dotčená vozidla neobsahovala žádné zakázané odpojovací zařízení,“ uvedlo sdružení automobilek.
Podle nařízení Evropského parlamentu a rady č. 715/2007 se odpojovacím zařízením rozumí takový konstrukční prvek vozidla, který snižuje účinnost systému regulace emisí. Nařízení zároveň taková zařízení zakazuje.
Loni v březnu oznámila rovněž americká Komise pro cenné papíry a burzy, že bude žalovat Volkswagen a jeho bývalého šéfa Martina Winterkorna kvůli emisnímu skandálu. Viní je z „rozsáhlého podvodu“ na amerických investorech. Automobilka tehdy reagovala, že žaloba komise má „právní i faktické vady“ a „Volkswagen se bude energicky bránit“.
Kdo je za skandál odpovědný?
Rozsáhlé vyšetřování ve firmě Volkswagen i v jejích zahraničních zastoupeních ještě definitivně neurčilo, kdo „nejvyšší“ je za podvodný přístup odpovědný. Žalobě zatím čelí bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn. Některé tresty na nižších úrovních však již padly.
Mimo koncern a jeho jednotlivé firmy dostala loni pokutu 90 milionů eur (2,3 miliardy korun) také německá společnost Bosch, která je dodavatelem automobilových součástek. Bosch pokutu přijal a neodvolá se vůči ní.
Letos v lednu pak investoři zažalovali v souvislosti s emisním skandálem německou automobilku Daimler. Požadují odškodné 896 milionů eur (22,6 miliardy korun) za to, že jim firma neposkytla informace o používání nezákonného softwaru k manipulaci s emisemi. Oznámila to právnická společnost TILP, která podala žalobu na podnět více než dvou set investorů.
