Londýn - Aby se Německo vypořádalo s postupným stárnutím své pracovní síly, bude muset v příštích letech začít přijímat mnohem více zahraničních pracovníků. Toto doporučení dostala země od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle ní by měl Berlín otevřít dveře kvalifikovaným zaměstnancům. A to jak z ostatních zemí Evropské unie, tak mimo její hranice.
Německo je v současnosti v rámci OECD jednou z neotevřenějších zemí, co se pravidel o přijímání vysoce kvalifikované pracovní síly ze zahraničí týče. Ovšem organizace varuje, že Berlín bude muset liberalizovat i nábor zahraničních zaměstnanců s nižším stupněm vzdělání, jako jsou třeba zdravotní sestry či maloobchodníci.
Do roku 2025 bude v Německu podle OECD chybět asi 5,4 milionu kvalifikovaných zaměstnanců. Tedy těch, kteří mají nějakou profesi nebo vystudovali nějaký obor. Za relativně obtížnou OECD považuje snahu přimět více Němců, aby se zapojili do pracovního procesu, anebo aby se zvýšila obecná úroveň dovedností.
„Pokud má přistěhovalectví splnit očekávání a přispět k naplnění poptávky po kvalifikované pracovní síle, bude nutné výrazně zvýšit migraci za prací. A to jak ze zemí v rámci rozšířené EU/EFTA, tak ze zemí mimo tento prostor,“ uvádí OECD. Konkrétně je EFTA zkratka pro Evropské sdružení volného obchodu a zahrnuje také Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Norsko. Všechny tyto země mají těsné vazby na Evropskou unii.
Realizace návrhu OECD nebude lehká
Ovšem doporučení OECD bude zřejmě těžké prosadit. Důvodem je to, že ekonomika eurozóny se potýká s dopady dluhové krize a bojuje s vysokou nezaměstnaností. Podobný plán totiž může narazit na politický odpor. Z ostatních zemí EU/EFTA do Německa každoročně přichází jen asi 25 000 zaměstnanců, což je zhruba 0,2 procenta německé populace. Ve většině ostatních zemí OECD je tento podíl vyšší.
Podle OECD ale má Německo prozatím prostor k tomu, aby se na změny připravilo. Nedostatek kvalifikované pracovní síly tam totiž ještě není zásadním problémem. Na druhou stranu ale jedna ze čtyř firem uvedla, že v roce 2010 nebyla schopna přijmout dostatek nových zaměstnanců. To je víc než dvakrát tolik, co zjistil podobný průzkum v roce 2000. Loni v srpnu firmy nedokázaly obsadit více než 100 000 pracovních míst určených pro učňovské obory.
Počet zahraničních pracovníků v Austrálii, Dánsku, Kanadě a Velké Británii je pět- až desetkrát vyšší, než je tomu nyní v Německu.
Přitom právě současná vláda kancléřky Angely Merkelové o nedostatku kvalifikované pracovní síly dobře ví. Kvůli tomu zavedla už několik nových opatření, která mají omezit byrokracii a povzbudit firmy, aby uznávaly kvalifikaci ze zahraničních škol. Podle kritiků to ale nestačí a je třeba udělat mnohem více. „Demografické trendy naznačují, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků bude narůstat a bude se týkat většího počtu profesí,“ varuje OECD.
Německo láká pracovníky z Portugalska a Španělska, kde je nezaměstnanost vysoká
Migrace pracovních sil je na vzestupu už od začátku finanční krize. Zprostředkovatelny práce a firmy v některých částech Německa totiž už začaly rekrutovat lidi přímo v Portugalsku a Španělsku, tedy v zemích, které jsou krizí zasaženy nejvíce. Do Německa pak lákají hlavně inženýry a personál ze zdravotnických oborů.
Ovšem Německo se zatím velkým magnetem pro pracovní migraci nestalo, což je částečně dáno jazykovou bariérou. I když do Německa kvůli práci přijíždí čím dál víc lidí ze Španělska i Portugalska, většinou jde o pracovníky s nízkou kvalifikací. OECD radí, aby víc dělali sami Němci, pokud se chtějí prodat a přilákat lidi, o které skutečně stojí. Slevit by prý mohli také z některých požadavků, například aby žadatelé mluvili perfektně německy.
