Norská policie vyslýchá zběha od wagnerovců. Podle aktivistů může sloužit jako svědek válečných zločinů

7 minut
Horizont ČT24: Wagnerovec, který utekl do Norska
Zdroj: ČT24

Norská policie začala vyslýchat zadrženého příslušníka ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který do země nedávno uprchl. Podle právníků je ochotný svědčit o zvěrstvech, které wagnerovci na Ukrajině páchají. V Rusku by mu za jeho slova nejspíš hrozila smrt, norské úřady ale deportaci neplánují. Z bezpečnostních důvodů ho přesunuly do věznice nedaleko Osla.

Wagnerovci, kterých je na Ukrajině na padesát tisíc, neblaze prosluli svou krutostí. Šestadvacetiletý dezertér Andrej Medveděv u nich sloužil čtyři měsíce. „Když začali přicházet trestanci, situace ve skupině se změnila. Přestali nás brát jako lidi,“ říká nyní zběhlý člen Wagnerovy skupiny. 

Medveděv viděl, jak wagnerovci zabíjejí ty, kteří neuposlechnou rozkaz. Obával se, že skončí jako jiný dezertér Jevgenij Nužin, kterého loni umlátili kladivem. „Aniž by se mě zeptali na názor, prodloužili mi smlouvu na šest měsíců a poté na osm měsíců. Pak jsem bez povolení odešel, protože se mi nelíbily věci, které se tam začaly dít,“ řekl. 

Zhruba před dvěma týdny po zamrzlé řece překročil chráněnou norsko-ruskou hranici. Vyhnul se zátarasům i palbě ruských pohraničníků. Nyní by jako svědek mohl potvrdit brutalitu wagnerovců.

„Vyjádření Andreje Medveděva se může stát základem mezinárodního trestního řízení proti Wagnerově skupině a proti Putinovi,“ míní humanitární pracovník lidskoprávní organizace Gulagu.net Vladimir Ošečkin. 

Klíčový svědek zločinů?

Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa nemusí Medveděv nutně hrát roli klíčového svědka o válečných zločinech ruské armády na Ukrajině, ale jeho svědectví může hrát důležitou roli.

„Upřímně řečeno – nebude asi klíčový svědek, ale může dát důležité svědectví, jak to uvnitř skupiny ve skutečnosti funguje, jaké jsou například rozkazy velitelů a jaká je struktura jednotek. Je to tedy takový střípek do mozaiky pro případnou obžalobu u mezinárodního tribunálu,“ míní.

Aktivisté také připomínají, že nechtějí očistit samotného Medveděva, který se na zvěrstvech mohl sám podílet. Chtějí ale zajistit jeho bezpečnost, protože se může stát terčem tajných služeb. Podle norské prokuratury nehrozí, že by ho Oslo vydalo ruským úřadům. „Existuje mnoho příběhů o tom, co se stalo přeběhlíkům z Wagnerovy skupiny. A nikdy nekončí dobře,“ vysvětluje norský právník Brynjulf Risnes. 

Skutečnost, že se Rusko umí pomstít těm, kteří dezertovali na druhou stranu, byla patrná například v případě dvojitého agenta Sergeje Skripala, který po výměně na Západ žil v Británii. Bývalého příslušníka FSB se Moskva spolu s jeho dcerou pokusila v roce 2018 otrávit jedem novičok. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skupina 14 zemí odsuzuje Izrael kvůli dalším osadám na Západním břehu

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69.
před 13 mminutami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025
Načítání...