Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

30 minut
Zóna ČT24
Zdroj: ČT24

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.

Příslušník jednotky Škval 28. brigády Ryžnyj uvádí, že důvodem jeho nástupu bylo to, aby pomohl Rusy vyhnat. „Zastavit je dřív, než dorazí k nám domů. Nebál jsem se, vlastně se mi to docela líbilo,“ zmínil. „Pokud si chci dál říkat Ukrajinec, tak se musím do války zapojit a bránit svou vlast,“ dodal také další příslušník jednotky Šaryga.

Podobné jednotky začaly rychle vznikat po celé Ukrajině. Vstoupit do nich ale smí jen vězni odsouzení za lehké a středně těžké trestné činy. Část nových rekrutů tak zpoza mříží lákala vlastenecká povinnost, část vyhlídka na podmínečné propuštění. Hlásili se ale i vězni těsně před vypršením trestu, kteří se chtěli očistit v očích rodiny.

„Žádné množství peněz vám nepomůže očistit karmu. Uniforma to ale dokáže. A nezáleží na tom, kým jste dřív byli, pokud jste nebyli naprostý lotr, máte šanci se ve válce osvědčit a zase se lidem podívat do očí,“ podotkl instruktor jednotky Dobrij.

Únava i psychické problémy

Očistit své jméno a nemuset se dál ohlížet přes rameno je ostatně důvod, proč se rozhodli opět obléknout uniformu i někteří dezertéři. Jako Sergej, kterému po roce skrývání soud odpustil trest, pokud se vrátí do služby. „Nejsem lupič, bandita ani vrah. Půjdu bojovat. Abych byl upřímný, necítím výčitky. Chvíli jsem žil. A teď je mým jediným přáním zase vidět matku a sestru,“ dodává Sergej.

Mezi nejčastější důvody, proč se rozhodli zběhnout, uvádí vojáci únavu z dlouhého nasazení, nedůvěru v nadřízené důstojníky nebo psychické problémy. „Celý rok jsme strávili na pozicích. Neměli jsme ani den volna. Chtěl jsem se na chvíli vrátit domů, ale vždy, když byla možnost dostat se do týlu, okamžitě jsme dostali rozkaz, abychom se sbalili a šli zpět na frontu. Tak jsem prostě nastoupil do auta a odjel,“ podotkl Ihor.

Bývalí dezertéři se tak zbaví pronásledování úřadů a cejchu v očích společnosti. Jeden velký úkol před nimi s návratem do uniformy stále stojí. Získat si zpět důvěru svých spolubojovníků. „Opustit svou jednotku je pro vojáka stigma. Ať už jednotka dostane jakýkoliv úkol, musí ho splnit. I když ji nějaký člen opustí, je zraněn nebo zemře. Takže pokud musíme plnit úkoly s menším počtem mužů, cítíme velký tlak,“ dodává armádní instruktor.

První propuštění vězni i navrátivší se dezertéři už jsou nyní na frontě. Celkové zlepšení morálky si ale od ukrajinského velení vyžádá rozsáhlejší změny.

Zóna ČT24 se věnovala také situaci ukrajinských vesnic u frontové linie, debatě o možné prezidentské volbě na Ukrajině, německým volbám, technice během války, výcviku aktivních záloh v Česku nebo situaci v USA, kdy americký prezident Donald Trump propouští tisíce federálních pracovníků. Pořad můžete zhlédnout ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 45 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...