Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.

Příslušník jednotky Škval 28. brigády Ryžnyj uvádí, že důvodem jeho nástupu bylo to, aby pomohl Rusy vyhnat. „Zastavit je dřív, než dorazí k nám domů. Nebál jsem se, vlastně se mi to docela líbilo,“ zmínil. „Pokud si chci dál říkat Ukrajinec, tak se musím do války zapojit a bránit svou vlast,“ dodal také další příslušník jednotky Šaryga.

Podobné jednotky začaly rychle vznikat po celé Ukrajině. Vstoupit do nich ale smí jen vězni odsouzení za lehké a středně těžké trestné činy. Část nových rekrutů tak zpoza mříží lákala vlastenecká povinnost, část vyhlídka na podmínečné propuštění. Hlásili se ale i vězni těsně před vypršením trestu, kteří se chtěli očistit v očích rodiny.

„Žádné množství peněz vám nepomůže očistit karmu. Uniforma to ale dokáže. A nezáleží na tom, kým jste dřív byli, pokud jste nebyli naprostý lotr, máte šanci se ve válce osvědčit a zase se lidem podívat do očí,“ podotkl instruktor jednotky Dobrij.

Únava i psychické problémy

Očistit své jméno a nemuset se dál ohlížet přes rameno je ostatně důvod, proč se rozhodli opět obléknout uniformu i někteří dezertéři. Jako Sergej, kterému po roce skrývání soud odpustil trest, pokud se vrátí do služby. „Nejsem lupič, bandita ani vrah. Půjdu bojovat. Abych byl upřímný, necítím výčitky. Chvíli jsem žil. A teď je mým jediným přáním zase vidět matku a sestru,“ dodává Sergej.

Mezi nejčastější důvody, proč se rozhodli zběhnout, uvádí vojáci únavu z dlouhého nasazení, nedůvěru v nadřízené důstojníky nebo psychické problémy. „Celý rok jsme strávili na pozicích. Neměli jsme ani den volna. Chtěl jsem se na chvíli vrátit domů, ale vždy, když byla možnost dostat se do týlu, okamžitě jsme dostali rozkaz, abychom se sbalili a šli zpět na frontu. Tak jsem prostě nastoupil do auta a odjel,“ podotkl Ihor.

Bývalí dezertéři se tak zbaví pronásledování úřadů a cejchu v očích společnosti. Jeden velký úkol před nimi s návratem do uniformy stále stojí. Získat si zpět důvěru svých spolubojovníků. „Opustit svou jednotku je pro vojáka stigma. Ať už jednotka dostane jakýkoliv úkol, musí ho splnit. I když ji nějaký člen opustí, je zraněn nebo zemře. Takže pokud musíme plnit úkoly s menším počtem mužů, cítíme velký tlak,“ dodává armádní instruktor.

První propuštění vězni i navrátivší se dezertéři už jsou nyní na frontě. Celkové zlepšení morálky si ale od ukrajinského velení vyžádá rozsáhlejší změny.

Zóna ČT24 se věnovala také situaci ukrajinských vesnic u frontové linie, debatě o možné prezidentské volbě na Ukrajině, německým volbám, technice během války, výcviku aktivních záloh v Česku nebo situaci v USA, kdy americký prezident Donald Trump propouští tisíce federálních pracovníků. Pořad můžete zhlédnout ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa bude svou roli v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 29 mminutami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým. Ten v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 1 hhodinou

VideoUmělá inteligence stráží u San Francisca velryby a varuje lodě před srážkou

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.
před 2 hhodinami

ICE dál pokračuje v zatýkaní, počíná si ale nenápadněji

Úřad pro imigraci a cla (ICE) při svých operacích napříč USA snížil počet zadržených, ale i tak jsou jich stále desetitisíce. Od ledna, kdy federální agenti zastřelili dva místní obyvatele v Minneapolisu, se změnila komunikační strategie i samotné vedení amerických bezpečnostních složek, které zasahují proti nelegálním migrantům. Web The Atlantic napsal, že spolu s tím klesl vliv klíčového poradce Bílého domu Stephena Millera, který příslušné rozsáhlé operace podněcoval.
před 2 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 3 hhodinami

Ozbrojenci zabili v Hondurasu nejméně šestnáct lidí

Nejméně šestnáct lidí zabili ve středu večer tamního času neznámí ozbrojenci při dvou útocích v pobřežních městech na severu Hondurasu. Mezi mrtvými je šest policistů. Napsala to agentura AP.
před 10 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...