Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Nahrávám video
Zóna ČT24
Zdroj: ČT24

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.

Příslušník jednotky Škval 28. brigády Ryžnyj uvádí, že důvodem jeho nástupu bylo to, aby pomohl Rusy vyhnat. „Zastavit je dřív, než dorazí k nám domů. Nebál jsem se, vlastně se mi to docela líbilo,“ zmínil. „Pokud si chci dál říkat Ukrajinec, tak se musím do války zapojit a bránit svou vlast,“ dodal také další příslušník jednotky Šaryga.

Podobné jednotky začaly rychle vznikat po celé Ukrajině. Vstoupit do nich ale smí jen vězni odsouzení za lehké a středně těžké trestné činy. Část nových rekrutů tak zpoza mříží lákala vlastenecká povinnost, část vyhlídka na podmínečné propuštění. Hlásili se ale i vězni těsně před vypršením trestu, kteří se chtěli očistit v očích rodiny.

„Žádné množství peněz vám nepomůže očistit karmu. Uniforma to ale dokáže. A nezáleží na tom, kým jste dřív byli, pokud jste nebyli naprostý lotr, máte šanci se ve válce osvědčit a zase se lidem podívat do očí,“ podotkl instruktor jednotky Dobrij.

Únava i psychické problémy

Očistit své jméno a nemuset se dál ohlížet přes rameno je ostatně důvod, proč se rozhodli opět obléknout uniformu i někteří dezertéři. Jako Sergej, kterému po roce skrývání soud odpustil trest, pokud se vrátí do služby. „Nejsem lupič, bandita ani vrah. Půjdu bojovat. Abych byl upřímný, necítím výčitky. Chvíli jsem žil. A teď je mým jediným přáním zase vidět matku a sestru,“ dodává Sergej.

Mezi nejčastější důvody, proč se rozhodli zběhnout, uvádí vojáci únavu z dlouhého nasazení, nedůvěru v nadřízené důstojníky nebo psychické problémy. „Celý rok jsme strávili na pozicích. Neměli jsme ani den volna. Chtěl jsem se na chvíli vrátit domů, ale vždy, když byla možnost dostat se do týlu, okamžitě jsme dostali rozkaz, abychom se sbalili a šli zpět na frontu. Tak jsem prostě nastoupil do auta a odjel,“ podotkl Ihor.

Bývalí dezertéři se tak zbaví pronásledování úřadů a cejchu v očích společnosti. Jeden velký úkol před nimi s návratem do uniformy stále stojí. Získat si zpět důvěru svých spolubojovníků. „Opustit svou jednotku je pro vojáka stigma. Ať už jednotka dostane jakýkoliv úkol, musí ho splnit. I když ji nějaký člen opustí, je zraněn nebo zemře. Takže pokud musíme plnit úkoly s menším počtem mužů, cítíme velký tlak,“ dodává armádní instruktor.

První propuštění vězni i navrátivší se dezertéři už jsou nyní na frontě. Celkové zlepšení morálky si ale od ukrajinského velení vyžádá rozsáhlejší změny.

Zóna ČT24 se věnovala také situaci ukrajinských vesnic u frontové linie, debatě o možné prezidentské volbě na Ukrajině, německým volbám, technice během války, výcviku aktivních záloh v Česku nebo situaci v USA, kdy americký prezident Donald Trump propouští tisíce federálních pracovníků. Pořad můžete zhlédnout ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozpoznávací nástroje dokáží odhalit deepfake videa. Většinou jsou ale placené

Umělou inteligenci využívají i „ochránci internetu“. Ty nejlepší rozpoznávací nástroje totiž dokáží ve většině případů odhalit i videa vytvořená nebo upravená pomocí AI, která už lidi přelstí. S nárůstem podvodů a deepfake videí jsou tyto technologie stále důležitější. Většina takových nástrojů je ale placená a ty ve verzích zdarma obvykle tak dobře nefungují. Podobné nástroje proto zatím mají jen ti největší hráči v oblasti kyberbezpečnosti. Podle odborníků ale jejich počet poroste. Důležitý stále zůstává i kontext. I tady nicméně dokáží nástroje pomoci. Třeba rozpoznat, kdo na videu mluví, nebo analyzovat informace ve videu a s pomocí AI je pak srovnat s realitou.
před 1 hhodinou

ICE nelegálně uvěznil skoro čtyři a půl tisíce lidí, rozhodly soudy

Stovky amerických soudů po celých USA nezávisle na sobě rozhodly, že Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) od října minulého roku nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Federální úřad po nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta výrazně zpřísnil přístup k imigrační politice. I přes soudní rozhodnutí pokračuje tamní vláda v zatýkáních a masivních deportacích, což dále zahlcuje soudní systém. Do konce roku má navíc ICE utratit 38,3 miliardy dolarů na výstavbu detenčních center po celé zemi.
před 3 hhodinami

Střelba na hokeji v USA má nejméně dvě oběti

Nejméně tři mrtvé, včetně podezřelého, si vyžádala střelba během pondělního hokejového utkání mládežnických týmů v Pawtucket v americkém státu Rhode Island na severovýchodě USA. Další tři lidé byli hospitalizováni v kritickém stavu, oznámily agentury s odvoláním na policii.
před 4 hhodinami

Trump varuje Teherán před následky, pokud nepřistoupí na dohodu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se nepřímo zúčastní rozhovorů s Íránem, jejichž další kolo má v úterý začít v Ženevě. Varoval Teherán před následky, pokud nebude ochoten se dohodnout o svém jaderném programu.
před 5 hhodinami

Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i američtí a nizozemští piloti, píše web

Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i veteráni amerického a nizozemského letectva. Spolu s ukrajinskými letci působí v letce vyzbrojené stíhačkami F-16, která zasahuje hlavně proti ruským střelám s plochou dráhou letu a ruským dronům, napsal francouzský server Intelligence Online.
před 9 hhodinami

Ukrajincům se v některých oblastech daří postupovat, píší média

Ukrajinské armádě se minulý týden dařilo na některých úsecích fronty postupovat. Web Kyiv Post s odvoláním na armádní zdroje uvedl, že obránci dokázali osvobodit jedenáct vesnic. O postupu ukrajinských sil informovala i agentura AFP. Někteří analytici se domnívají, že za vojenskými úspěchy Kyjeva stojí především problémy s internetovým systémem Starlink, které v únoru zaznamenala ruská armáda.
před 11 hhodinami

Brutální vražda pravicového aktivisty v Lyonu otřásá Francií

Francouzskou společností a politikou se dál šíří otřesy po násilné smrti 23letého muže v Lyonu. Krajně pravicového aktivistu Quentina Deranqueho surově zabila skupina krajně levicových útočníků, podle prokuratury ho napadlo nejméně šest maskovaných lidí. Vyšetřovatelé už čtvrtým dnem marně pátrají po vinících, vyslechli patnáct svědků, nikoho ale zatím neobvinili. Deranque se zapojil do ultrakonzervativních kruhů před dvěma roky. Minulý čtvrtek pomáhal organizovat protest proti levicové europoslankyni Rimě Hassanové, který svolala antiimigrační feministická skupina Némésis. Prezident Francie Emmanuel Macron vyzývá společnost k uklidnění situace.
před 11 hhodinami

Protesty ultraortodoxních židů proti odvodům zvyšují napětí v Izraeli

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.
před 12 hhodinami
Načítání...