Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

3 minuty
Události: USA chtějí vyměnit přístup ke Starlinku za ukrajinské nerosty
Zdroj: ČT24

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.

O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh ministra financí USA Scotta Bessenta. „To není pravda. Reuters lže,“ napsal Musk k příspěvku listu The Kyiv Independent, který agenturní informaci publikoval. 

Otázka byla znovu na stole ve čtvrtek při setkání zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se Zelenským, sdělil jeden zdroj Reuters. Při schůzce podle něj směrem k Ukrajině zaznělo, že pokud nebude dohoda o kritických nerostných surovinách, hrozí jí bezprostřední odpojení služby.

„Ukrajina Starlink využívá. Považují ho za svou severní hvězdu,“ uvedl zdroj. „Ztráta Starlinku by byla obrovskou ranou,“ dodal.

Zelenskyj odmítl požadavky Trumpovy administrativy, aby Spojené státy získaly ukrajinské nerostné bohatství za 500 miliard dolarů (bezmála 12 bilionů korun), které by Washingtonu mělo vykompenzovat válečnou pomoc. Podle serveru Kyiv Independent USA požadovaly padesátiprocentní podíl na ukrajinských nerostných zdrojích, včetně kritických minerálů, ropy a plynu.

Zelenskyj k návrhu řekl, že USA nenabídly žádné konkrétní bezpečnostní záruky a skutečná podpora navíc byla výrazně nižší. V pátek pak ukrajinský prezident uvedl, že týmy USA a Ukrajiny pracují na dohodě, podle médií Washington přišel s její revidovanou verzí. Trump řekl, že očekává její brzký podpis.

Upravená dohoda je dle Trumpa blízko

Podle upraveného návrhu by USA mohly část z ukrajinských příjmů znovu investovat do poválečné obnovy země, včetně investic do rozvoje těžby z podzemních nalezišť a do infrastruktury, píše list The New York Times (NYT).

Nová dohoda by se měla vztahovat i na příjmy z nyní okupovaných území pro případ, že by se je podařilo osvobodit. Podíl příjmů ze zdrojů v osvobozených oblastech do fondu patřícího USA by měl činit 66 procent. Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, včetně významné části Donbasu, bohatého na přírodní zdroje.

USA vyšly vstříc ukrajinskému požadavku a stáhly ustanovení, podle kterých by dohoda měla podléhat jurisdikci soudu v New Yorku, uvedl NYT.

Podle webu Suspilne, který se odvolává na zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, ale Kyjev a Washington dohodu v sobotu nepodepíší, jelikož je potřeba dopracovat řadu detailů. Dokument kupříkladu ani nadále nestanovuje jasné závazky USA vůči Ukrajině, po které současně požaduje nerostné bohatství za 500 miliard dolarů. Zástupci Kyjeva na dokončování dohody dál pracují.

Trump v sobotu večer středoevropského času sdělil, že k dohodě o nerostném bohatství s Ukrajinou jsou USA blízko. Dostanou podle něj zpět peníze, které do Ukrajiny vložily.

Starlink na frontě

SpaceX poskytl Ukrajině tisíce terminálů satelitní služby Starlink, které mají nahradit komunikační služby zničené Ruskem po plnohodnotné invazi sil Kremlu do sousední země v únoru 2022. Amerického miliardáře Muska proto na Ukrajině oslavovali jako hrdinu.

Musk se ale vůči napadené zemi stával postupně kritický a později na podzim roku 2022 jí přístup k systému nejméně jednou omezil.

Internetové terminály společnosti Starlink mimo jiné zajišťují spojení mezi útočnými drony a velicím centrem. Ukrajinci na frontě přitom v posledním roce tvrdí, že navzdory sankcím využívají Starlink i Rusové pro navádění bezpilotních strojů na ukrajinské pozice.

Moskva to sice popřela, organizátoři sbírek pro ruskou armádu se ale veřejně chlubili jeho nákupy ze třetích zemí. Muskovy společnosti na to reagovaly tvrzením, že s Rusy neobchodují a že pokud jakákoli strana podléhající americkým sankcím Starlink používá, vyšetří to a případně terminály vyřadí z provozu.

Ukrajinský voják stojící u auta se satelitním internetovým systémem Starlink
Zdroj: Reuters/Lisi Niesner

Optické kabely v kurzu

Všechny bezdrátové sítě se ale dají rušit nebo vypnout. Ukrajinci proto čím dál častěji využívají optické kabely, které jsou většinou pod zemí a přerušit je lze jen mechanicky. Při pokládání optických kabelů ve městech navíc technici nepotřebují hloubit speciální výkopy.

Využívají totiž kolektory, které tu jsou ještě od sovětských dob. „Kde jsou podél ulic vojáci, zákopy, zařízení nebo kontrolní stanoviště, tam jsme protáhli kabel, jak bylo potřeba,“ uvedl představitel pobočky Ukrtelecom ve městě Šostka v Sumské oblasti Vitalij. „Ukrtelecom v dnešní době na Ukrajině obsluhuje a využívá 90 tisíc kilometrů optických linií. Je to jako když sedmkrát skrz naskrz protnete Zemi,“ podotkl výkonný ředitel firmy Jurij Kurmaz.

Americký obrat

Musk, kterého Trump pověřil odstraněním nepotřebných výdajů z vládního rozpočtu, už dříve vyzval k uzavření americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Tato organizace poskytuje Ukrajině životně důležitou humanitární pomoc. Miliardář zároveň šířil ruské dezinformace a zesměšnil Zelenského za to, že označil Ukrajinu za nezávislou zemi, připomíná Kyiv Independent.

Sám Trump se v posledním týdnu opakovaně opřel do ukrajinského lídra. Nový šéf Bílého domu zpochybnil Zelenského legitimitu jako prezidenta, a dokonce jej nazval diktátorem, který odmítl uspořádat volby v době, kdy jeho země čelí už tři roky plnohodnotné ruské invazi. Volby během války zapovídají ukrajinské zákony.

Trumpův tým vyjednavačů se v úterý sešel v Rijádu s Rusy. Pozvánku přitom nedostal ani Kyjev, ani zástupci Evropské unie. Na schůzku Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem ale podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ještě čas nedozrál.

Valné shromáždění OSN má už v pondělí hlasovat o stručné americké rezoluci o rusko-ukrajinské válce. Podle Reuters Rusko není v textu zmíněno jako agresor. USA si navíc podle této agentury přejí, aby o textu nejprve hlasovala Rada bezpečnosti, postavily se tak proti Ukrajině a Evropské unii, které již měsíc jednají s členskými státy OSN o vlastním návrhu textu o ruské válce, píše Reuters s odkazem na své diplomatické zdroje.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 47 mminutami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 52 mminutami

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 58 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty v Minneapolisu se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 5 hhodinami
Načítání...