Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Nahrávám video
Události: USA chtějí vyměnit přístup ke Starlinku za ukrajinské nerosty
Zdroj: ČT24

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.

O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh ministra financí USA Scotta Bessenta. „To není pravda. Reuters lže,“ napsal Musk k příspěvku listu The Kyiv Independent, který agenturní informaci publikoval. 

Otázka byla znovu na stole ve čtvrtek při setkání zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se Zelenským, sdělil jeden zdroj Reuters. Při schůzce podle něj směrem k Ukrajině zaznělo, že pokud nebude dohoda o kritických nerostných surovinách, hrozí jí bezprostřední odpojení služby.

„Ukrajina Starlink využívá. Považují ho za svou severní hvězdu,“ uvedl zdroj. „Ztráta Starlinku by byla obrovskou ranou,“ dodal.

Zelenskyj odmítl požadavky Trumpovy administrativy, aby Spojené státy získaly ukrajinské nerostné bohatství za 500 miliard dolarů (bezmála 12 bilionů korun), které by Washingtonu mělo vykompenzovat válečnou pomoc. Podle serveru Kyiv Independent USA požadovaly padesátiprocentní podíl na ukrajinských nerostných zdrojích, včetně kritických minerálů, ropy a plynu.

Zelenskyj k návrhu řekl, že USA nenabídly žádné konkrétní bezpečnostní záruky a skutečná podpora navíc byla výrazně nižší. V pátek pak ukrajinský prezident uvedl, že týmy USA a Ukrajiny pracují na dohodě, podle médií Washington přišel s její revidovanou verzí. Trump řekl, že očekává její brzký podpis.

Upravená dohoda je dle Trumpa blízko

Podle upraveného návrhu by USA mohly část z ukrajinských příjmů znovu investovat do poválečné obnovy země, včetně investic do rozvoje těžby z podzemních nalezišť a do infrastruktury, píše list The New York Times (NYT).

Nová dohoda by se měla vztahovat i na příjmy z nyní okupovaných území pro případ, že by se je podařilo osvobodit. Podíl příjmů ze zdrojů v osvobozených oblastech do fondu patřícího USA by měl činit 66 procent. Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, včetně významné části Donbasu, bohatého na přírodní zdroje.

USA vyšly vstříc ukrajinskému požadavku a stáhly ustanovení, podle kterých by dohoda měla podléhat jurisdikci soudu v New Yorku, uvedl NYT.

Podle webu Suspilne, který se odvolává na zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, ale Kyjev a Washington dohodu v sobotu nepodepíší, jelikož je potřeba dopracovat řadu detailů. Dokument kupříkladu ani nadále nestanovuje jasné závazky USA vůči Ukrajině, po které současně požaduje nerostné bohatství za 500 miliard dolarů. Zástupci Kyjeva na dokončování dohody dál pracují.

Trump v sobotu večer středoevropského času sdělil, že k dohodě o nerostném bohatství s Ukrajinou jsou USA blízko. Dostanou podle něj zpět peníze, které do Ukrajiny vložily.

Starlink na frontě

SpaceX poskytl Ukrajině tisíce terminálů satelitní služby Starlink, které mají nahradit komunikační služby zničené Ruskem po plnohodnotné invazi sil Kremlu do sousední země v únoru 2022. Amerického miliardáře Muska proto na Ukrajině oslavovali jako hrdinu.

Musk se ale vůči napadené zemi stával postupně kritický a později na podzim roku 2022 jí přístup k systému nejméně jednou omezil.

Internetové terminály společnosti Starlink mimo jiné zajišťují spojení mezi útočnými drony a velicím centrem. Ukrajinci na frontě přitom v posledním roce tvrdí, že navzdory sankcím využívají Starlink i Rusové pro navádění bezpilotních strojů na ukrajinské pozice.

Moskva to sice popřela, organizátoři sbírek pro ruskou armádu se ale veřejně chlubili jeho nákupy ze třetích zemí. Muskovy společnosti na to reagovaly tvrzením, že s Rusy neobchodují a že pokud jakákoli strana podléhající americkým sankcím Starlink používá, vyšetří to a případně terminály vyřadí z provozu.

Ukrajinský voják stojící u auta se satelitním internetovým systémem Starlink
Zdroj: Reuters/Lisi Niesner

Optické kabely v kurzu

Všechny bezdrátové sítě se ale dají rušit nebo vypnout. Ukrajinci proto čím dál častěji využívají optické kabely, které jsou většinou pod zemí a přerušit je lze jen mechanicky. Při pokládání optických kabelů ve městech navíc technici nepotřebují hloubit speciální výkopy.

Využívají totiž kolektory, které tu jsou ještě od sovětských dob. „Kde jsou podél ulic vojáci, zákopy, zařízení nebo kontrolní stanoviště, tam jsme protáhli kabel, jak bylo potřeba,“ uvedl představitel pobočky Ukrtelecom ve městě Šostka v Sumské oblasti Vitalij. „Ukrtelecom v dnešní době na Ukrajině obsluhuje a využívá 90 tisíc kilometrů optických linií. Je to jako když sedmkrát skrz naskrz protnete Zemi,“ podotkl výkonný ředitel firmy Jurij Kurmaz.

Americký obrat

Musk, kterého Trump pověřil odstraněním nepotřebných výdajů z vládního rozpočtu, už dříve vyzval k uzavření americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Tato organizace poskytuje Ukrajině životně důležitou humanitární pomoc. Miliardář zároveň šířil ruské dezinformace a zesměšnil Zelenského za to, že označil Ukrajinu za nezávislou zemi, připomíná Kyiv Independent.

Sám Trump se v posledním týdnu opakovaně opřel do ukrajinského lídra. Nový šéf Bílého domu zpochybnil Zelenského legitimitu jako prezidenta, a dokonce jej nazval diktátorem, který odmítl uspořádat volby v době, kdy jeho země čelí už tři roky plnohodnotné ruské invazi. Volby během války zapovídají ukrajinské zákony.

Trumpův tým vyjednavačů se v úterý sešel v Rijádu s Rusy. Pozvánku přitom nedostal ani Kyjev, ani zástupci Evropské unie. Na schůzku Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem ale podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ještě čas nedozrál.

Valné shromáždění OSN má už v pondělí hlasovat o stručné americké rezoluci o rusko-ukrajinské válce. Podle Reuters Rusko není v textu zmíněno jako agresor. USA si navíc podle této agentury přejí, aby o textu nejprve hlasovala Rada bezpečnosti, postavily se tak proti Ukrajině a Evropské unii, které již měsíc jednají s členskými státy OSN o vlastním návrhu textu o ruské válce, píše Reuters s odkazem na své diplomatické zdroje.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 1 hhodinou

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 4 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 6 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...