Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

3 minuty
Události: USA chtějí vyměnit přístup ke Starlinku za ukrajinské nerosty
Zdroj: ČT24

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.

O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh ministra financí USA Scotta Bessenta. „To není pravda. Reuters lže,“ napsal Musk k příspěvku listu The Kyiv Independent, který agenturní informaci publikoval. 

Otázka byla znovu na stole ve čtvrtek při setkání zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se Zelenským, sdělil jeden zdroj Reuters. Při schůzce podle něj směrem k Ukrajině zaznělo, že pokud nebude dohoda o kritických nerostných surovinách, hrozí jí bezprostřední odpojení služby.

„Ukrajina Starlink využívá. Považují ho za svou severní hvězdu,“ uvedl zdroj. „Ztráta Starlinku by byla obrovskou ranou,“ dodal.

Zelenskyj odmítl požadavky Trumpovy administrativy, aby Spojené státy získaly ukrajinské nerostné bohatství za 500 miliard dolarů (bezmála 12 bilionů korun), které by Washingtonu mělo vykompenzovat válečnou pomoc. Podle serveru Kyiv Independent USA požadovaly padesátiprocentní podíl na ukrajinských nerostných zdrojích, včetně kritických minerálů, ropy a plynu.

Zelenskyj k návrhu řekl, že USA nenabídly žádné konkrétní bezpečnostní záruky a skutečná podpora navíc byla výrazně nižší. V pátek pak ukrajinský prezident uvedl, že týmy USA a Ukrajiny pracují na dohodě, podle médií Washington přišel s její revidovanou verzí. Trump řekl, že očekává její brzký podpis.

Upravená dohoda je dle Trumpa blízko

Podle upraveného návrhu by USA mohly část z ukrajinských příjmů znovu investovat do poválečné obnovy země, včetně investic do rozvoje těžby z podzemních nalezišť a do infrastruktury, píše list The New York Times (NYT).

Nová dohoda by se měla vztahovat i na příjmy z nyní okupovaných území pro případ, že by se je podařilo osvobodit. Podíl příjmů ze zdrojů v osvobozených oblastech do fondu patřícího USA by měl činit 66 procent. Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, včetně významné části Donbasu, bohatého na přírodní zdroje.

USA vyšly vstříc ukrajinskému požadavku a stáhly ustanovení, podle kterých by dohoda měla podléhat jurisdikci soudu v New Yorku, uvedl NYT.

Podle webu Suspilne, který se odvolává na zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, ale Kyjev a Washington dohodu v sobotu nepodepíší, jelikož je potřeba dopracovat řadu detailů. Dokument kupříkladu ani nadále nestanovuje jasné závazky USA vůči Ukrajině, po které současně požaduje nerostné bohatství za 500 miliard dolarů. Zástupci Kyjeva na dokončování dohody dál pracují.

Trump v sobotu večer středoevropského času sdělil, že k dohodě o nerostném bohatství s Ukrajinou jsou USA blízko. Dostanou podle něj zpět peníze, které do Ukrajiny vložily.

Starlink na frontě

SpaceX poskytl Ukrajině tisíce terminálů satelitní služby Starlink, které mají nahradit komunikační služby zničené Ruskem po plnohodnotné invazi sil Kremlu do sousední země v únoru 2022. Amerického miliardáře Muska proto na Ukrajině oslavovali jako hrdinu.

Musk se ale vůči napadené zemi stával postupně kritický a později na podzim roku 2022 jí přístup k systému nejméně jednou omezil.

Internetové terminály společnosti Starlink mimo jiné zajišťují spojení mezi útočnými drony a velicím centrem. Ukrajinci na frontě přitom v posledním roce tvrdí, že navzdory sankcím využívají Starlink i Rusové pro navádění bezpilotních strojů na ukrajinské pozice.

Moskva to sice popřela, organizátoři sbírek pro ruskou armádu se ale veřejně chlubili jeho nákupy ze třetích zemí. Muskovy společnosti na to reagovaly tvrzením, že s Rusy neobchodují a že pokud jakákoli strana podléhající americkým sankcím Starlink používá, vyšetří to a případně terminály vyřadí z provozu.

Ukrajinský voják stojící u auta se satelitním internetovým systémem Starlink
Zdroj: Reuters/Lisi Niesner

Optické kabely v kurzu

Všechny bezdrátové sítě se ale dají rušit nebo vypnout. Ukrajinci proto čím dál častěji využívají optické kabely, které jsou většinou pod zemí a přerušit je lze jen mechanicky. Při pokládání optických kabelů ve městech navíc technici nepotřebují hloubit speciální výkopy.

Využívají totiž kolektory, které tu jsou ještě od sovětských dob. „Kde jsou podél ulic vojáci, zákopy, zařízení nebo kontrolní stanoviště, tam jsme protáhli kabel, jak bylo potřeba,“ uvedl představitel pobočky Ukrtelecom ve městě Šostka v Sumské oblasti Vitalij. „Ukrtelecom v dnešní době na Ukrajině obsluhuje a využívá 90 tisíc kilometrů optických linií. Je to jako když sedmkrát skrz naskrz protnete Zemi,“ podotkl výkonný ředitel firmy Jurij Kurmaz.

Americký obrat

Musk, kterého Trump pověřil odstraněním nepotřebných výdajů z vládního rozpočtu, už dříve vyzval k uzavření americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Tato organizace poskytuje Ukrajině životně důležitou humanitární pomoc. Miliardář zároveň šířil ruské dezinformace a zesměšnil Zelenského za to, že označil Ukrajinu za nezávislou zemi, připomíná Kyiv Independent.

Sám Trump se v posledním týdnu opakovaně opřel do ukrajinského lídra. Nový šéf Bílého domu zpochybnil Zelenského legitimitu jako prezidenta, a dokonce jej nazval diktátorem, který odmítl uspořádat volby v době, kdy jeho země čelí už tři roky plnohodnotné ruské invazi. Volby během války zapovídají ukrajinské zákony.

Trumpův tým vyjednavačů se v úterý sešel v Rijádu s Rusy. Pozvánku přitom nedostal ani Kyjev, ani zástupci Evropské unie. Na schůzku Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem ale podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ještě čas nedozrál.

Valné shromáždění OSN má už v pondělí hlasovat o stručné americké rezoluci o rusko-ukrajinské válce. Podle Reuters Rusko není v textu zmíněno jako agresor. USA si navíc podle této agentury přejí, aby o textu nejprve hlasovala Rada bezpečnosti, postavily se tak proti Ukrajině a Evropské unii, které již měsíc jednají s členskými státy OSN o vlastním návrhu textu o ruské válce, píše Reuters s odkazem na své diplomatické zdroje.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...