Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Nahrávám video
Události: USA chtějí vyměnit přístup ke Starlinku za ukrajinské nerosty
Zdroj: ČT24

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.

O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh ministra financí USA Scotta Bessenta. „To není pravda. Reuters lže,“ napsal Musk k příspěvku listu The Kyiv Independent, který agenturní informaci publikoval. 

Otázka byla znovu na stole ve čtvrtek při setkání zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se Zelenským, sdělil jeden zdroj Reuters. Při schůzce podle něj směrem k Ukrajině zaznělo, že pokud nebude dohoda o kritických nerostných surovinách, hrozí jí bezprostřední odpojení služby.

„Ukrajina Starlink využívá. Považují ho za svou severní hvězdu,“ uvedl zdroj. „Ztráta Starlinku by byla obrovskou ranou,“ dodal.

Zelenskyj odmítl požadavky Trumpovy administrativy, aby Spojené státy získaly ukrajinské nerostné bohatství za 500 miliard dolarů (bezmála 12 bilionů korun), které by Washingtonu mělo vykompenzovat válečnou pomoc. Podle serveru Kyiv Independent USA požadovaly padesátiprocentní podíl na ukrajinských nerostných zdrojích, včetně kritických minerálů, ropy a plynu.

Zelenskyj k návrhu řekl, že USA nenabídly žádné konkrétní bezpečnostní záruky a skutečná podpora navíc byla výrazně nižší. V pátek pak ukrajinský prezident uvedl, že týmy USA a Ukrajiny pracují na dohodě, podle médií Washington přišel s její revidovanou verzí. Trump řekl, že očekává její brzký podpis.

Upravená dohoda je dle Trumpa blízko

Podle upraveného návrhu by USA mohly část z ukrajinských příjmů znovu investovat do poválečné obnovy země, včetně investic do rozvoje těžby z podzemních nalezišť a do infrastruktury, píše list The New York Times (NYT).

Nová dohoda by se měla vztahovat i na příjmy z nyní okupovaných území pro případ, že by se je podařilo osvobodit. Podíl příjmů ze zdrojů v osvobozených oblastech do fondu patřícího USA by měl činit 66 procent. Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, včetně významné části Donbasu, bohatého na přírodní zdroje.

USA vyšly vstříc ukrajinskému požadavku a stáhly ustanovení, podle kterých by dohoda měla podléhat jurisdikci soudu v New Yorku, uvedl NYT.

Podle webu Suspilne, který se odvolává na zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, ale Kyjev a Washington dohodu v sobotu nepodepíší, jelikož je potřeba dopracovat řadu detailů. Dokument kupříkladu ani nadále nestanovuje jasné závazky USA vůči Ukrajině, po které současně požaduje nerostné bohatství za 500 miliard dolarů. Zástupci Kyjeva na dokončování dohody dál pracují.

Trump v sobotu večer středoevropského času sdělil, že k dohodě o nerostném bohatství s Ukrajinou jsou USA blízko. Dostanou podle něj zpět peníze, které do Ukrajiny vložily.

Starlink na frontě

SpaceX poskytl Ukrajině tisíce terminálů satelitní služby Starlink, které mají nahradit komunikační služby zničené Ruskem po plnohodnotné invazi sil Kremlu do sousední země v únoru 2022. Amerického miliardáře Muska proto na Ukrajině oslavovali jako hrdinu.

Musk se ale vůči napadené zemi stával postupně kritický a později na podzim roku 2022 jí přístup k systému nejméně jednou omezil.

Internetové terminály společnosti Starlink mimo jiné zajišťují spojení mezi útočnými drony a velicím centrem. Ukrajinci na frontě přitom v posledním roce tvrdí, že navzdory sankcím využívají Starlink i Rusové pro navádění bezpilotních strojů na ukrajinské pozice.

Moskva to sice popřela, organizátoři sbírek pro ruskou armádu se ale veřejně chlubili jeho nákupy ze třetích zemí. Muskovy společnosti na to reagovaly tvrzením, že s Rusy neobchodují a že pokud jakákoli strana podléhající americkým sankcím Starlink používá, vyšetří to a případně terminály vyřadí z provozu.

Ukrajinský voják stojící u auta se satelitním internetovým systémem Starlink
Zdroj: Reuters/Lisi Niesner

Optické kabely v kurzu

Všechny bezdrátové sítě se ale dají rušit nebo vypnout. Ukrajinci proto čím dál častěji využívají optické kabely, které jsou většinou pod zemí a přerušit je lze jen mechanicky. Při pokládání optických kabelů ve městech navíc technici nepotřebují hloubit speciální výkopy.

Využívají totiž kolektory, které tu jsou ještě od sovětských dob. „Kde jsou podél ulic vojáci, zákopy, zařízení nebo kontrolní stanoviště, tam jsme protáhli kabel, jak bylo potřeba,“ uvedl představitel pobočky Ukrtelecom ve městě Šostka v Sumské oblasti Vitalij. „Ukrtelecom v dnešní době na Ukrajině obsluhuje a využívá 90 tisíc kilometrů optických linií. Je to jako když sedmkrát skrz naskrz protnete Zemi,“ podotkl výkonný ředitel firmy Jurij Kurmaz.

Americký obrat

Musk, kterého Trump pověřil odstraněním nepotřebných výdajů z vládního rozpočtu, už dříve vyzval k uzavření americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Tato organizace poskytuje Ukrajině životně důležitou humanitární pomoc. Miliardář zároveň šířil ruské dezinformace a zesměšnil Zelenského za to, že označil Ukrajinu za nezávislou zemi, připomíná Kyiv Independent.

Sám Trump se v posledním týdnu opakovaně opřel do ukrajinského lídra. Nový šéf Bílého domu zpochybnil Zelenského legitimitu jako prezidenta, a dokonce jej nazval diktátorem, který odmítl uspořádat volby v době, kdy jeho země čelí už tři roky plnohodnotné ruské invazi. Volby během války zapovídají ukrajinské zákony.

Trumpův tým vyjednavačů se v úterý sešel v Rijádu s Rusy. Pozvánku přitom nedostal ani Kyjev, ani zástupci Evropské unie. Na schůzku Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem ale podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ještě čas nedozrál.

Valné shromáždění OSN má už v pondělí hlasovat o stručné americké rezoluci o rusko-ukrajinské válce. Podle Reuters Rusko není v textu zmíněno jako agresor. USA si navíc podle této agentury přejí, aby o textu nejprve hlasovala Rada bezpečnosti, postavily se tak proti Ukrajině a Evropské unii, které již měsíc jednají s členskými státy OSN o vlastním návrhu textu o ruské válce, píše Reuters s odkazem na své diplomatické zdroje.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starostou Paříže bude socialista Grégoire, ukazují odhady

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě částečných výsledků druhého kola komunálních voleb. Volební místnosti se zavřely ve 20:00. První kolo voleb se uskutečnilo před týdnem.
20:46Aktualizovánopřed 47 mminutami

Orbán krátce před volbami mění taktiku, více vyjíždí mezi lidi

Maďarský premiér Viktor Orbán v závěru kampaně výrazně mění dosavadní taktiku. Vedle tradičních uzavřených akcí nově vyráží i na veřejné mítinky v několika městech, podle kritiků i médií kvůli silné opozici reprezentované stranou Pétera Magyara. Ta dle průzkumů vede.
před 1 hhodinou

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984. Lokální média označují výsledek za senzaci.
20:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

V nedělních slovinských parlamentních volbách vede večer opoziční uskupení Slovinská demokratická strana (SDS) trojnásobného expremiéra Janeze Janši s 29,02 procenta hlasů, následovaná liberálním Hnutím svoboda dosavadního premiéra Roberta Goloba s 27,97 procenta hlasů. Vyplývá to z částečných výsledků, které zveřejnila volební komise po sečtení 60 procent hlasů. V přepočtu na mandáty jde o poměr 29 ku 28 poslancům. V zemi také v neděli začalo platit omezení při tankování na benzinkách.
08:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty. Náčelník generálního štábu izraelské armády později řekl, že Izrael zintenzivní cílené pozemní operace v Libanonu.
12:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.
09:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...