Zelenskyj: Dohoda s USA o vzácných nerostech není připravena

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že dohoda s USA o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Dříve během soboty list Financial Times (FT) s odvoláním na několik zdrojů napsal, že Zelenskyj odmítl návrh, aby Spojené státy získaly práva přibližně na padesát procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině.

„Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ sdělil ukrajinský prezident podle AFP.

Návrh dohody přivezl tento týden do Kyjeva – jako první vládní představitel nové americké administrativy – ministr financí Scott Bessent. Návrh podle zdroje FT zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

S podobnou informací přišla americká stanice NBC News, která s odvoláním na své zdroje také uvádí, že Washington chce po Kyjevu vlastnictví padesáti procent ukrajinských nerostů vzácných zemin a že administrativa Donalda Trumpa naznačila otevřenost k rozmístění amerických vojáků v zemi, aby je tam hlídali, pokud se dojedná dohoda s Ruskem o ukončení války. Bessent předložil návrh Zelenskému během středeční návštěvy Kyjeva, dodala zpravodajská stanice.

Zelenskyj podle NBC News odmítl podepsat dokument během schůzky s Bessentem se slovy, že si ho potřebuje prostudovat a poradit se o něm. Obdobně situaci popisuje FT, podle jehož zdrojů Trump chtěl, aby Zelenskyj dokument podepsal, než se ministr financí vrátí do Washingtonu.

Otázka bezpečnostních záruk

„Když jsme se podívali na podrobnosti, nebylo tam nic o (budoucích amerických bezpečnostních zárukách),“ řekl deníku Financial Times nejmenovaný ukrajinský představitel. Bessent podle FT tvrdil, že už pouhá přítomnost Američanů zajišťujících bezpečnost nalezišť nerostných surovin by stačila k odstrašení Moskvy.

Bessent během návštěvy Kyjeva o předání návrhu dohody ukrajinské straně informoval a prohlásil, že by mohla po válce sloužit jako „bezpečnostní štít“ pro Ukrajinu. Podrobnosti o návrhu ale veřejně nesdělil. Zelenskyj uvedl, že s Bessentem vedl produktivní a konstruktivní diskusi a že Kyjev předběžný návrh dohody prostuduje.

Dalším problematickým bodem je podle některých zdrojů FT návrh, aby jurisdikce řešící spory o práva na ukrajinské nerosty byla ve Spojených státech. Zelenskyj chce podle nejmenovaného evropského činitele zapojit do těžby nerostů také jiné země, včetně evropských. „Jsou v této věci pod silným tlakem Američanů,“ řekl tento představitel.

Trump, který se do Bílého domu vrátil v lednu, tento týden v rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že po východoevropské zemi chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun), aby se USA vrátila zpět podpora, kterou Washington zemi bránící se ruské vojenské agresi poskytl. Jak současný americký prezident k částce došel, není zřejmé, podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Některá naleziště vzácných nerostů již okupují Rusové

Zelenskyj už dříve uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o zpřístupnění ukrajinských nerostných zdrojů americkým investicím. Ukrajinské přírodní zdroje jsou zmíněny v takzvaném plánu vítězství, který ukrajinský prezident představil loni v létě. Kyjev v něm tehdy podle webu Ukrajinska pravda navrhnul podpis dohody s USA, EU a dalšími spojenci, která by umožnila společné investice a využívání ukrajinských přírodních zdrojů, jako je uran, titan, lithium, grafit a další.

Na Ukrajině se nacházejí vzácné nerosty, jejichž hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů, ale množství nalezišť je v oblastech na východě země, které jsou buď pod ruskou okupací, nebo jim hrozí, je obsadí postupující ruská armáda, podotkl Financial Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 27 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 6 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...