Zelenskyj: Dohoda s USA o vzácných nerostech není připravena

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že dohoda s USA o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Dříve během soboty list Financial Times (FT) s odvoláním na několik zdrojů napsal, že Zelenskyj odmítl návrh, aby Spojené státy získaly práva přibližně na padesát procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině.

„Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ sdělil ukrajinský prezident podle AFP.

Návrh dohody přivezl tento týden do Kyjeva – jako první vládní představitel nové americké administrativy – ministr financí Scott Bessent. Návrh podle zdroje FT zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

S podobnou informací přišla americká stanice NBC News, která s odvoláním na své zdroje také uvádí, že Washington chce po Kyjevu vlastnictví padesáti procent ukrajinských nerostů vzácných zemin a že administrativa Donalda Trumpa naznačila otevřenost k rozmístění amerických vojáků v zemi, aby je tam hlídali, pokud se dojedná dohoda s Ruskem o ukončení války. Bessent předložil návrh Zelenskému během středeční návštěvy Kyjeva, dodala zpravodajská stanice.

Zelenskyj podle NBC News odmítl podepsat dokument během schůzky s Bessentem se slovy, že si ho potřebuje prostudovat a poradit se o něm. Obdobně situaci popisuje FT, podle jehož zdrojů Trump chtěl, aby Zelenskyj dokument podepsal, než se ministr financí vrátí do Washingtonu.

Otázka bezpečnostních záruk

„Když jsme se podívali na podrobnosti, nebylo tam nic o (budoucích amerických bezpečnostních zárukách),“ řekl deníku Financial Times nejmenovaný ukrajinský představitel. Bessent podle FT tvrdil, že už pouhá přítomnost Američanů zajišťujících bezpečnost nalezišť nerostných surovin by stačila k odstrašení Moskvy.

Bessent během návštěvy Kyjeva o předání návrhu dohody ukrajinské straně informoval a prohlásil, že by mohla po válce sloužit jako „bezpečnostní štít“ pro Ukrajinu. Podrobnosti o návrhu ale veřejně nesdělil. Zelenskyj uvedl, že s Bessentem vedl produktivní a konstruktivní diskusi a že Kyjev předběžný návrh dohody prostuduje.

Dalším problematickým bodem je podle některých zdrojů FT návrh, aby jurisdikce řešící spory o práva na ukrajinské nerosty byla ve Spojených státech. Zelenskyj chce podle nejmenovaného evropského činitele zapojit do těžby nerostů také jiné země, včetně evropských. „Jsou v této věci pod silným tlakem Američanů,“ řekl tento představitel.

Trump, který se do Bílého domu vrátil v lednu, tento týden v rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že po východoevropské zemi chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun), aby se USA vrátila zpět podpora, kterou Washington zemi bránící se ruské vojenské agresi poskytl. Jak současný americký prezident k částce došel, není zřejmé, podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Některá naleziště vzácných nerostů již okupují Rusové

Zelenskyj už dříve uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o zpřístupnění ukrajinských nerostných zdrojů americkým investicím. Ukrajinské přírodní zdroje jsou zmíněny v takzvaném plánu vítězství, který ukrajinský prezident představil loni v létě. Kyjev v něm tehdy podle webu Ukrajinska pravda navrhnul podpis dohody s USA, EU a dalšími spojenci, která by umožnila společné investice a využívání ukrajinských přírodních zdrojů, jako je uran, titan, lithium, grafit a další.

Na Ukrajině se nacházejí vzácné nerosty, jejichž hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů, ale množství nalezišť je v oblastech na východě země, které jsou buď pod ruskou okupací, nebo jim hrozí, je obsadí postupující ruská armáda, podotkl Financial Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypálil salvu střel na Izrael, v Bahrajnu při útoku dronem zranil 32 lidí

Írán vypálil svou první salvu střel na Izrael po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce, uvedla v pondělí agentura AFP s odvoláním na íránskou státní televizi, která na sociální síti zveřejnila záběry se střelou s nápisem odkazujícím na nového vůdce. Zdravotníci v Izraeli následně informovali o jedné lehce zraněné ženě. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů, z toho čtyři lidé utrpěli těžká zranění.
před 19 mminutami

Hizballáh tvrdí, že bojuje s izraelským výsadkem na východě Libanonu

Proíránské militantní hnutí Hizballáh tvrdí, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií, uvedla agentura AFP s tím, že toto oznámení přichází uprostřed války mezi hnutím, podporovaným Íránem, a Izraelem. Agentura AFP v noci na pondělí informovala také o tom, že Írán vypálil svou první salvu střel na Izrael po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce.
01:49Aktualizovánopřed 34 mminutami

USA podnikly další útok proti údajným pašerákům drog, zabily šest lidí

Spojené státy v neděli podnikly další útok v Tichém oceánu proti lodi, kterou podezíraly z pašování drog. Při útoku zabily šest lidí, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na vyjádření velitelství amerických ozbrojených sil pro Jižní Ameriku a Karibik (SouthCom) na sociální síti X. USA v rámci této operace proti podezřelým z obchodu s drogami od loňského září zabily více než 150 lidí, dodala AFP.
před 1 hhodinou

Hlavní nádraží ve skotském Glasgow poničil rozsáhlý požár

Velký požár zachvátil hlavní nádraží v Glasgow, památkově chráněná budova se částečně zřítila. Zrušeny byly desítky vlakových spojů. Nádraží, které je nejrušnější ve Skotsku, bude podle společnosti National Rail uzavřeno do odvolání. Žádné oběti nebyly hlášeny, uvedl server BBC News.
00:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Shromáždění znalců vybralo nejvyšším duchovním vůdcem Íránu Modžtabu Chameneího

Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Informovaly o tom v neděli večer SEČ zpravodajské agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí nejvyšší duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Modžtaba Chameneí nyní bude mimo jiné rozhodovat o válečné strategii.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMaďarsko se chystá na volby, hlavním tématem je Ukrajina

Do maďarských voleb zbývá něco přes měsíc a výběr nové vlády slibuje nebývalé drama. Dlouholetý premiér Viktor Orbán a předseda strany Fidesz ve většině průzkumů zaostává za stranou Tisza, kterou vede europoslanec Péter Magyar. Stěžejním tématem kampaně je Ukrajina. Vztahy Budapešti a Kyjeva zhoršuje hlavně ropná krize nebo nově i nedávný maďarský zátah na ukrajinský transport peněz. „Rádi uzavřeme dohody s Ukrajinou v mnoha oblastech, ale nikdy na nic nekývneme pod tlakem vydírání,“ nechal se slyšet Orbán. „Přijmeme protikorupční opatření. Připojíme se k Úřadu evropského veřejného žalobce,“ prohlásil Magyar.
před 7 hhodinami

Trump vyloučil zapojení Kurdů do války a zlehčuje zprávy o ruské pomoci Íránu

Americký prezident Donald Trump v sobotu vyloučil zapojení kurdských bojovníků do konfliktu s Íránem, píše agentura AP. Kurdové ze Sýrie varovali íránské Kurdy před spojením s USA, podle nich by je Washington opustil. Trump také zpochybnil zprávy, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro boj s USA. Jeho vyslanec Steve Witkoff přitom řekl, že USA apelovaly na Moskvu, aby tyto údaje Teheránu nepředávala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Volby v Bádensku-Württembersku podle prognóz vyhráli Zelení, druhá je CDU

Volby v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko vyhrála podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF strana Zelených. Těsně druhá skončila Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze. Sociální demokracie (SPD) zaznamenala historicky nejhorší výsledek, a do sněmu se dostala jen těsně. Naopak strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, svůj zisk oproti předchozím volbám téměř zdvojnásobila.
před 10 hhodinami
Načítání...