Zelenskyj: Dohoda s USA o vzácných nerostech není připravena

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že dohoda s USA o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Dříve během soboty list Financial Times (FT) s odvoláním na několik zdrojů napsal, že Zelenskyj odmítl návrh, aby Spojené státy získaly práva přibližně na padesát procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině.

„Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ sdělil ukrajinský prezident podle AFP.

Návrh dohody přivezl tento týden do Kyjeva – jako první vládní představitel nové americké administrativy – ministr financí Scott Bessent. Návrh podle zdroje FT zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

S podobnou informací přišla americká stanice NBC News, která s odvoláním na své zdroje také uvádí, že Washington chce po Kyjevu vlastnictví padesáti procent ukrajinských nerostů vzácných zemin a že administrativa Donalda Trumpa naznačila otevřenost k rozmístění amerických vojáků v zemi, aby je tam hlídali, pokud se dojedná dohoda s Ruskem o ukončení války. Bessent předložil návrh Zelenskému během středeční návštěvy Kyjeva, dodala zpravodajská stanice.

Zelenskyj podle NBC News odmítl podepsat dokument během schůzky s Bessentem se slovy, že si ho potřebuje prostudovat a poradit se o něm. Obdobně situaci popisuje FT, podle jehož zdrojů Trump chtěl, aby Zelenskyj dokument podepsal, než se ministr financí vrátí do Washingtonu.

Otázka bezpečnostních záruk

„Když jsme se podívali na podrobnosti, nebylo tam nic o (budoucích amerických bezpečnostních zárukách),“ řekl deníku Financial Times nejmenovaný ukrajinský představitel. Bessent podle FT tvrdil, že už pouhá přítomnost Američanů zajišťujících bezpečnost nalezišť nerostných surovin by stačila k odstrašení Moskvy.

Bessent během návštěvy Kyjeva o předání návrhu dohody ukrajinské straně informoval a prohlásil, že by mohla po válce sloužit jako „bezpečnostní štít“ pro Ukrajinu. Podrobnosti o návrhu ale veřejně nesdělil. Zelenskyj uvedl, že s Bessentem vedl produktivní a konstruktivní diskusi a že Kyjev předběžný návrh dohody prostuduje.

Dalším problematickým bodem je podle některých zdrojů FT návrh, aby jurisdikce řešící spory o práva na ukrajinské nerosty byla ve Spojených státech. Zelenskyj chce podle nejmenovaného evropského činitele zapojit do těžby nerostů také jiné země, včetně evropských. „Jsou v této věci pod silným tlakem Američanů,“ řekl tento představitel.

Trump, který se do Bílého domu vrátil v lednu, tento týden v rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že po východoevropské zemi chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun), aby se USA vrátila zpět podpora, kterou Washington zemi bránící se ruské vojenské agresi poskytl. Jak současný americký prezident k částce došel, není zřejmé, podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Některá naleziště vzácných nerostů již okupují Rusové

Zelenskyj už dříve uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o zpřístupnění ukrajinských nerostných zdrojů americkým investicím. Ukrajinské přírodní zdroje jsou zmíněny v takzvaném plánu vítězství, který ukrajinský prezident představil loni v létě. Kyjev v něm tehdy podle webu Ukrajinska pravda navrhnul podpis dohody s USA, EU a dalšími spojenci, která by umožnila společné investice a využívání ukrajinských přírodních zdrojů, jako je uran, titan, lithium, grafit a další.

Na Ukrajině se nacházejí vzácné nerosty, jejichž hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů, ale množství nalezišť je v oblastech na východě země, které jsou buď pod ruskou okupací, nebo jim hrozí, je obsadí postupující ruská armáda, podotkl Financial Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...