Zelenskyj: Dohoda s USA o vzácných nerostech není připravena

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že dohoda s USA o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Dříve během soboty list Financial Times (FT) s odvoláním na několik zdrojů napsal, že Zelenskyj odmítl návrh, aby Spojené státy získaly práva přibližně na padesát procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině.

„Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ sdělil ukrajinský prezident podle AFP.

Návrh dohody přivezl tento týden do Kyjeva – jako první vládní představitel nové americké administrativy – ministr financí Scott Bessent. Návrh podle zdroje FT zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

S podobnou informací přišla americká stanice NBC News, která s odvoláním na své zdroje také uvádí, že Washington chce po Kyjevu vlastnictví padesáti procent ukrajinských nerostů vzácných zemin a že administrativa Donalda Trumpa naznačila otevřenost k rozmístění amerických vojáků v zemi, aby je tam hlídali, pokud se dojedná dohoda s Ruskem o ukončení války. Bessent předložil návrh Zelenskému během středeční návštěvy Kyjeva, dodala zpravodajská stanice.

Zelenskyj podle NBC News odmítl podepsat dokument během schůzky s Bessentem se slovy, že si ho potřebuje prostudovat a poradit se o něm. Obdobně situaci popisuje FT, podle jehož zdrojů Trump chtěl, aby Zelenskyj dokument podepsal, než se ministr financí vrátí do Washingtonu.

Otázka bezpečnostních záruk

„Když jsme se podívali na podrobnosti, nebylo tam nic o (budoucích amerických bezpečnostních zárukách),“ řekl deníku Financial Times nejmenovaný ukrajinský představitel. Bessent podle FT tvrdil, že už pouhá přítomnost Američanů zajišťujících bezpečnost nalezišť nerostných surovin by stačila k odstrašení Moskvy.

Bessent během návštěvy Kyjeva o předání návrhu dohody ukrajinské straně informoval a prohlásil, že by mohla po válce sloužit jako „bezpečnostní štít“ pro Ukrajinu. Podrobnosti o návrhu ale veřejně nesdělil. Zelenskyj uvedl, že s Bessentem vedl produktivní a konstruktivní diskusi a že Kyjev předběžný návrh dohody prostuduje.

Dalším problematickým bodem je podle některých zdrojů FT návrh, aby jurisdikce řešící spory o práva na ukrajinské nerosty byla ve Spojených státech. Zelenskyj chce podle nejmenovaného evropského činitele zapojit do těžby nerostů také jiné země, včetně evropských. „Jsou v této věci pod silným tlakem Američanů,“ řekl tento představitel.

Trump, který se do Bílého domu vrátil v lednu, tento týden v rozhovoru s televizí Fox News uvedl, že po východoevropské zemi chce vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu korun), aby se USA vrátila zpět podpora, kterou Washington zemi bránící se ruské vojenské agresi poskytl. Jak současný americký prezident k částce došel, není zřejmé, podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu korun).

Některá naleziště vzácných nerostů již okupují Rusové

Zelenskyj už dříve uvedl, že je připraven uzavřít dohodu o zpřístupnění ukrajinských nerostných zdrojů americkým investicím. Ukrajinské přírodní zdroje jsou zmíněny v takzvaném plánu vítězství, který ukrajinský prezident představil loni v létě. Kyjev v něm tehdy podle webu Ukrajinska pravda navrhnul podpis dohody s USA, EU a dalšími spojenci, která by umožnila společné investice a využívání ukrajinských přírodních zdrojů, jako je uran, titan, lithium, grafit a další.

Na Ukrajině se nacházejí vzácné nerosty, jejichž hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů, ale množství nalezišť je v oblastech na východě země, které jsou buď pod ruskou okupací, nebo jim hrozí, je obsadí postupující ruská armáda, podotkl Financial Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...