Ukrajinská vláda se zaměřila na muže prchající ze země. Využívají i oficiální humanitární systém

3 minuty
Události: Muži utíkají z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ukrajinská vláda od začátku invaze uzavřela hranici pro muže ve věku od 18 do 60 let, na které se vztahuje mobilizační povinnost. Výjimka platí třeba pro pečující o děti nebo invalidní osoby. Po zákazu na Ukrajině vzrostly pokusy o nelegální migraci, muži zkoušejí hranici překročit v přestrojení za ženy, jiní se snaží přeplavat řeku. Někteří využívají i mezer v legálních systémech výjezdů.

Na hraničním přechodu Malé Berezné z Ukrajiny na Slovensko od začátku invaze zadrželi 971 Ukrajinců. A stále častěji se muži z Ukrajiny snaží překonat zelenou hranici na vlastní pěst.

Jedním z nich je třeba Serhij, který doma nemohl sehnat práci.

„Jsou dvě možnosti – můžete jít přes hory nebo přeplavat řeku. Tehdy byly deště, hodně srážek, takže se zvedala hladina, a proto jsme si vybrali cestu přes kopce. Přechod trval čtyři hodiny,“ popisuje svou zkušenost nelegální migrant. 

I to má ale svá rizika. Někteří muži umrzli v lese nebo se utopili. Za služby převaděčů se platí vysoké sumy. „Běžně služby převaděčů přes hranici stojí od dvou do čtyř, pěti, šesti tisíc dolarů pro jednu osobu,“ říká pohraničnice Olena.

Obchod s propustkami

Od loňského března na Ukrajině funguje takzvaný systém Šljach pro převoz humanitární pomoci. S propustkami za hranici se obchoduje na černém trhu.

„Vyrobili mi takové dokumenty, aby z formálního hlediska nebyly falešné. Samozřejmě si můžete nechat připravit padělané papíry, kdy vám je prostě namalují nebo vaše údaje nějaký hacker vloží do systému. To jsem ale nechtěl. Zvolil jsem si jistotu. Jenže byla dražší,“ popisuje Anatolij, který zemi přes Šljach opustil. Zaplatil za to v přepočtu asi 185 tisíc korun.

Za první rok fungování se do vlasti nevrátilo bezmála 19 tisíc mužů evidovaných v systému Šljach. Exodu se snaží zamezit pohraničníci, kteří důkladně kontrolují všechny doklady a vyptávají se na detaily.

„Chceme vidět doklady, které potvrzují cíl cesty. Tedy buď potvrzení od oblastní vojenské správy, nebo konkrétní vojenské části, kde je uvedeno, kam osoba jede, co převáží,“ vysvětlila pohraničnice Olena.

Někteří ukrajinští poslanci žádají vydání těchto mužů zpátky na Ukrajinu ještě v době války. Ministerstvo vnitra zvažuje zákon, který by útěk před mobilizací legálně trestal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...