Černý trh

Konopí k samoléčbě užívá v Česku přes čtvrt milionu lidí. Do lékáren si pro něj chodí ale jen tři procenta pacientů. Důvodem je dle odborníků nedostatek lékařů, kteří konopí předepisují, i lékáren, které ho vydávají. Cestu vidí v zavedení regulovaného trhu. Poslanci v tom ale jednotní nejsou, vládní koalice se shoduje spíše na legalizaci pěstování pro vlastní potřebu.

Legalizaci konopí vláda v tomto volebním období nejspíš neprosadí. Koalice neumí nalézt shodu na dílčích parametrech. Zatímco s pěstováním pro vlastní potřebu souhlasí všech pět stran, proti komerčnímu prodeji marihuany nebo vzniku konopných klubů vystupují lidovci i část ODS.

Prodejci od středy nebudou moci nabízet v obchodech ani na internetu výrobky s HHC a dalšími látkami, které vyjmenovává novela nařízení vlády o seznamech návykových látek. Nezákonným se stává také samotné držení takových produktů, zdůraznil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS). Experti reakci státu kritizují a upozorňují, že zakázané substance už nahrazují jiné. Vobořil vidí cestu v regulovaném trhu, pokrok si slibuje také od nového zákona o psychotropních látkách.

Ukrajinská vláda od začátku invaze uzavřela hranici pro muže ve věku od 18 do 60 let, na které se vztahuje mobilizační povinnost. Výjimka platí třeba pro pečující o děti nebo invalidní osoby. Po zákazu na Ukrajině vzrostly pokusy o nelegální migraci, muži zkoušejí hranici překročit v přestrojení za ženy, jiní se snaží přeplavat řeku. Někteří využívají i mezer v legálních systémech výjezdů.

Poptávka po padělaných lécích či doplňcích na růst svalů i na hubnutí na černém trhu neklesá. Užívaní neoriginálních přípravků ale může ohrožovat zdraví. Odborníci tak doporučují je raději nekupovat přes internet.

Trh s konopím je etablovaný, žádná prohibice ho nezastavila, máme z toho pouze náklady a žádnou prevenci, tudíž musíme hledat jiný nástroj tvrdé kontroly trhem. To sdělil v Otázkách Václava Moravce národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, jenž připravuje návrh zákona o legalizaci prodeje i pěstování marihuany. Adiktolog Petr Popov se však obává, že na něco takového není připravený český zdravotnický systém.

Pokračuje diskuse o regulaci kratomu. Povzbuzující látka, která podle adiktologů může způsobovat závislost často i u dětí, totiž zatím v Česku nepodléhá kontrole a je volně dostupná v prodejnách i automatech. Meziresortní tým kvůli jeho účinkům jednal s lékaři i zastánci této látky.

Na úřadu vlády minulý týden zasedla skupina, jež chystá uvolnění trhu s konopím. To by dle návrhu bylo možné koupit v certifikovaných prodejnách a v omezeném množství jej pěstovat. Podle zástupkyně ministra pro legislativu a členky Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jany Michailidu (Piráti) však nejde o totální legalizaci. „Chceme, aby si lidé mohli regulovaně pořídit konopí mimo černý trh,“ říká. I částečná legalizace má však podle ředitele Národní protidrogové centrály (NPC) Jakuba Frydrycha svá rizika. „Návrh mění paradigma postoje ke konopí,“ myslí si. Ačkoliv potenciál pro zasažení černého trhu podle něj existuje, protiprávní nakládání s konopím bude existovat i po legalizaci.

Bez kapuce na hlavě a s biometrickou fotkou se dospělí obyvatelé Uruguaye už pět let mohou vydávat do speciálních lékáren pro marihuanu pro rekreační užití. Šlo o první zemi na světě, která takovou věc povolila. Podle českého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila díky tomu v Uruguayi ustoupil černý trh. Podobnou cestou se vydávají i další státy. Experti ale varují před přílišnou liberalizací.

Válka dopadla i na ukrajinský vývoz. Těžké časy prožívají například pěstitelé slunečnic. Země patří mezi vůbec největší exportéry oleje, který se z nich lisuje. Kvůli zavřeným přístavům ho ale prakticky není možné dostat za hranice a některé evropské státy už pociťují nedostatek. Například v Nizozemsku se proto dostává na černý trh.

Německé úřady oznámily, že se jim podařilo zcela zlikvidovat rozsáhlý drogový obchod na „darknetu“, rozbily jeho strukturu a zabavily víc než 650 milionů korun v bitcoinech.

V Československu vzkvétal trh s nelegálními videonahrávkami. Jedním z důvodů, proč se nedařilo trestnou činnost padělatelů účinně potírat, byla nedostatečná zkušenost s tímto druhem porušování autorského zákona.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Indie se dál potýká s mohutným vzedmutím koronavirové pandemie. Druhá nejlidnatější země světa již pátý den v řadě hlásí rekordní denní bilanci nových infekcí. Úřady za poslední den zaznamenaly 352 991 nakažených a 2812 obětí epidemie. Většina nemocnic v metropoli Dillí a řadě dalších měst již nemá volná lůžka a nakažení jsou tak nuceni léčit se doma nebo shánět léky na černém trhu. Spojené státy, Evropská unie i Velká Británie pošlou do Indie ochranné pomůcky a bomby s kyslíkem, kterých je v zemi kritický nedostatek.

Podívejte se, jak probíhal první den návštěvy francouzského prezidenta Francoise Mitterranda v Československu. Nechybělo slavnostní uvítání, obědové hodování, ale ani podepsání několika smluv.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Rozhovor Zdeňka Velíška s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem den před jeho návštěvou v Praze. Poslechněte si, jaké byly představy o budoucím uspořádání Evropy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Poprvé začal fungovat jiny autobusový dopravce než ČSAD. Byla to firma Čebus a šlo o linku Praha–Brno. Podívejte se, co nového to přineslo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Podívejte se, jak vypadal policejní zátah na takzvané veksláky v září 1990 v dolní části Václavského náměstí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V pražských Holešovicích stojí velká tržnice. Neobchoduje se ovšem jenom za jejími zdmi, ale i v přilehlých ulicích. Právě tam je možné sehnat všechno, na co si jen člověk vzpomene: od čokolády přes kosmetiku až po digitální hodinky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Luskoun – nejčastěji nelegálně obchodovaný savec na světě. Smutné prvenství se opět připomínalo v sobotu, kdy měli luskouni svůj světový den. Jen za posledních deset let jich pytláci ulovili milion – kvůli masu a šupinám. Veškeré snahy ochránců přírody i úřadů omezit černý trh jsou zatím neúspěšné.