Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
První testy začaly v loňském roce, kdy tým expertů z univerzity, jaderných vědců a ochránců přírody vstříkl radioaktivní izotopy asi dvaceti nosorožcům. Ve čtvrtek dostalo injekci dalších pět zvířat, od čehož si vědci slibují, že zastaví snižování populace tohoto ohroženého druhu.
Testy prokázaly, že radioaktivní izotopy nejsou pro zvířata škodlivé a i v nízkém množství je rozpoznají detektory záření na letištích a hranicích, což může vést k zatčení pytláků, pašeráků i překupníků. Modifikované rohy bude možné také zjistit uvnitř plně naložených přepravních kontejnerů dlouhých až dvanáct metrů.
Bezpečné a účinné řešení
„Nade vší vědeckou pochybnost jsme prokázali, že tento proces je pro zvíře zcela bezpečný a účinný při zjišťování rohoviny prostřednictvím mezinárodních celních systémů jaderné bezpečnosti. Dokonce i jediný roh s výrazně nižší úrovní radioaktivity, než jaká bude použita v praxi, úspěšně spustil poplach v detektorech radiace,“ řekl vědecký ředitel projektu Rhisotope Project James Larkin.
Tato metoda je pro nosorožce výrazně šetrnější než uřezávání celých rohů, což se také zkoušelo: mělo to sebrat pytlákům důvod zvíře zabít, protože přišlo o to pro ně nejcennější. Právě rohy, které se využívají v tradiční čínské medicíně proti celé řadě zdravotních problémů (zejména impotenci) jsou tím hlavním, pro co se nosorožci pytlačí.
Tým už vyzval soukromé i veřejné majitele nosorožců a ochranářské organizace, aby se obrátili na univerzitní Oddělení radiační a zdravotní fyziky a nechali tato zvířata „očkovat“ pomocí radiace.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) odhaduje, že celosvětová populace nosorožců činila na začátku 20. století přibližně pět set tisíc kusů, v současnosti je to asi 27 tisíc zvířat. Důvodem je pokračující poptávka po nosorožčích rozích na černém trhu.
Největší populace nosorožců je právě v Jihoafrické republice, kde jich odhadem žije až šestnáct tisíc, tedy asi dvě třetiny. V zemi ale ve velkém působí také pytláci, kteří ročně zabijí na pět stovek těchto lichokopytníků.
