V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
V Africe opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
„S těžkým srdcem se naše organizace rozhodla zbavovat nosorožce rohů, je to v rozporu s tím, co zastáváme. Ale přetrvávající hrozba od pytláků nás donutila k tomuto opatření na ochranu našich nosorožců,“ řekl novinářům Sihle Mkhize z vládní agentury Ezemvelo, která má na starost ochranu zvířat a přírody v provincii KwaZulu-Natal.
Řezání rohů funguje
Metoda odřezávání rohů nosorožcům veterináři není nová. Podle deníku El País ji používali už koncem 80. let minulého století v Zimbabwe či Namibii a v roce 2014 v některých regionech Jihoafrické republiky. V jihoafrickém Krugerově národním parku, který je domovem největší světové populace nosorožců, v letech 2022 až 2023 aplikovali tuto metodu asi sedmdesáti procentům tamní nosorožčí populace. To ale tehdy vedlo k tomu, že pytláci se přesunuli do jiných oblastí, kde tato zvířata rohy měla, například do rezervace v provincii KwaZulu-Natal.
Nosorožce odborné odřezání rohu nebolí, jelikož v něm nemají nervová zakončení. Cítí pouze vibrování motorové pily, kterou se roh odřezává. Ponechá se asi 10 či 15 centimetrů rohu. Celá „operace“, při níž se zvíře zklidňuje sedativy, trvá podle deníku El País asi 15 minut.
Problém je ale v tom, že rohy nosorožcům dorůstají, průměrně o 12 centimetrů za rok, takže odřezání se musí zhruba po roce a půl či dvou letech opakovat, pokud má pytláky odrazovat.
Pytláci zvířata často vážně zraní nebo zabijí. Nosorožčí rohy jsou na černém trhu žádané jako dekorativní předmět či pro údajné léčivé účinky, které jim připisuje tradiční asijská medicína.
Podle deníku El País žije na světě už jen asi 27 tisíc nosorožců různých druhů, nejvíce právě v JAR, kam se na ně každoročně jezdí dívat do rezervací tisíce turistů.
Dlouhodobé důsledky
Teprve nedávno se ukázalo, že zvířata na odstranění rohů reagují výrazně větší změnou chování, než se předpokládalo. Nosorožci dvourozí (někdy se jim říká i černí), kterým lidé odřezali rohy, mění významně své chování, méně se pohybují a také méně komunikují s ostatními zástupci svého druhu. Ekologové to popsali ve studii, která vyšla vloni v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Vědci na základě těchto výsledků varují, že dobře míněný záměr může mít pro nosorožce smutné důsledky. „Možná ovlivňujeme jejich sociální strukturu. Bude to mít vliv na kvalitu jejich rozmnožování?“ táže se Michael Knight, který vede skupinu specialistů na africké nosorožce Mezinárodní unie pro ochranu přírody.
Podobné obavy vyjádřil i další vědec, který se na studii nepodílel, ekolog Wayne Linklater z Kalifornské státní univerzity v Sacramentu. Podle něj nosorožci se ztrátou rohu přijdou i o své další schopnosti, jež jim pomáhají přežít.
