Nosorožci

V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.

Jihoafrická republika je v současné době zemí, kde žije nejvíc nosorožců. Přes řadu opatření a velké náklady se ale ani tam nedaří zastavit pytláky, kteří bohatnou na zabíjení těchto ohrožených tlustokožců. Dokazují to nově zveřejněná data za rok 2023.

Afrika se do konce století oteplí nejméně o dva stupně Celsia. To bude mít značný dopad na řadu druhů. Včetně tak vzácných a charismatických zvířat, jako jsou nosorožci. I když se na jejich záchranu vynakládá spousta peněz a úsilí, klimatické změny to mohou rychle pokazit.

Ve snaze ochránit ohrožené nosorožce před pytláky jim ekologové začali odřezávat rohy. Zvířata na to ale reagují výrazně větší změnou chování, než se předpokládalo.

Vycpaninu posledního samce nosorožce bílého severního Sudána odvezli z Národního muzea v Praze do Dvora Králové, odkud bude následně přepravena do Keni v Africe. Tam se stane symbolem boje za záchranu biodiverzity. Na její místo byla v muzeu nainstalována Sudánova kostra.

Nosorožcům se za poslední století zkrátily rohy, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy.

Během dvou zákroků mezi říjnem 2021 a únorem 2022 se týmu BioRescue podařilo vytvořit dvě nová embrya severního bílého nosorožce, čímž se jejich celkový počet zvýšil na čtrnáct.

Pandemie koronaviru dočasně oslabila nebezpečně rostoucí trend pytláctví u nejohroženějších druhů zvířat, který odstartoval zhruba v roce 2008. Poptávka po slonovině nebo rohovině na černém trhu ale zůstává stále vysoká. Zejména africké rezervace se proto snaží chránit svá zvířata sofistikovanějšími způsoby. Financování rangerů je nicméně pro chudší země, jako je Jižní Súdán, velmi nákladné.

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a boji proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

Ze skromného královédvorského zookoutku na ploše 6,5 hektaru se za sedmdesát pět let stal safari park světového významu. V současnosti má k dispozici dvanáctinásobně větší plochu než v době svého vzniku a vedle proslulých chovů nosorožců, žiraf, psů hyenových či antilop se stále také věnuje reintrodukci zvířat zpět do Afriky. Především díky aktivitám svého legendárního ředitele Josefa Vágnera patří Safari Park Dvůr Králové nad Labem podle současného šéfa Přemysla Rabase k „nejvýznamnějším hráčům na poli záchrany afrických druhů mezi světovými zoo“.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit další čtyři embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají devět zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Fatu a Nájin, poslední dvě samice tohoto druhu na planetě, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí  informovala.

Vědcům a ochranářům, kteří se snaží o záchranu nosorožců bílých severních pomocí metod umělé reprodukce, se na konci roku 2020 povedlo vytvořit dvě nová embrya tohoto zvířete.

V srpnu 2019 dosáhl tým vědců a ochránců přírody průlomu v záchraně nosorožců bílých severních před vyhynutím. Vědci odebrali vajíčka ze dvou zbývajících samic, ta uměle oplodnili pomocí zmrazených spermií uhynulého samce a vytvořili dvě životaschopná embrya nosorožců bílých severních. Tým vědců, v němž byli i experti ze Safari Parku Dvůr Králové, celý postup v prosinci 2019 zopakoval a během Vánoc vytvořil další embryo. Tím se výrazně zvýšila šance na úspěšné zplození mláděte a zároveň se ukázalo, že procedura je bezpečná a může být prováděna opakovaně, dokud zvířata příliš nezestárnou. Nyní probíhají přípravy na další kroky této záchranné mise.

V roce 2018 bylo v celé Africe upytlačeno kvůli rohům 892 nosorožců. Oproti 1349 nosorožcům zabitým v roce 2015 to sice představuje povzbudivý pokles, ochránci přírody se ale shodují, že pytlačení je pro africkou nosorožčí populaci nadále hrozbou. Nyní – v naději, že se jim podaří snížit cenu nosorožčích rohů a zajistit další pokles pytlačení – vytvořili vědci přesvědčivý umělý roh z koňských žíní.

Italská společnost Avantea oznámila přelomový úspěch v záchraně nosorožců severních bílých. Na světě už nežije jediný samec a existují poslední dvě samice. Italové nyní oznámili, že dvě oplodněná embrya se vyvinula do stadia, aby mohla být zamražena a později vložena do náhradní matky.

Zambie se snaží do volné přírody vrátit nosorožce. Původně dvanáctitisícová stáda pytláci na konci devadesátých let zcela vybili kvůli léčitelské poptávce ve východní Asii. Teď se v několika národních parcích uchytily přísně střežené zárodky možné budoucí populace ohroženého tlustokožce. Za nimi se vydal reportér Jakub Szántó.

Z pražského ruzyňského letiště v neděli odstartovalo letadlo s pěti vzácnými nosorožci černými. Cílem letu je středoafrická Rwanda a do tamního národního parku Akagera by měla zvířata dorazit v pondělí dopoledne. Ve Rwandě mají podpořit v minulosti vyhubenou populaci nosorožců. Tolik nosorožců se z Evropy do Afriky najednou ještě nikdy nevezlo, řekla mluvčí zoo Andrea Jiroušová.

Poslední v Malajsii žijící samec nosorožce sumaterského je po smrti. V Malajsii tak žije už jen jediný nosorožec tohoto kriticky ohroženého druhu – samička Iman. Informovala o tom státní ministryně pro turistiku, kulturu a životní prostředí Christina Liewová, kterou citovala agentura Reuters.

Výprava na lov nosorožce se krutě vymstila jednomu z pravděpodobných pytláků, kteří se vydali do jihoafrického Krugerova národního parku. Muže nejprve ušlapal slon a pak jeho tělo sežrali lvi. Podle webu listu The Guardian o tom informovala místní policie.

Česko mi úplně změnilo život, říká americká fotografka Ami Vitaleová. Dvacet let dokumentovala válečné konflikty po celém světě, ale potom, co se v Safari parku ve Dvoře Králové nad Labem setkala s bílými nosorožci, ji začalo zajímat vzájemné působení člověka a přírody. Pražské Czech Photo Centre nyní uvádí její výstavu Naděje versus Vyhynutí.