Vědcům se podařilo vytvořit dvě nová embrya severních bílých nosorožců. Celkem je jich už pět

Vědcům a ochranářům, kteří se snaží o záchranu nosorožců bílých severních pomocí metod umělé reprodukce, se na konci roku 2020 povedlo vytvořit dvě nová embrya tohoto zvířete.

Tým složený z expertů Leibnizova institutu v Berlíně (IZW Berlín), Safari Parku Dvůr Králové, Kenya Wildlife Service a rezervace Ol Pejeta provedl odběr vajíček třináctého prosince v Keni. Přes noc byla převezena do Itálie, kde v laboratoři Avantea vědci vytvořili embrya.

Ta nyní odpočívají v tekutém dusíku společně se třemi embryi získanými již v roce 2019. Navzdory komplikacím kvůli pandemii se tak podařilo dosáhnout dalšího milníku na cestě za záchranou druhu před vymřením.

Samice Nájin a Fatu, které se narodily ve Dvoře Králové a teď žijí v keňské Ol Pejetě, jsou posledními známými severními bílými nosorožci na světě. Pro jejich záchranu se odborníci snaží odebírat jejich vajíčka, v laboratoři je oplodnit spermatem z už uhynulých samců a vytvořit embrya, která bude možné v budoucnu vložit do těl náhradních matek nosorožců bílých jižních.

Nosorožci a covid

Záchranný program ale v uplynulém roce zásadně komplikovala omezení spojená s globální pandemií onemocnění covid-19. To nejméně jeden odběr zcela znemožnilo. Odejmutí vajíček v srpnu 2020 potvrdilo, jak důležité je v celém projektu zachovat pravidelnost. Přineslo sice řadu cenných zkušeností, bohužel z něj však nevzešla žádná nová embrya.

„Záchrana nosorožců bílých severních vyžaduje setkání velkého mezinárodního týmu expertů a rychlé přesuny mezi kontinenty, je tedy zřejmé, že uplynulý rok byl v historii projektu tím dost možná nejnáročnějším. Dvě embrya vznikla v podstatě navzdory všem okolnostem a já to považuji za ohromný úspěch,“ říká ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

V prosinci 2020 byly obě samice, Fatu i Nájin, znovu podrobeny celkové anestezii. Zákrok proběhl pomocí speciálně vyvinutých patentovaných nástrojů a u obou samic byl hladký. Expertům se podařilo odebrat 14 vajíček od Fatu a osm z nich bylo následně v laboratoři oplodněno spermatem severního samce Suniho. Dvě dostatečně vyvinutá embrya pak vědci zamrazili přímo na Štědrý večer.

Ani jedno vajíčko se nepodařilo získat od Nájin, která je matkou Fatu. Ačkoli předchozí odběry byly úspěšné, na zvířeti se patrně začíná projevovat přibývající věk. Roli pravděpodobně hraje i nezhoubný nádor, který má Nájin v břišní dutině. Odborníci z týmu předpokládají, že tento útvar může schopnost jednatřicetlieté Nájin poskytnout vajíčka výrazně snižovat. Před příštím odběrem tak musí ještě podle aktuálního zdravotního stavu Nájin rozhodnout, zda odběry vajíček budou pokračovat i u ní, nebo pouze u Fatu.

Na konci minulého roku započala také další fáze projektu na záchranu „severních bílých“. Odborníci do rezervace Ol Pejeta přemístili samce nosorožce bílého jižního z keňské Lewa Wildlife Conservancy a před vypuštěním ho sterilizovali. V minulosti se stal otcem řady mláďat a již předal dostatečné množství genů důležitých pro přežití vlastního druhu. Sterilizace proběhla za užití metod s co nejmenší mírou invazivnosti a provedli ji experti IZW.

Nová úloha samce bude indikovat cyklus potenciálních náhradních matek, aniž by hrozilo, že je oplodní. Právě vystižení vhodného momentu pro vložení embrya do dělohy náhradní matky je nyní zcela klíčové pro narození mláděte čistokrevného nosorožce bílého severního. Tento moment prakticky není možné vystihnout bez ukazatele v podobě samce.

Kmenové buňky přinášejí naději

Cílem projektu je další pokrok metod asistované reprodukce a techniky spojené s užitím kmenových buněk. Protože pro řadu lidí jsou tyto genetické metody značně rozporuplné, na etickou bezproblémovost dohlížejí odborníci z Univerzity v Padově. Projekt významně podporuje rovněž keňská vláda, zejména její ministr pro turismus a divokou přírodu Najib Balala.

„V současné chvíli nesmíme polevit. Uplynulý rok ukázal, že pravidelnost je v celém projektu klíčová. I když si nyní připisujeme důležité vítězství v boji za záchranu tohoto ikonického zvířete, sehráváme stále náročnější bitvu s časem. Už nyní proto plánujeme další odběry,“ uzavírá Jan Stejskal, šéf mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 11 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.