Vědcům se podařilo vytvořit dvě nová embrya severních bílých nosorožců. Celkem je jich už pět

Vědcům a ochranářům, kteří se snaží o záchranu nosorožců bílých severních pomocí metod umělé reprodukce, se na konci roku 2020 povedlo vytvořit dvě nová embrya tohoto zvířete.

Tým složený z expertů Leibnizova institutu v Berlíně (IZW Berlín), Safari Parku Dvůr Králové, Kenya Wildlife Service a rezervace Ol Pejeta provedl odběr vajíček třináctého prosince v Keni. Přes noc byla převezena do Itálie, kde v laboratoři Avantea vědci vytvořili embrya.

Ta nyní odpočívají v tekutém dusíku společně se třemi embryi získanými již v roce 2019. Navzdory komplikacím kvůli pandemii se tak podařilo dosáhnout dalšího milníku na cestě za záchranou druhu před vymřením.

Samice Nájin a Fatu, které se narodily ve Dvoře Králové a teď žijí v keňské Ol Pejetě, jsou posledními známými severními bílými nosorožci na světě. Pro jejich záchranu se odborníci snaží odebírat jejich vajíčka, v laboratoři je oplodnit spermatem z už uhynulých samců a vytvořit embrya, která bude možné v budoucnu vložit do těl náhradních matek nosorožců bílých jižních.

Nosorožci a covid

Záchranný program ale v uplynulém roce zásadně komplikovala omezení spojená s globální pandemií onemocnění covid-19. To nejméně jeden odběr zcela znemožnilo. Odejmutí vajíček v srpnu 2020 potvrdilo, jak důležité je v celém projektu zachovat pravidelnost. Přineslo sice řadu cenných zkušeností, bohužel z něj však nevzešla žádná nová embrya.

„Záchrana nosorožců bílých severních vyžaduje setkání velkého mezinárodního týmu expertů a rychlé přesuny mezi kontinenty, je tedy zřejmé, že uplynulý rok byl v historii projektu tím dost možná nejnáročnějším. Dvě embrya vznikla v podstatě navzdory všem okolnostem a já to považuji za ohromný úspěch,“ říká ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

V prosinci 2020 byly obě samice, Fatu i Nájin, znovu podrobeny celkové anestezii. Zákrok proběhl pomocí speciálně vyvinutých patentovaných nástrojů a u obou samic byl hladký. Expertům se podařilo odebrat 14 vajíček od Fatu a osm z nich bylo následně v laboratoři oplodněno spermatem severního samce Suniho. Dvě dostatečně vyvinutá embrya pak vědci zamrazili přímo na Štědrý večer.

Ani jedno vajíčko se nepodařilo získat od Nájin, která je matkou Fatu. Ačkoli předchozí odběry byly úspěšné, na zvířeti se patrně začíná projevovat přibývající věk. Roli pravděpodobně hraje i nezhoubný nádor, který má Nájin v břišní dutině. Odborníci z týmu předpokládají, že tento útvar může schopnost jednatřicetlieté Nájin poskytnout vajíčka výrazně snižovat. Před příštím odběrem tak musí ještě podle aktuálního zdravotního stavu Nájin rozhodnout, zda odběry vajíček budou pokračovat i u ní, nebo pouze u Fatu.

Na konci minulého roku započala také další fáze projektu na záchranu „severních bílých“. Odborníci do rezervace Ol Pejeta přemístili samce nosorožce bílého jižního z keňské Lewa Wildlife Conservancy a před vypuštěním ho sterilizovali. V minulosti se stal otcem řady mláďat a již předal dostatečné množství genů důležitých pro přežití vlastního druhu. Sterilizace proběhla za užití metod s co nejmenší mírou invazivnosti a provedli ji experti IZW.

Nová úloha samce bude indikovat cyklus potenciálních náhradních matek, aniž by hrozilo, že je oplodní. Právě vystižení vhodného momentu pro vložení embrya do dělohy náhradní matky je nyní zcela klíčové pro narození mláděte čistokrevného nosorožce bílého severního. Tento moment prakticky není možné vystihnout bez ukazatele v podobě samce.

Kmenové buňky přinášejí naději

Cílem projektu je další pokrok metod asistované reprodukce a techniky spojené s užitím kmenových buněk. Protože pro řadu lidí jsou tyto genetické metody značně rozporuplné, na etickou bezproblémovost dohlížejí odborníci z Univerzity v Padově. Projekt významně podporuje rovněž keňská vláda, zejména její ministr pro turismus a divokou přírodu Najib Balala.

„V současné chvíli nesmíme polevit. Uplynulý rok ukázal, že pravidelnost je v celém projektu klíčová. I když si nyní připisujeme důležité vítězství v boji za záchranu tohoto ikonického zvířete, sehráváme stále náročnější bitvu s časem. Už nyní proto plánujeme další odběry,“ uzavírá Jan Stejskal, šéf mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 5 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 6 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 8 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 10 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 12 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 22 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...