Nosorožcům se za poslední století zkrátily rohy, vyplývá ze studie, o které informoval list The Guardian. Podle autorů výzkumu by změna mohla být důsledkem selekčních tlaků, protože lovci a pytláci dávali přednost zvířatům s většími rohy.
„V případě nosorožců lidé v podstatě vždy chtěli co největší roh,“ řekl hlavní autor studie Oscar Wilson z Helsinské univerzity. Dodal, že právě ty pytlákům vynášejí vyšší částky.
Podle Wilsona a jeho kolegů studie archivních snímků zvířat naznačuje, že velikost rohu nosorožce v poměru k délce jeho těla se v průběhu času zmenšovala. Podobný trend vědci zaznamenali také u divoce žijících slonů a ovcí.
„To, že lovci upřednostňovali nosorožce s většími rohy nebo kly, vedlo k tomu, že jedinci s menšími znaky přežívali a více se rozmnožovali, předávali tyto znaky dalším generacím a výsledkem byla evoluční změna,“ píší autoři studie v odborném časopise People and Nature.
Vědci objev učinili na základě zkoumání obrazů a fotografií nosorožců, které má k dispozici charitativní organizace Rhino Resource Center (RRC) v Utrechtu. Některá z těchto uměleckých děl pocházejí z 15. století.
Patrně škodlivý trend
Výsledky ukázaly, že vzhledem k délce těla měli nejdelší rohy nosorožci dvourozí a tuponosí, zatímco nosorožci sumaterští měli rohy nejkratší. U všech pěti druhů se však délka rohu v průběhu času zmenšovala.
Ačkoli 65 z vyfotografovaných nosorožců bylo v zajetí, Wilson poznamenal, že většina z nich pocházela buď přímo z volné přírody, nebo ve volné přírodě dříve žili jejich rodiče. To podle něj naznačuje, že zkrácení rohů pravděpodobně odráží selekční tlaky, kterým zvířata čelí ve svém přirozeném prostředí. Vědci ale nyní provádějí další výzkum s volně žijícími populacemi, aby zjistili, zda se projevuje stejný trend.
Dopad zmenšování rohů není znám, podle Wilsona by však mohl být škodlivý. „Nosorožci své rohy používají, takže jejich ztráta pravděpodobně nebude dobrá,“ poznamenal.
Nosorožce stále ohrožují pytláci, které láká vysoká poptávka po jejich rozích. Velký zájem o něj mají především země ve východní Asii, kde z nich podobně jako ze sloních klů vyrábějí většinou šperky, figurky a maličkosti pro turisty. Používají se také v tradiční medicíně. Přestože byl prodej a nákup nosorožčích rohů v roce 1977 v celém světě zakázán, kvůli rostoucí poptávce po rozích pytláci zvířata nadále zabíjejí.
Slony čeká podobný osud
Velmi podobný vývoj se očekává také u slonů. Také u nich je délka klů spojená s geny a právě ti s nejdelšími kly se stávali a stávají nejčastějším cílem nelegálních lovců. V současné době se už sloni s nejdelšími kly, jimž se říká tuskers, v Africe téměř nevyskytují.
Tento týden zemřela v Keni jedna z posledních samic, která takto dlouhými kly vládla. Ikonický obrázek obřího savce s neméně obrovskými zuby se nejspíš stane brzy jen vzpomínkou.
