Evropští nosorožci zamíří do Rwandy. Důležitou akci organizuje zoo ve Dvoře Králové

Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem připravuje přesun pěti vzácných nosorožců dvourohých z evropských zoologických zahrad do středoafrické Rwandy. Tři nosorožci budou z chovu dvorské zoo, další dva budou ze zoo Flamingo Land ve Velké Británii a z dánské zoo Ree Park Safari. Odvoz zvířat je zatím naplánován na přelom května a června příštího roku. Půjde o dosud největší přesun nosorožců z Evropy do Afriky, uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.

Samice nosorožce Jasmína
Zdroj: Safari Park Dvůr Králové nad Labem

Všichni nosorožci dvourozí vybraní k přesunu do Afriky jsou takzvaného východního poddruhu, kterého ve volné přírodě žije odhadem posledních zhruba 900 jedinců. Ve Rwandě byli nosorožci v souvislosti s občanskou válkou v polovině 90. let minulého století zcela vyhubeni. Loni byla do Rwandy přemístěna skupina 18 nosorožců dvourohých východního poddruhu z jižní Afriky. Jiní nosorožci ve Rwandě zatím nejsou.

Nosorožci budou umístěni v národním parku Akagera, který má celkovou rozlohu 1122 kilometrů čtverečných. Zvířata z Evropy budou žít v jeho severní části na území o rozloze 3000 hektarů, které je poloostrovem vybíhajícím do jezera.

Charakter poloostrova podle Rabase usnadní ostrahu zvířat. Park podle něj trvale hlídají ozbrojení strážci. Zvířata z Evropy budou nejdřív v ohradách zvaných boma. Po aklimatizaci budou vypuštěna do větší ohrady o rozloze asi 50 hektarů. Později budou vypuštěna na celý poloostrov.

Náročný přesun

Na letecký transport se zvířata budou připravovat ve dvorské zoo, která projekt iniciovala. „Nosorožec z Británie u nás je od minulého týdne, nosorožec z Dánska přijede v nejbližších dnech,“ řekl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal. Projekt má podporu Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA), která zajišťuje chovný program nosorožců v Evropě.

Náklady přesunu Stejskal odhadl na 250 tisíc eur (asi 6,5 milionu korun). Na úhradu nejdražší části, kterou je letecká přeprava asi za 200 tisíc eur, chtějí zahrady sehnat sponzora. Rwanda zvířata dostane jako dar.

Video Události
video

Události: Smrt posledního severního bílého nosorožce

Zoologové předpokládají, že obě skupiny nosorožců z Evropy a z jižní Afriky budou žít odděleně, aby se předešlo možným půtkám mezi nimi. Ke spojení skupin by podle Rabase mohlo dojít až v další generaci. Právě podpora genetické rozmanitosti nosorožců v Akageře má být jedním z hlavních přínosů projektu.

Zvířata se podle Stejskala vybírala ze všech zhruba 90 nosorožců dvourohých, kteří v Evropě ve 22 zoologických zahradách žijí. Kritérii byla genová vybavenost zvířat a jejich věk. „Horní hranice věku byla stanovena na deset let,“ uvedl Stejskal.

Návrat nosorožců

Dvorská zoo je největším chovatelem nosorožců dvourohých východního poddruhu na světě, zatím odchovala 45 mláďat. I s nosorožcem z Británie jich nyní chová sedmnáct. V zoo žijí i tři nosorožci jižní bílí. Zoo předpokládá, že v rámci chovu nosorožců v Evropě získá další jedince, takže i po odvozu tří zvířat do Afriky se jejich celkový počet bude nadále pohybovat kolem dvaceti.

Přesunem nosorožců do Rwandy dvorská zoo navazuje na projekt návratu nosorožců do tanzanského národního parku Mkomazi. V roce 2009 zoo do Tanzanie poslala tři nosorožce a v roce 2016 jednoho.

Samice Deborah z první tříčlenné skupiny v Tanzanii zatím porodila tři mláďata. Další dvě mláďata má v Africe dvorský samec Jamie se dvěma jinými samicemi. Předloni do Tanzanie odeslaná samice Eliška uhynula loni v říjnu po vnitřním zranění, které jí způsobil jiný nosorožec.

Dvorská zoo chová nosorožce dvourohé východního poddruhu jako jediná v Česku. Nosorožci se do Afriky vracejí ze Dvora Králové po pěti generacích chovu v zajetí. Prarodiče dnešních nosorožců se do dvorské zoo dostali z Afriky na přelomu 60. a 70. let minulého století, kdy je z expedic přivezl tehdejší ředitel zoologické zahrady Josef Vágner.

Dvorská zoo poslala v roce 2009 do keňské rezervace Ol Pejeta i čtyři severní bílé nosorožce. Po úhynu samců Suniho a Sudána zbývají nyní v Keni dvě samice, které jsou posledními zvířaty svého druhu na světě. Druh se nyní vědci pokouší zachránit pomocí umělých technik reprodukce, protože zvířata v Ol Pejetě se přirozeně rozmnožit už nedokážou.