22. září je mezinárodním dnem nosorožců. V souvislosti s tím se Zoo Dvůr Králové po třech letech znovu rozhodla spálit svoje zásoby rohoviny z nosorožců – aby tak symbolicky upozornila na kritickou situaci těchto zvířat ve volné přírodě.
Ve Dvoře Králové spálili 33 kilogramů rohů nosorožců. Černý trh musí vyhladovět
Demonstrativní pálení přijeli přímo do Dvora Králové podpořit světově uznávaný ochranář a antropolog Richard Leakey z Keni, česká topmodelka Veronika Vařeková a keňská ochranářka Paula Kahumbu.
Rozhovor o pálení rohů nosorožců (zdroj: ČT24)
„Vyvražďování nosorožců je přímým důsledkem obchodování s jejich rohovinou. Nepochybuji, že inteligentní, vzdělaní lidé na celém světě jsou si vědomi, že rohovina z těchto kriticky ohrožených zvířat jim nemůže přinést žádný užitek. Spálení rohoviny a poukázání na absurdnost chování těch, kteří rohovině přiznávají jakoukoli hodnotu, je vynikající nápad. A ti, kteří se snaží nosorožčí rohovinu prodávat, by se měli dočkat veřejného odsouzení, protože se vědomě pokoušejí na nosorožcích vydělat i za cenu jejich případného vyhynutí,“ uvedl Richard Leakey, který se v Keni zasloužil o dramatické snížení pytlačení a sám vůbec první spálení rohoviny a slonoviny ve své zemi v roce 1989 inicioval.
GALERIE
Pytláky nosorožců mají odradit rohy napuštěné jedem
Před třemi lety spálila dvorská zoo jako první zoologická zahrada na světě více než půl metráku nosorožčích rohů. Letos 19. září, tři dny před světovým dnem nosorožců, akci zopakovala a pod dohledem Celní správy ČR spálila přibližně 33 kilogramů rohoviny spolu s několika kusy slonoviny. Na černém trhu může kilogram rohoviny vynést kolem 60 tisíc dolarů, tedy asi 1,3 milionu korun.
Na hranici dnes shořely rohy nosorožců, které pocházejí od uhynulých zvířat, rohy odřezané chovateli a rohy, které si zvířata ulomila. Jeden z rohů byl také z plzeňské zoo. Vzácnou a na černém trhu drahou rohovinu k hranici přinesli ozbrojenci Celní správy. Zahrada svou rohovinu dosud skladovala v trezorech na bezpečném místě.
Rohovina není k ničemu – a legální prodej nefunguje
„Přestože bylo vědecky prokázáno, že rohovina z nosorožců nemá léčebné účinky, které jí jsou přisuzovány, stále je vysoce ceněna v zemích východní Asie, zejména ve Vietnamu. V důsledku této poptávky bylo v Africe jen za rok 2015 upytlačeno 1350 nosorožců, což jsou skoro čtyři zvířata denně,“ uvedla Veronika Vařeková, česká modelka, která je členkou správní rady organizace African Wildlife Foundation.
Mezinárodní obchod s rohovinou je už desítky let zakázán, avšak vymáhání tohoto zákazu je zejména ve východní Asii velmi nedostatečné. V Jihoafrické republice navíc soud zrušil zákaz domácího obchodu s rohovinou a v současnosti tam probíhají první dražby rohoviny.
Data o nosorožcích
Ze zkušeností s prodejem slonoviny vyplývá, že legální prodeje nesnižují poptávku, ale naopak ji zvyšují, protože ze slonoviny nebo z rohoviny snímají stigma, které části případných konzumentů brání si je koupit. Prodejci se také snaží co nejvíc vychválit své zboží, často i lživě, a získávat tak nové zákazníky. Hlavně ale legální obchod slouží jako krytí pro nelegální zásilky z upytlačených zvířat a znemožňuje celníkům a dalším složkám zásahy proti nelegálním překupníkům.
- Richard Erskine Leakey (*19. prosince 1944 Nairobi, Keňa) je významný keňský politik a paleontolog, pokračovatel v badatelské činnosti svých rodičů Mary a Louise Leakeyových. V letech 1963–4 byl spoluvedoucím paleontologické expedice k jezeru Natron v Tanzanii a expedice k jezeru Baringo v Keni, podílel se na mezinárodní výpravě k řece Omo roku 1967. Od roku 1974 byl ředitelem Národního muzea Keni v Nairobi. Proslavily ho výzkumy na východním břehu jezera Turkana, kde roku 1984 nalezl kostru asi devítiletého chlapce Homo ergaster známou jako KNM-WT 15000 nebo Turkana Boy.
V roce 1993 utrpěl leteckou nehodu, po které mu musely být amputovány obě nohy a nahrazeny protézami. V roce 1995 patřil k zakladatelům opoziční strany Safina (Archa Noemova), v letech 1999 až 2001 zasedal v keňské vládě. Od roku 2007 působí v keňské pobočce organizace Transparency International. Angažuje se v boji proti plánu tanzanské vlády postavit dálnici přes národní park Serengeti.
Roku 2004 se stal ředitelem programu na ochranu divoké přírody WildlifeDirect. Také přednáší antropologii na americké Stony Brook University.
„Snahu o prodej nosorožčí rohoviny považujeme za velkou ránu pod pás všem, kteří se snaží nosorožce skutečně chránit. Přitom tvrzení, že legalizací prodeje rohoviny získáme prostředky na ochranu zvířat, je stejně absurdní a nemorální, jako kdybychom se snažili zabavené drogy místo zničení prodat a získat tak prostředky na léčbu narkomanů,“ vysvětlil ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas.
Data o nosorožcích
Peníze z nelegálního obchodu se zvířaty navíc putují kriminálním gangům a teroristickým skupinám po celém světě, které financují pytláky, zabíjejí strážce parků a ohrožují tamní obyvatele. Celý proces také podporuje nárůst korupce v afrických oblastech, ale i v konzumentských a tranzitních zemích.
Neúspěšná aukce v Africe
V úterý 19. září se měla v Jižní Africe uskutečnit aukce rohů nosorožců. Protože předchozí on-line aukce skončila neúspěchem, nakonec k ní zřejmě vůbec nedojde.
„Aukce vzbudila menší zájem kupců, než jsme očekávali,“ uvedli zástupci dražitele Johna Huma, v tiskovém prohlášení. Přesto ji označili jako úspěch – přestože nezveřejnili žádné údaje o tom, kolik akce vynesla a kolik rohoviny v ní bylo vydraženo. Něco ale určitě vynést musela, i kdyby se neprodal jediný z rohů: všichni, kdo měli zájem dražit, se totiž museli na on-line aukci zaregistrovat za částku přibližně 180 tisíc korun.
Jihoafrický občan Hume, největší soukromý chovatel nosorožců, má stádo o přibližně 1500 kusech, do dražby šlo 264 rohů o celkové hmotnosti přes 500 kilogramů. Probíhala na webu, celou ji doprovázela spousta komplikací. Do poslední chvíle se jí pokoušeli zabránit aktivisté i ochránci zvířat, svůj nesouhlas vyjádřili i experti z celého světa. Namítali, že prodej rohů, byť omezený jen na vnitrostátní jihoafrický trh, jen zvýší poptávku po tomto materiálu.
V dalších rozhovorech Hume vyjádřil rozhořčení nad tím, že mu aktivisté aukci překazili – potenciální kupci měli jen dva dny, aby se do dražby zaregistrovali.
Přesto aukci hodnotil pozitivně, slovy „nosorožci už nemusí být zabíjeni kvůli rohovině. Už není třeba, aby rohy pocházely jen od mrtvých zvířat; ode dneška budou živí nosorožci cennější než ti mrtví. I když se nám to pokusila vláda a ochránci překazit, budeme dále bojovat za to, abychom tento temný obchod přinesli na světlo – abychom tím ochránili naše nosorožce.“
Pálení rohů v zoo Dvůr Králové nad Labem
Hume plánoval další aukci, tentokrát fyzickou, nikoliv internetovou, na 19. září. Od skončení první dražby ale už o dalším termínu nepadlo ani slovo, s největší pravděpodobností se tedy v dohledné době vůbec neuskuteční.
Nosorožci a problém rohu
V JAR žije více než 80 procent všech nosorožců na světě. Asi 18 tisíc z nich jsou nosorožci tuponosí a 2 tisíce nosorožci černí. Organizace na ochranu přírody TRAFFIC tvrdí, že situace se sice zlepšila, ale počet zabitých nosorožců zůstává „nepřijatelně vysoký“.
- „Jsem přesvědčen, že by to mohlo urychlit úplné vyhubení nosorožců,“ uvedl již při oznámení záměru na svém facebookovém účtu ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. Záměr se podle něj týká jak bílých, tak černých nosorožců a nejde jen o lovecké trofeje, nýbrž také o zpeněžení zásob odřezaných rohů a jejich částí. V čem vidí Miroslav Bobek největší problém? „Návrh se tváří, jak bude skvěle ošetřen systémem povolení a kontrol, ale má několik háčků.“
• Nechává rozhodovací pravomoc na provinciálních úřadech, s nimiž jsou vzhledem k rozšířené korupci velmi špatné zkušenosti.
• Obchází pravidla úmluvy CITES (předměty osobní potřeby nejsou to, co popisuje). Legalizace obchodu se má týkat i prášku z rohů a odřezků, chtějí povolit aukce rohů.
• Přímo se mluví o cizích státních příslušnících cestujících do JAR za účelem nákupu rohů. Chtějí stanovit limit dva rohy na osobu, ale neříkají, jak často je může člověk vyvážet, takže by mohlo nastat i to, že kurýři si budou každý týden jezdit pro nové rohy.
• Přenáší zodpovědnost na státy importu, které se mají zaručit, že jejich legislativa je taková, aby nedovolila zneužívání.
• Jde zcela proti snahám obchod s rohy tlumit a potlačovat poptávku. Nikdo pak už nedokáže rozlišit legální a nelegální rohy; půjde o dokonalé krytí pro nezákonný obchod.
O rohy nosorožců mají zájem především země ve východní Asii, kde z nich podobně jako ze sloních klů vyrábějí většinou šperky, figurky a maličkosti pro turisty.
Používají se také v tradiční medicíně. Vietnamské přírodní léčitelství považuje prášek z rohu nosorožce za prostředek k léčení rakoviny. Takový účinek však zatím nebyl prokázán.
Rohy jsou také hojně využívány na Blízkém východě jako ozdobné rukojeti pro dýky. Roh nosorožců je zrohovatělým výrostkem z pokožky, podobně jako nehty nebo kopyta obsahuje převážně keratin.