Nejen nosorožec Sudán: Tato zvířata byste spočítali na prstech

Naše muzea jsou plná vyhynulých druhů zvířat. Následujícím stále ještě žijícím druhům hrozí, že se k těm vymřelým již brzy připojí.

Pokud počet zvířat poklesne pod jistou hranici, je již nemožné je zachránit přirozeným způsobem. U každého druhu je tato hranice jiná, ale pokud je zvířat méně než 20, je záchrana prakticky vyloučená u všech druhů.

Jediné možné způsoby záchrany jsou potenciálně klonování, anebo umělé oplodnění, o což se přesně nyní pokoušejí vědci u nosorožců. Bude to šance, jak je udržet naživu i poté, co zemřel poslední samec nosorožce severního bílého

Nahrávám video

Kožnatka Swinhoeova

Největší sladkovodní želva se ocitla na hranici vymření již na konci dvacátého století. Až donedávna žily čtyři exempláře tohoto zvířete, v lednu 2016 ale jedna želva uhynula ve vietnamské zoologické zahradě. Ze zbývajících tří jedna žije ve Vietnamu, v hlídaném jezeře, a dvě v čínské zoologické zahradě.

Kožnatka Swinhoeova
Zdroj: Turtle Survival Alliance

Jedna z čínských je samice, potenciální záchrana druhu je tedy jen na ní. Bohužel je tato samice kolem 100 let stará a za celý dlouhý život nikdy mláďata neměla. Přestože snesla vejce, nebyla oplozená. Čínští biologové se nyní snaží její zdravotní stav zlepšit natolik, aby získala šanci stát se matkou, ale naděje stále klesají.

Nártoun drobný

Nártouni jsou drobné poloopice, jež žijí na Filipínách. Nejvzácnější z nich je nártoun drobný, který byl objeven roku 1920. O rok později byl tento tvor viděn ve volné přírodě naposledy, pak byl roku 2000 jeden exemplář zabit při lovu.

Nártoun drobný
Zdroj: Wikimedia Commons

Zkoušely ho najít desítky vědeckých expedic, ale marně, zdálo se, že úplně vyhynuli. Roku 2008 však experti z texaské univerzity pod vedením antropoložky Sharon Gursky-Doyenové našli v přírodě rovnou tři exempláře nártouna drobného. Všechny byly označené vysílačkami na obojcích a pak vypuštěny do přírody. Od té doby opět nebyl žádný jiný nártoun pozorován, je tedy docela dobře možné, že se opravdu jednalo o poslední exempláře této poloopice.

Želva sloní pintská

Roku 1877 byla objevena, ještě na konci 19. století byla vyhubena lidmi. Roku 1971 ale vědci na ostrově Pinta u břehů Ekvádoru našli jednoho starého samce. Pokoušeli se ho zkřížit s jiným druhem želv, ale z těchto spojení žádná vejce nevzešla. Osamělý George, jak se želvákovi říkalo, zemřel roku 2012. To měl být definitivní konec tohoto druhu – a do jisté míry opravdu byl.

Osamělý George
Zdroj: Wikimedia Commmons

Ještě téhož roku však bylo na jednom z ostrůvků objeveno 17 hybridů první generace, to znamená, že tyto želvy mají za jednoho rodiče želvu sloní pintskou, druhý je jiným druhem želvy.

Žabka černobřichá

Tato žabka žila pouze v bažinách u jezera Hula v Izraeli. Vědci toho o ní vědí velice málo, protože ji pozorovali vlastně jen několikrát – roku 1940 dva dospělci a dva pulci, roku 1955 pak jeden jedinec. Během dalšího půlstoletí nebyla viděna ani jednou, a tak se vědci domnívali, že vyhynuly; naznačovaly to i změny, které v této oblasti proběhly.

Žabka černobřichá
Zdroj: Wikimedia Commons

Jenže v listopadu 2011 byly pozorovány a odchyceny rovnou dvě žabky – teprve tento nález je umožnil pořádně popsat a zařadit. Překvapení biologové zjistili, že žabky černobřiché jsou evolučně velice staré a dají se tedy pokládat za živé fosílie.

Delfínovec čínský

Roku 2007 nafilmoval turista delfínovce čínského. Bylo to naposledy, co byl tento sladkovodní delfín pozorován – možná ještě v řece Jang-c'-ťiang žije, ale téměř určitě jde o poslední exemplář na světě.

Delfínovec čínský
Zdroj: Wikimedia Commons

Jejich populace se dramaticky snížila na konci 20. století především kvůli industrializaci Číny, hojnému lovu a využívání řeky k přepravě. Poslední ránu jim zasadila stavba vodní elektrárny Tři soutěsky.

Nosorožec severní bílý

Na světě žijí, poté, co zemřel Sudán, už jen dva poslední kusy severních nosorožců tuponosých (bílých). K přežití jim mohou pomoct už jen ti, kdo je na práh vymření dovedli – lidé. 

Poslední svého druhu - nosorožec Sudán v Keni
Zdroj: ČT24

Dvě samice mají tento živočišný druh zachránit. Žijí v keňské Ol Pejetě, hlídají je ozbrojení strážci 24 hodin denně. Riziko usmrcení pytláky je vysoké i v rezervaci obehnané drátěnými ploty a senzory. Všechno kvůli rohovině opředené v Asii nesmyslnými pověrami o léčivých schopnostech.

Rezervace doufá, že poslední pokus o umělé rozmnožení druhu uspěje dřív, než poslední kusy zahynou. Šance pořád ještě je.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 14 mminutami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 13 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 15 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.