O krok blíž k vymizení. Poslední malajsijský samec nosorožce sumaterského uhynul

Poslední v Malajsii žijící samec nosorožce sumaterského je po smrti. V Malajsii tak žije už jen jediný nosorožec tohoto kriticky ohroženého druhu – samička Iman. Informovala o tom státní ministryně pro turistiku, kulturu a životní prostředí Christina Liewová, kterou citovala agentura Reuters.

Nosorožci jménem Tam bylo asi 30 let a žil v přírodní rezervaci v malajsijském státě Sabah na ostrově Borneo od roku 2008, kdy byl odchycen ve volné přírodě. Samička Iman byla odchycena v roce 2014 a o rok později byl nosorožec sumaterský v Malajsii označen za vyhynulého ve volné přírodě.

Ochránci přírody odhadují, že na světě přežívá už jen 30 až 80 jedinců nosorožce sumaterského, převážně na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části Bornea. Jejich izolovanost, způsobená ztrátou přirozeného životního prostředí a pytláctvím, znamená, že se jen zřídka páří. Během následujícího desetiletí by tak mohli vyhynout.

Nosorožec zemřel, může pomoci věda

Malajsie se od roku 2011 pokouší o odchov tohoto druhu s pomocí nitroděložního oplodnění, zatím ale neúspěšně. Podle Liewové byl Tamův genetický materiál uchován pro příští pokusy o rozmnožení tohoto nejmenšího druhu nosorožců.

  • V současné době žije na Zemi pět druhů nosorožců, některé mají i poddruhy. I když to většina lidí netuší, více druhů nosorožců žije v Asii než v Africe. 
  • Nosorožec tuponosý (bílý) severní byl v přírodě vyhuben a všechna dnes žijící zvířata patří ZOO Dvůr Králové. Nyní už zbývají poslední dva kusy, samice Najin a Fatu žijící v keňské rezervaci Ol Pejeta. 
  • Nosorožec tuponosý jižní: Nazývá se také nosorožec bílý nebo širokohubý. Dnes nejpočetnější druh nosorožce, na světě je přibližně 20 tisíc jedinců, přestože před sto lety žilo posledních několik desítek jedinců v Hluhluwe v Jižní Africe a tento druh čelil vyhubení. Dnes je znovu pod obrovským tlakem pytláků, kteří v Africe zabijí průměrně tři nosorožce za den.
  • Nosorožec dvourohý je listožravý menší africký nosorožec žijící na savanách a v trnitém buši. Jeho populace se vyskytuje zejména v afrických rezervacích. Ještě v roce 1900 žilo na území západní Afriky asi 100 tisíc nosorožců dvourohých. V roce 1995 už to bylo pouhých 2400 jedinců. Poddruh nosorožec dvourohý severozápadní byl v letech 2011 a 2013 organizací IUCN prohlášen za vyhubeného.
  • Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa. Délka jeho těla je sotva 230 až 320 centimetrů, výška v kohoutku 110 až 140 centimetrů a jeho hmotnost se pohybuje kolem jedné tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou srstí, nejvíce osrstěná jsou mláďata. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem tří set kusů – jedná se tedy o zvíře velice zranitelné a v Červeném seznamu ohrožených druhů je zapsán jako „kriticky ohrožený druh“. Má tři poddruhy, z toho je nosorožec severní, který dříve obýval Indii a Bangladéš, už vyhynulý.
  • Nosorožec jávský je příbuzný s nosorožcem indickým, s nímž má podobný pancíř. Podle údajů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2016 žije na Jávě v národním parku Ujung Kulon posledních 63 jedinců, nicméně za posledních pět let zaznamenala zdejší populace malý nárůst.
  • Nosorožec indický je známý i jako nosorožec pancéřový – jde o největší druh asijských nosorožců. Je typický tím, že rád a dobrovolně vyhledává vodu. Roku 2015 žilo v divočině asi 3500 těchto tvorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 4 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 16 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled