O krok blíž k vymizení. Poslední malajsijský samec nosorožce sumaterského uhynul

Poslední v Malajsii žijící samec nosorožce sumaterského je po smrti. V Malajsii tak žije už jen jediný nosorožec tohoto kriticky ohroženého druhu – samička Iman. Informovala o tom státní ministryně pro turistiku, kulturu a životní prostředí Christina Liewová, kterou citovala agentura Reuters.

Nosorožci jménem Tam bylo asi 30 let a žil v přírodní rezervaci v malajsijském státě Sabah na ostrově Borneo od roku 2008, kdy byl odchycen ve volné přírodě. Samička Iman byla odchycena v roce 2014 a o rok později byl nosorožec sumaterský v Malajsii označen za vyhynulého ve volné přírodě.

Ochránci přírody odhadují, že na světě přežívá už jen 30 až 80 jedinců nosorožce sumaterského, převážně na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části Bornea. Jejich izolovanost, způsobená ztrátou přirozeného životního prostředí a pytláctvím, znamená, že se jen zřídka páří. Během následujícího desetiletí by tak mohli vyhynout.

Nosorožec zemřel, může pomoci věda

Malajsie se od roku 2011 pokouší o odchov tohoto druhu s pomocí nitroděložního oplodnění, zatím ale neúspěšně. Podle Liewové byl Tamův genetický materiál uchován pro příští pokusy o rozmnožení tohoto nejmenšího druhu nosorožců.

  • V současné době žije na Zemi pět druhů nosorožců, některé mají i poddruhy. I když to většina lidí netuší, více druhů nosorožců žije v Asii než v Africe. 
  • Nosorožec tuponosý (bílý) severní byl v přírodě vyhuben a všechna dnes žijící zvířata patří ZOO Dvůr Králové. Nyní už zbývají poslední dva kusy, samice Najin a Fatu žijící v keňské rezervaci Ol Pejeta. 
  • Nosorožec tuponosý jižní: Nazývá se také nosorožec bílý nebo širokohubý. Dnes nejpočetnější druh nosorožce, na světě je přibližně 20 tisíc jedinců, přestože před sto lety žilo posledních několik desítek jedinců v Hluhluwe v Jižní Africe a tento druh čelil vyhubení. Dnes je znovu pod obrovským tlakem pytláků, kteří v Africe zabijí průměrně tři nosorožce za den.
  • Nosorožec dvourohý je listožravý menší africký nosorožec žijící na savanách a v trnitém buši. Jeho populace se vyskytuje zejména v afrických rezervacích. Ještě v roce 1900 žilo na území západní Afriky asi 100 tisíc nosorožců dvourohých. V roce 1995 už to bylo pouhých 2400 jedinců. Poddruh nosorožec dvourohý severozápadní byl v letech 2011 a 2013 organizací IUCN prohlášen za vyhubeného.
  • Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa. Délka jeho těla je sotva 230 až 320 centimetrů, výška v kohoutku 110 až 140 centimetrů a jeho hmotnost se pohybuje kolem jedné tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou srstí, nejvíce osrstěná jsou mláďata. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem tří set kusů – jedná se tedy o zvíře velice zranitelné a v Červeném seznamu ohrožených druhů je zapsán jako „kriticky ohrožený druh“. Má tři poddruhy, z toho je nosorožec severní, který dříve obýval Indii a Bangladéš, už vyhynulý.
  • Nosorožec jávský je příbuzný s nosorožcem indickým, s nímž má podobný pancíř. Podle údajů Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2016 žije na Jávě v národním parku Ujung Kulon posledních 63 jedinců, nicméně za posledních pět let zaznamenala zdejší populace malý nárůst.
  • Nosorožec indický je známý i jako nosorožec pancéřový – jde o největší druh asijských nosorožců. Je typický tím, že rád a dobrovolně vyhledává vodu. Roku 2015 žilo v divočině asi 3500 těchto tvorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 8 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 14 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 15 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 17 hhodinami
Načítání...