Ze skromného královédvorského zookoutku na ploše 6,5 hektaru se za sedmdesát pět let stal safari park světového významu. V současnosti má k dispozici dvanáctinásobně větší plochu než v době svého vzniku a vedle proslulých chovů nosorožců, žiraf, psů hyenových či antilop se stále také věnuje reintrodukci zvířat zpět do Afriky. Především díky aktivitám svého legendárního ředitele Josefa Vágnera patří Safari Park Dvůr Králové nad Labem podle současného šéfa Přemysla Rabase k „nejvýznamnějším hráčům na poli záchrany afrických druhů mezi světovými zoo“.
Safari Park Dvůr Králové proslul nejen chovem nosorožců či žiraf. Za 75 let přispěl k záchraně mnoha afrických druhů
Před 75 lety mohli v tehdy novém a nevelkém zookoutu ve Dvoře Králové nad Labem lidé obdivovat především jezevce, lišky nebo sovy. Zvířat ale rychle přibývalo a brzy vznikl i pavilon exotické zvěře s opicemi nebo lvem jménem Rémus. Zoo se tak brzy stala druhým největším i nejnavštěvovanějším místem svého druhu v zemi.
Skutečná změna ale přišla až o zhruba dvacet let později. Tehdy se do čela zahrady postavil lesník, přírodovědec, cestovatel a učitel Josef Vágner se svým velkým cílem: odlišit se od jiných českých i evropských zoologických zahrad. Prosadil specializaci na africkou faunu. V letech 1967–1975 proto zorganizoval celkem devět velkých expedic do Afriky a Asie, odkud přímo pro královédvorskou zahradu získal téměř dva tisíce zvířat.
Vágnerovy transporty se oproti jiným ale lišily – vynikaly svou vysokou úspěšností co do počtu přeživších zvířat. Pro přesun se totiž snažil vybírat silné jedince, u kterých byl přesvědčen, že cestu dlouhou tisíce kilometrů a aklimatizaci ve zcela novém prostředí mohou zvládnout. A následně se pak soustředil na to, aby zvířata v lidské péči co nejvíce prosperovala. Z toho důvodu zvětšoval výběhy, klece nahrazoval příkopy nebo nechal vystavět moderně řešené pavilony.
GALERIE
Jak šel čas v Safari Parku Dvůr Králové od jeho založení, na snímku z roku 1950 lev Rémus ve vnější kleci Exotického pavilonu
Jeho největším snem bylo však vybudovat safari podobné těm, která znával ze svých návštěv Afriky. Současně si uvědomoval, že zvířata v africké divočině začínají být ve stále větším ohrožení, a věřil, že jedním ze způsobů, jak jim pomoci, je dostat zástupce vybraných druhů do lidské péče, a jakmile to situace dovolí, vracet jejich potomky zpět do přírody.
Jeho sen se stal skutečností v roce 1989, kdy se dvorské safari poprvé otevřelo návštěvníkům. O 25 let později bylo na jeho počest přejmenováno na Africké safari Josefa Vágnera, v roce 2016 bylo prohlášeno kulturní památkou. A na činnost legendárního ředitele se tady dodnes navazuje.
- 1946: Zoo otevřela 9. května 1946 na ploše 6,5 hektaru. Klece i pavilony se stavěly svépomocí, původní skleník byl později přebudován na tropický pavilon s opicemi, ptáky i lvem.
- 1956: Vedení se chopil František Císařovský, pod kterým zoo vyrostla na 28 hektarů a návštěvnost stoupla až na téměř 250 tisíc lidí ročně.
- 1965: Nástup ředitele Josefa Vágnera, jenž podnikl osm safari expedic a dovezl více než dva tisíce zvířat. Zoo rozšířil na plochu asi 70 hektarů, založil safari, prosadil specializaci na africkou faunu, která trvá dodnes. Kromě mnoha dalších zásluh založil rovněž Galerii Zdeňka Buriana.
- 1984: Tehdejší ředitel Jiří Svoboda prosadil skleněné stěny namísto mříží, zahájil stavbu objektů, bez nichž by safari nemohlo otevřít pro veřejnost.
- 1989: Pod vedením ředitele Pavla Suka bylo pro veřejnost otevřeno Africké safari.
- 1996: První žena šéfkou zoo je Dana Holečková, jež pokračovala v modernizaci, postavila například pavilon Ptačí svět a otevřela safari pro auta návštěvníků. Za jejího vedení začal safari park vracet zvířata do Afriky, a to včetně nosorožců.
- 2012: Do čela vedení zoo nastupuje Přemysl Rabas. Pod jeho vedením se safari park zaměřil výhradně na africkou faunu a začal víc představovat i kulturu Afriky. Bylo postaveno Lví safari, park pokračuje ve vracení zvířat do Afriky a Africké safari bylo prohlášeno kulturní památkou.
Významné chovy
Safari park je tak už dlouhou dobu nejvýznamnější genetickou bankou afrických zvířat mimo jejich domovinu. Obrovský podíl na tom má právě Vágner díky tomu, že před padesáti lety dovezl do Podkrkonoší přímo z Afriky zmíněné tisíce zvířat v obrovských skupinách.
„Právě ta dala základ dnes legendárním chovům, bez kterých se bez nadsázky chovatelský svět nemůže obejít – za desítky let se tu narodilo přes osm tisíc kopytníků mnoha často silně ohrožených či dnes už vyhubených druhů,“ konstatuje současný ředitel Rabas.
„Jsme nejvýznamnějšími chovateli žiraf a dvou druhů nosorožců na planetě. Nejvíce jsme odchovali také psů hyenových, vynikáme v chovu pelikánů, hadilovů písařů. Ty takzvané prvoodchovy navíc pokračují – před pár dny se nám poprvé v Česku povedlo rozmnožit třeba cibetky africké, koncem roku zase jako prvním v Evropě choulostivé zmije Nitscheiovy. A dalo by se dlouho pokračovat,“ dodává.
Safari park tak dál pokračuje v unikátních chovech a vrací řadu druhů zpět do jejich původního domova. Takovými jsou například antilopy koňské, buvoli kaferští, adaxové či přímorožci šavlorozí.
GALERIE
Safari Park Dvůr Králové - snímky z nedávné minulosti
Zahrada v Podkrkonoší se stala také globálně největším chovatelem nosorožců. Světový věhlas má i záchranný chov nosorožců černých, kteří se vrátili ze Dvora do Tanzanie a Rwandy, ale ještě známější jsou snahy safari parku o záchranu nosorožců bílých severních.
„Nosorožce bílé severní nerozmnožila žádná jiná zahrada světa a přežití druhu nyní závisí na snaze světových expertů týmu BioRescue, který vede právě dvorský safari park,“ konstatuje ředitel.
Na světě žijí poslední dvě samice těchto nosorožců a obě se narodily právě ve Dvoře – Fatu a Nájin. Vědci jim pravidelně odebírají vajíčka, která následně oplodňují genetickým materiálem dávno uhynulých samců.
„V současné době máme díky vědě devět embryí, která odpočívají v tekutém dusíku a čekají, až metody asistované reprodukce u nosorožců pokročí. Embrya severního bílého by měla být v budoucnu vložena do těla náhradní matky příbuzného nosorožce bílého jižního. Ta by měla severní mládě odnosit. Naším cílem není jen jediné mládě, nýbrž celý zachráněný poddruh. Embryí tedy potřebujeme v nejlepším případě desítky či stovky,“ vysvětluje ředitel Rabas.
Dalším projektem je záchrana zeber bezhřívých. Jsou to právě ty, které před padesáti lety dovezl z Ugandy Josef Vágner a ve Dvoře založil jejich chov. V Ugandě během desetiletí zebry málem vymizely. „Safari park spolu se Zoo Liberec nyní vede snahu o ustavení dlouhodobě životaschopné populace zeber bezhřívých v zoologických zahradách a zaměřuje se také na ochranu zeber přímo v Ugandě,“ dodal nynější ředitel.
Hrochům na dosah
Z dalších úkolů, které má park před sebou, je u konce aktuálně také první etapa velkého projektu expozice jihozápadní Afriky. Vedle Neumannovy vily, tedy správní budovy zoo, roste místo pro pelikány a plameňáky. Během příštích let by měly přibýt ještě hyeny, krokodýlové, draví ptáci nebo také tučnáci brýloví. Po dlouhých letech je to tak podle ředitele poprvé, kdy se lidem otevře zcela nové území, které dosud zahradě nesloužilo.
„Obdobným způsobem bychom v následujících letech rádi rozšířili také Africké safari Josefa Vágnera a dostali na něj naše emblematické nosorožce i další zvířata,“ doplnil.
Park také dokončuje rozsáhlou proměnu jednoho z nejafričtějších míst této zoo – obrovského Jezera hrochů. Nově se lidé dostanou téměř na dosah k těmto majestátním tvorům.
„Našim příznivcům již brzy nabídneme aplikaci Mobilní safari. Ta jim představí Africké a Lví safari prostřednictvím poutavých informací přednášených hercem Martinem Písaříkem,“ doplnil ředitel.
Koronaviru navzdory: lidé zvali zvířata na oběd, důchodci darovali rouškovné
Provozní rozpočet safari parku činí přes dvě stě milionů korun ročně. A stejně jako ostatní zahrady se i královédvorská zoo dostala do velkých ekonomických potíží kvůli koronaviru. Obvykle je soběstačná ze zhruba sedmdesáti procent, takže více než dvousetdenní absolutní výpadek příjmů znamenal velkou zátěž. „Pomohl nám zřizovatel, Královéhradecký kraj, i velcí partneři jako ČEZ, Nadace ČEZ nebo ČSOB,“ konstatuje ředitel.
Kraj zahradu v roce 2020 podpořil 74 miliony korun, z nichž více než třináct milionů byla finanční injekce právě v reakci na výpadky kvůli pandemii koronaviru. Co však podle ředitele všechny zaskočilo, byla podpora lidí.
„Safari park se setkal s důchodci, kteří nám předávali celé rouškovné. Děti žádaly rodiče, aby místo nákupu dárků podpořili naše zvířata. Dvorské zvířecí obyvatele adoptovaly školy i dětské domovy, nejrůznější provozovatelé služeb zakládali sbírky,“ popisuje Rabas. „Jedna mladá slečna namalovala plakáty s výzvou o podpoře safari parku a rozmístila je po celém městě,“ zmínil také.
Podobných menších dárců se sešlo nakonec přes sedmdesát tisíc a safari parku poslali přes třicet milionů korun. Většina z nich přispívala formou kampaně parku ,Pozvi zvíře na oběd'. Lidé v jejím rámci mohou zvát své zvířecí oblíbence do pomyslného Grand Restaurantu Afrika a uhradit jejich denní krmnou dávku.
„A ukázalo se, že nahlížení pod pokličku našim krmivářům lidi baví. Máme velkou radost, že kampaň s nadšením přebrala spousta jiných zoologických zahrad a nyní jim pomáhá s následky koronaviru bojovat. Je to podobný případ jako s dnes běžnou adopcí. Tu jsme v Česku představili jako první přesně před třiceti lety a teď je běžnou součástí fungování všech zoo,“ dodal ředitel Rabas.