Ředitelé zoologických zahrad začínají sčítat ztráty způsobené pandemií covidu-19, ve většině případů se tržby oproti minulému roku propadly o miliony korun. Zahrady jsou letos kvůli vládním opatřením uzavřeny už podruhé. Šetřit budou muset především na investicích a opravách. Návštěvníci pomáhají adopcemi zvířat nebo nákupy v e-shopech.
Zoologickým zahradám skončila hlavní sezona, vstupní turnikety jsou navíc kvůli vládním opatřením už více než měsíc uzavřené úplně. „Nejsme společnost, která by mohla jen tak přerušit provoz. Péče o zvířata tak probíhá stejně, jako kdyby bylo normálně otevřeno,“ sdělil mluvčí Zoo Brno Michal Vaňáč.
První ztráty zaznamenaly zoologické zahrady už na jaře, kdy musely mít brány zavřené měsíc a půl. „Byl to velký výpadek. Zvláště na jaře, kdy návštěvníci chodí do zoo v hojném počtu, protože se rodí mláďata a celá zoo se krásně zazelená,“ poznamenal mluvčí brněnské zoo. Ta měla vysokou návštěvnost letos v létě, za dva prázdninové měsíce ji navštívilo víc než 130 tisíc lidí. Od začátku roku ale přišlo návštěvníků meziročně méně, letní měsíce tak nedohnaly ztrátu.
Zoo ve Vyškově zatím ztrátu vyčíslila skoro na tři miliony korun. Stejnou částku uvádí i Zoo v Hodoníně. „Šetřit se dá především na optimalizaci nákladů spojených s pracovními cestami, které jsou v letošním roce zcela zrušené, nekupujeme zbytečné materiály na sklad pro drobné opravy, ale optimalizujeme nákupy a harmonogram oprav a údržby,“ popsala mluvčí Zoo Hodonín Marie Blahová.
Zoologická zahrada v Jihlavě uvádí ztrátu víc než sedm milionů a půl milionu na parkovném. Liberecká Zoo přišla podle její mluvčí Barbory Tesařové za období jarní uzávěry zhruba o šest a půl milionu korun. „Pokud bude zahrada zavřená do konce roku, finanční ztráta se může prohloubit o dalších sedm až osm milionů,“ uvedla. „V současné chvíli jednáme o výši finanční pomoci ze stran zřizovatele a zároveň doufáme, že určitou finanční pomoc nabídne i stát,“ dodala.
Na patnáct milionů vyčíslila zatím ztrátu ostravská zoologická zahrada. „Šetříme už od jara. Ztrátu se nám podařilo zmenšit jednak příspěvkem našeho zřizovatele, statutárního města Ostrava, jednak zapojením do projektu Moravskoslezského kraje na podporu turistických míst v kraji,“ vysvětlila mluvčí Zoo Ostrava Šárka Nováková.
„První vlna si vyžádala z důvodu ztrát tržeb ze vstupného a gastra pět milionů korun druhá vlna prozatím čtyři 4 miliony. A to nepočítáme loňskou ztrátu kvůli vichřici, která činila deset milionů,“ řekla mluvčí Zoo Olomouc Iveta Gronská. Zahrada podle ní zahájila krizový provoz. V zaměstnání jsou jen pracovníci zajišťující to nejnutnější a i ti se střídají v rámci směn, aby docházelo k co možná nejmenšímu riziku případného přenosu onemocnění. Plánované investice omezila zoo už před letošní sezónou.
Pro soukromý Zoopark Zájezd na Kladensku je ztráta ze vstupného velmi citelná. „Každý týden, kdy je zoo zavřená, přicházíme o 200 tisíc korun. Celková ztráta v tomto roce se může vyšplhat až ke dvěma milionům. Zatím bohužel nevíme, za jakých podmínek a jestli vůbec budou zoo poskytnuty nějaké kompenzace,“ uvedl vedoucí vzdělávání a výzkumu Zooparku Daniel Koleška.
Zoo ve Zlíně je sice stejně jako většina zmíněných zahrad příspěvkovou organizací města, je ale jednou z nejsoběstačnějších českých zoo. Její soběstačnost dosahuje osmdesáti procent. „To, co před pandemií bylo velkou výhodou, se v době uzavření areálu ukázalo jako handicap. Roční rozpočet Zoo Zlín se pohybuje kolem 130 milionů korun, lehce tak lze spočítat, jak velkou část si zahrada dokáže při běžném provozu zajistit vlastními příjmy. Příspěvek zřizovatele, statutárního města Zlína, pokrývá zhruba dva měsíce provozu zoo,“ vysvětlila mluvčí Romana Bujáčková.
I zlínská zahrada v souvislosti s propadem příjmů nerealizovala řadu plánovaných oprav. „Zřizovatel zoo, statutární město Zlín, také pozastavil výstavbu nové expozice pojmenované Jaguar Trek a chovného zařízení pro slony v rámci projektu Karibuni. Jediný velký projekt, který pokračuje bez jakýchkoliv omezení, je oprava střechy zámku Lešná, která byla zahájena již vloni,“ vyjmenovala mluvčí.
Do zoo v Praze zavítá ročně téměř milion a půl návštěvníků, letos to bylo něco přes 800 tisíc. Výnos ze vstupného loni činil více než 200 milionů korun. „Ztrácíme ovšem nejen na vstupném, ale i na příjmech z pronájmu restaurací, z prodeje suvenýrů nebo z parkovného,“ sdělil ředitel zoo Miroslav Bobek. Hlavní město se proto na pokrytí ztrát způsobených pandemií koronaviru chystá dát zoo 45 milionů korun. „Není sporu o tom, že hlavní město, a tím i zoo, budou v následujících měsících čekat úsporná opatření. Chceme proto, aby do příštího roku vstupovala v co nejlepší kondici a bez vnitřního zadlužení,“ uvedl primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN).
Zvířata jsou na prvním místě
Na tom, že se šetření nesmí dotknout zabezpečení potřeb zvířat, se shodují všechny zoologické zahrady. S náklady na jejich krmení pomáhají ve větší míře než jindy také návštěvníci adopcemi. Za poslední měsíc lidé brněnské zoo přispěli částkou téměř 300 tisíc korun. Podle ředitelky Zooparku Vyškov Dagmar Nepeřené je zájem o adopce větší než na jaře. „Je to ulehčení jak finanční, tak psychické,“ řekla.
I soukromý Zoopark Zájezd se v adopcích zvířat dostal na historické maximum. „Také zaměstnanci sami a dobrovolně finančně přispívají na provoz zoo z vlastních zdrojů. Jde o skutečné nadšence a patří jim za to velký dík,“ poznamenal Daniel Koleška. Návštěvníci mohou zakoupit vstupenky na příští rok.
Lidé zásobují zahrady i přebytky ovoce a zeleniny ze zahrádek. „Lidé nám neskutečně pomohli a opět pomáhají. Nákupem dárků a vstupenek na e-shopu, sponzorskými dary a příspěvky do zřízené sbírky na pomoc Zoo Zlín nám zaslali téměř dva miliony korun,“ spočítala mluvčí Zoo Zlín.
Zoo Jihlava vytvořila speciální produkt „Zvíře v karanténě“. „Jeho zakoupením tedy nepodpoří návštěvníci konkrétní druh, ale všechna zvířata v naší zoo. Také máme charitativní butony a virtuální vstupenky,“ uvedla vedoucí marketingového oddělení Zoo Jihlava Simona Kubičková.
Aktivity zahrad se přesunuly na internet
Když nemohou návštěvníci do zoo, snaží se zahrady přenést maximum k nim. Zejména prostřednicvím internetu. „Stěžejním bodem jsou on-line komentovaná krmení, která děláme minimálně dvakrát týdně. Jejich výhoda je především v tom, že diváci na Facebooku a Instagramu mohou hned pokládat dotazy nebo posílat vzkazy a my můžeme hned odpovídat,“ popsal mluvčí Zoo Brno. Zahrada dělá také přímé přenosy z expozic, nově připravila i čtení pohádek o zvířátkách na dobrou noc.
„Plánujeme obnovit on-line besedy s našimi zoology s názvem ZooObjektiv, ve kterých se diváci seznámí s aktuálním životem a novinkami v zoo,“ řekla mluvčí Zoo Liberec.
Na YouTube kanál a sociální sítě se přesunuly také aktivity zoo ve Zlíně. „Velké ohlasy zaznamenal například videoseriál Zoo Zlín jde za Vámi, který nabízí nejen novinky, ale představujeme i místa, kam se návštěvníci běžně nedostanou,“ řekla mluvčí.
