Vědci vytvořili další čtyři embrya ohrožených nosorožců, celkem jich mají devět

Mezinárodnímu vědeckému týmu se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit další čtyři embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají devět zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Fatu a Nájin, poslední dvě samice tohoto druhu na planetě, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí  informovala.

Žádná ze samic v Ol Pejetě už není schopná mládě odnosit. Vědci proto chtějí embrya vložit do samic příbuzných nosorožců bílých jižních. Míní, že bude třeba vytvořit desítky embryí.

„Výsledek posledního odběru v Keni je vynikající,“ uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas. Přenos embrya do náhradní matky vědci nejprve vyzkouší s méně cennými embryi nosorožců bílých jižních.

„Na základě úspěšného provedení celého zákroku a potvrzené březosti s těmito embryi bude možné přistoupit k podobnému úkonu i s velmi vzácnými embryi nosorožců bílých severních,“ dodal Rabas.

Embrya spočívají v tekutém dusíku

Vědecký tým odebral 28. března 19 vajíček od uspané samice Fatu. Vajíčka byla převezena do laboratoře Avantea v italské Cremoně, kde jich bylo 14 oplodněno spermatem uhynulého samce Suniho.

Čtyři oplodněná vajíčka se vyvinula v životaschopná embrya. Embrya nyní spočívají v tekutém dusíku společně se třemi embryi získanými v roce 2019 a dvěma získanými loni v prosinci. Všechny pocházejí od dvacetileté Fatu.

Jednatřicetiletá Nájin, která je matkou Fatu, byla při posledním zákroku uvedena pouze do lehkého útlumu a vyšetřena ultrazvukem. Vědci zjistili, že nevytvořila dost vajíček, a v odběru nepokračovali. Budou také řešit, zda u Nájin v budoucnu v odběru vajíček pokračovat.

V Keni projekt vstoupil do další fáze i prosincovou sterilizací samce nosorožce bílého jižního, z níž se samec Owuan úspěšně zotavil. Samec bude chováním vůči samicím jižního bílého nosorožce vědcům ukazovat ideální čas pro vložení embrya do těl náhradních matek. Zoologové vybírají vhodné samice nosorožců bílých jižních do společnosti samce, spojení zvířat plánují v příštích týdnech.

Projekt záchrany nosorožců loni na několik měsíců přerušila pandemie covidu-19, kvůli které vědci přišli nejméně o jeden odběr vajíček. Budou-li vědci moci přes pandemii do Keni dál cestovat, mělo by odebírání vajíček samic severních bílých nosorožců pokračovat ve tří- až čtyřměsíčním cyklu.

Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...