Vědcům se podařilo vytvořit dvě nová embrya severních bílých nosorožců. Celkem je jich už pět

Vědcům a ochranářům, kteří se snaží o záchranu nosorožců bílých severních pomocí metod umělé reprodukce, se na konci roku 2020 povedlo vytvořit dvě nová embrya tohoto zvířete.

Tým složený z expertů Leibnizova institutu v Berlíně (IZW Berlín), Safari Parku Dvůr Králové, Kenya Wildlife Service a rezervace Ol Pejeta provedl odběr vajíček třináctého prosince v Keni. Přes noc byla převezena do Itálie, kde v laboratoři Avantea vědci vytvořili embrya.

Ta nyní odpočívají v tekutém dusíku společně se třemi embryi získanými již v roce 2019. Navzdory komplikacím kvůli pandemii se tak podařilo dosáhnout dalšího milníku na cestě za záchranou druhu před vymřením.

Samice Nájin a Fatu, které se narodily ve Dvoře Králové a teď žijí v keňské Ol Pejetě, jsou posledními známými severními bílými nosorožci na světě. Pro jejich záchranu se odborníci snaží odebírat jejich vajíčka, v laboratoři je oplodnit spermatem z už uhynulých samců a vytvořit embrya, která bude možné v budoucnu vložit do těl náhradních matek nosorožců bílých jižních.

Nosorožci a covid

Záchranný program ale v uplynulém roce zásadně komplikovala omezení spojená s globální pandemií onemocnění covid-19. To nejméně jeden odběr zcela znemožnilo. Odejmutí vajíček v srpnu 2020 potvrdilo, jak důležité je v celém projektu zachovat pravidelnost. Přineslo sice řadu cenných zkušeností, bohužel z něj však nevzešla žádná nová embrya.

„Záchrana nosorožců bílých severních vyžaduje setkání velkého mezinárodního týmu expertů a rychlé přesuny mezi kontinenty, je tedy zřejmé, že uplynulý rok byl v historii projektu tím dost možná nejnáročnějším. Dvě embrya vznikla v podstatě navzdory všem okolnostem a já to považuji za ohromný úspěch,“ říká ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

V prosinci 2020 byly obě samice, Fatu i Nájin, znovu podrobeny celkové anestezii. Zákrok proběhl pomocí speciálně vyvinutých patentovaných nástrojů a u obou samic byl hladký. Expertům se podařilo odebrat 14 vajíček od Fatu a osm z nich bylo následně v laboratoři oplodněno spermatem severního samce Suniho. Dvě dostatečně vyvinutá embrya pak vědci zamrazili přímo na Štědrý večer.

Ani jedno vajíčko se nepodařilo získat od Nájin, která je matkou Fatu. Ačkoli předchozí odběry byly úspěšné, na zvířeti se patrně začíná projevovat přibývající věk. Roli pravděpodobně hraje i nezhoubný nádor, který má Nájin v břišní dutině. Odborníci z týmu předpokládají, že tento útvar může schopnost jednatřicetlieté Nájin poskytnout vajíčka výrazně snižovat. Před příštím odběrem tak musí ještě podle aktuálního zdravotního stavu Nájin rozhodnout, zda odběry vajíček budou pokračovat i u ní, nebo pouze u Fatu.

Na konci minulého roku započala také další fáze projektu na záchranu „severních bílých“. Odborníci do rezervace Ol Pejeta přemístili samce nosorožce bílého jižního z keňské Lewa Wildlife Conservancy a před vypuštěním ho sterilizovali. V minulosti se stal otcem řady mláďat a již předal dostatečné množství genů důležitých pro přežití vlastního druhu. Sterilizace proběhla za užití metod s co nejmenší mírou invazivnosti a provedli ji experti IZW.

Nová úloha samce bude indikovat cyklus potenciálních náhradních matek, aniž by hrozilo, že je oplodní. Právě vystižení vhodného momentu pro vložení embrya do dělohy náhradní matky je nyní zcela klíčové pro narození mláděte čistokrevného nosorožce bílého severního. Tento moment prakticky není možné vystihnout bez ukazatele v podobě samce.

Kmenové buňky přinášejí naději

Cílem projektu je další pokrok metod asistované reprodukce a techniky spojené s užitím kmenových buněk. Protože pro řadu lidí jsou tyto genetické metody značně rozporuplné, na etickou bezproblémovost dohlížejí odborníci z Univerzity v Padově. Projekt významně podporuje rovněž keňská vláda, zejména její ministr pro turismus a divokou přírodu Najib Balala.

„V současné chvíli nesmíme polevit. Uplynulý rok ukázal, že pravidelnost je v celém projektu klíčová. I když si nyní připisujeme důležité vítězství v boji za záchranu tohoto ikonického zvířete, sehráváme stále náročnější bitvu s časem. Už nyní proto plánujeme další odběry,“ uzavírá Jan Stejskal, šéf mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 7 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 19 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...