Vědcům se podařilo vytvořit dvě nová embrya severních bílých nosorožců. Celkem je jich už pět

Vědcům a ochranářům, kteří se snaží o záchranu nosorožců bílých severních pomocí metod umělé reprodukce, se na konci roku 2020 povedlo vytvořit dvě nová embrya tohoto zvířete.

Tým složený z expertů Leibnizova institutu v Berlíně (IZW Berlín), Safari Parku Dvůr Králové, Kenya Wildlife Service a rezervace Ol Pejeta provedl odběr vajíček třináctého prosince v Keni. Přes noc byla převezena do Itálie, kde v laboratoři Avantea vědci vytvořili embrya.

Ta nyní odpočívají v tekutém dusíku společně se třemi embryi získanými již v roce 2019. Navzdory komplikacím kvůli pandemii se tak podařilo dosáhnout dalšího milníku na cestě za záchranou druhu před vymřením.

Samice Nájin a Fatu, které se narodily ve Dvoře Králové a teď žijí v keňské Ol Pejetě, jsou posledními známými severními bílými nosorožci na světě. Pro jejich záchranu se odborníci snaží odebírat jejich vajíčka, v laboratoři je oplodnit spermatem z už uhynulých samců a vytvořit embrya, která bude možné v budoucnu vložit do těl náhradních matek nosorožců bílých jižních.

Nosorožci a covid

Záchranný program ale v uplynulém roce zásadně komplikovala omezení spojená s globální pandemií onemocnění covid-19. To nejméně jeden odběr zcela znemožnilo. Odejmutí vajíček v srpnu 2020 potvrdilo, jak důležité je v celém projektu zachovat pravidelnost. Přineslo sice řadu cenných zkušeností, bohužel z něj však nevzešla žádná nová embrya.

„Záchrana nosorožců bílých severních vyžaduje setkání velkého mezinárodního týmu expertů a rychlé přesuny mezi kontinenty, je tedy zřejmé, že uplynulý rok byl v historii projektu tím dost možná nejnáročnějším. Dvě embrya vznikla v podstatě navzdory všem okolnostem a já to považuji za ohromný úspěch,“ říká ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

V prosinci 2020 byly obě samice, Fatu i Nájin, znovu podrobeny celkové anestezii. Zákrok proběhl pomocí speciálně vyvinutých patentovaných nástrojů a u obou samic byl hladký. Expertům se podařilo odebrat 14 vajíček od Fatu a osm z nich bylo následně v laboratoři oplodněno spermatem severního samce Suniho. Dvě dostatečně vyvinutá embrya pak vědci zamrazili přímo na Štědrý večer.

Ani jedno vajíčko se nepodařilo získat od Nájin, která je matkou Fatu. Ačkoli předchozí odběry byly úspěšné, na zvířeti se patrně začíná projevovat přibývající věk. Roli pravděpodobně hraje i nezhoubný nádor, který má Nájin v břišní dutině. Odborníci z týmu předpokládají, že tento útvar může schopnost jednatřicetlieté Nájin poskytnout vajíčka výrazně snižovat. Před příštím odběrem tak musí ještě podle aktuálního zdravotního stavu Nájin rozhodnout, zda odběry vajíček budou pokračovat i u ní, nebo pouze u Fatu.

Na konci minulého roku započala také další fáze projektu na záchranu „severních bílých“. Odborníci do rezervace Ol Pejeta přemístili samce nosorožce bílého jižního z keňské Lewa Wildlife Conservancy a před vypuštěním ho sterilizovali. V minulosti se stal otcem řady mláďat a již předal dostatečné množství genů důležitých pro přežití vlastního druhu. Sterilizace proběhla za užití metod s co nejmenší mírou invazivnosti a provedli ji experti IZW.

Nová úloha samce bude indikovat cyklus potenciálních náhradních matek, aniž by hrozilo, že je oplodní. Právě vystižení vhodného momentu pro vložení embrya do dělohy náhradní matky je nyní zcela klíčové pro narození mláděte čistokrevného nosorožce bílého severního. Tento moment prakticky není možné vystihnout bez ukazatele v podobě samce.

Kmenové buňky přinášejí naději

Cílem projektu je další pokrok metod asistované reprodukce a techniky spojené s užitím kmenových buněk. Protože pro řadu lidí jsou tyto genetické metody značně rozporuplné, na etickou bezproblémovost dohlížejí odborníci z Univerzity v Padově. Projekt významně podporuje rovněž keňská vláda, zejména její ministr pro turismus a divokou přírodu Najib Balala.

„V současné chvíli nesmíme polevit. Uplynulý rok ukázal, že pravidelnost je v celém projektu klíčová. I když si nyní připisujeme důležité vítězství v boji za záchranu tohoto ikonického zvířete, sehráváme stále náročnější bitvu s časem. Už nyní proto plánujeme další odběry,“ uzavírá Jan Stejskal, šéf mezinárodních projektů Safari Parku Dvůr Králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 22 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...