Vědci vytvořili třetí embryo nosorožce bílého severního. V záchraně téměř vyhynulého tvora hrají klíčovou roli Češi

V srpnu 2019 dosáhl tým vědců a ochránců přírody průlomu v záchraně nosorožců bílých severních před vyhynutím. Vědci odebrali vajíčka ze dvou zbývajících samic, ta uměle oplodnili pomocí zmrazených spermií uhynulého samce a vytvořili dvě životaschopná embrya nosorožců bílých severních. Tým vědců, v němž byli i experti ze Safari Parku Dvůr Králové, celý postup v prosinci 2019 zopakoval a během Vánoc vytvořil další embryo. Tím se výrazně zvýšila šance na úspěšné zplození mláděte a zároveň se ukázalo, že procedura je bezpečná a může být prováděna opakovaně, dokud zvířata příliš nezestárnou. Nyní probíhají přípravy na další kroky této záchranné mise.

Čtyři měsíce po průkopnickém prvním odběru vajíček tým zopakoval postup s nosorožci bílými severními Nájin a Fatu v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Zvířata byla 17. prosince podrobena celkové anestezii a za pomoci ultrazvukové sondy se z jejich vaječníků podařilo odebrat devět vajíček (takzvaných oocytů) – tři z Nájin a šest z Fatu. Anestezie i odběr vajíček proběhly hladce a bez komplikací. 

„Nevíme, kolik embryí budeme potřebovat k úspěšnému narození nového severního bílého nosorožce. Proto je každé embryo tak důležité a proto je velmi důležitá rovněž dlouhodobá spolupráce mezi vědci, odborníky v zoologických zahradách a ochránci přírody v terénu. Jedině tak můžeme dát naději druhu, který by jinak do několika let zanikl.,“ řekl Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.

Vývoj embrya
Zdroj: Avavtea/Cesare Galli

Oocyty byly okamžitě převezeny do laboratoře Avantea v Itálii. Po inkubaci a zrání devíti vajíček byla čtyři z Fatu a jedno z Nájin oplodněna spermatem samce Suniho za použití postupu zvaného ICSI (Intra Cytoplasm Sperm Injection). Jedno z pěti oplodněných vajíček z Fatu se nakonec vyvinulo v životaschopné embryo. To je nyní uloženo v tekutém dusíku spolu s dvěma dalšími embryi z prvního odběru.

Udělali jsme další krůček směrem k záchraně nosorožců bílých severních. Stále před sebou máme velký kus cesty a úspěch není zaručen, Keňa ale i nadále plní svou roli a je centrem mezinárodní spolupráce pro záchranu tohoto druhu. Doufejme, že v nepříliš vzdálené budoucnosti se dočkáme zpráv o úspěšném zabřeznutí s embryem severního bílého nosorožce.
Richard Vigne
ředitel rezervace Ol Pejeta

„Jako keňská vláda jsme rádi, že projekt in vitro fertilizace severního bílého nosorožce konsorcia vědců a ochránců přírody z Keni, České republiky, Německa a Itálie dokázal úspěšně vytvořit tři embrya nosorožců bílých severních, která budou v následujícím období vložena do samic nosorožce bílého jižního jakožto náhradních matek,“ uvedl Najib Balala, keňský ministr pro turistiku a ochranu divoké přírody.

„V situaci, kdy nosorožci bílí severní čelí hrozbě bezprostředního vyhynutí a na celém světě zůstávají pouze dva jedinci tohoto druhu, samice Nájin a Fatu, nacházející se v současné době v Keni, představují tyto kroky pro Keňu i její partnery velké vítězství. Jedná se o choulostivý proces. Děkujeme zúčastněným stranám, organizaci Kenya Wildlife Service, rezervaci Ol Pejeta, Leibnizovu Institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně (IZW Berlín), společnosti Avantea a Safari Parku Dvůr Králové za vynaložení veškerého úsilí k zajištění toho, aby kriticky ohrožené druhy z naší planety úplně nevymizely,“ pokračoval. 

Ministr současně vyzval vědce, aby pokračovali ve zdokonalování technologií a inovací a zajistili, aby nejen tento dotčený druh, ale ani jiné druhy, které čelí podobným hrozbám, nevyhynuly. „Skutečnost, že Keňa je středem tohoto vědeckého průlomu, mě činí velmi hrdým. Je úžasné vidět, že pomocí vědy budeme schopni zvrátit tragickou ztrátu tohoto poddruhu,“ dodal.

Co bude dál?

Současně s přípravou embryí probíhají přípravy na další kroky mise na záchranu nosorožce bílého severního. V plánu je vybrat skupinu nosorožců bílých jižních v rezervaci Ol Pejeta, z nichž by některá samice mohla sloužit jako náhradní matka pro embrya nosorožce bílého severního.

K dosažení nejlepších možných výsledků při práci s embryi nosorožců bílých severních by měly přispět zkušenosti evropského týmu s podobnými postupy přenosu embryí u nosorožců bílých jižních, které byly provedeny v rámci snah o umělou reprodukci samic v evropských zoologických zahradách. Navzdory skutečnosti, že je stále zapotřebí dalšího výzkumu, tým očekává, že první pokus o tento zásadní, nikdy předtím podniknutý krok, může být proveden ještě v roce 2020.

Embryo nosorožce
Zdroj: Cesare Galli/Avantea

V prosinci 2019 tým také přepravil z Keni do Německa sperma Súdána, posledního samce severního bílého nosorožce, který uhynul v březnu 2018. Záměrem vědců je, aby sperma bylo v budoucnu použito k vytvoření dalších embryí. Protože však bylo odebráno v roce 2014, kdy bylo Súdánovi už víc než 40 let, je nutné jej nejprve otestovat a zjistit, zda je pro tyto účely použitelné.

Celý výzkum a s ním spojené zákroky jsou součástí projektu s názvem „BioRescue“, jehož cílem je významně pokročit ve vývoji asistovaných metod reprodukce a výzkumu kmenových buněk za účelem záchrany nosorožců bílých severních. V projektu je rovněž zahrnuto všeobecné etické zhodnocení dopadů celého programu na nosorožce, které provádí Univerzita v Padově.

Konsorcium podílející se na projektu BioRescue je složeno z odborníků mezinárodně uznávaných institucí Německa, Itálie, České republiky, Keni, Japonska a USA a je zčásti financováno německým Federálním ministerstvem vědy a výzkumu. V České republice projekt finančně podporuje Nadace ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled