Vědci vytvořili třetí embryo nosorožce bílého severního. V záchraně téměř vyhynulého tvora hrají klíčovou roli Češi

V srpnu 2019 dosáhl tým vědců a ochránců přírody průlomu v záchraně nosorožců bílých severních před vyhynutím. Vědci odebrali vajíčka ze dvou zbývajících samic, ta uměle oplodnili pomocí zmrazených spermií uhynulého samce a vytvořili dvě životaschopná embrya nosorožců bílých severních. Tým vědců, v němž byli i experti ze Safari Parku Dvůr Králové, celý postup v prosinci 2019 zopakoval a během Vánoc vytvořil další embryo. Tím se výrazně zvýšila šance na úspěšné zplození mláděte a zároveň se ukázalo, že procedura je bezpečná a může být prováděna opakovaně, dokud zvířata příliš nezestárnou. Nyní probíhají přípravy na další kroky této záchranné mise.

Čtyři měsíce po průkopnickém prvním odběru vajíček tým zopakoval postup s nosorožci bílými severními Nájin a Fatu v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Zvířata byla 17. prosince podrobena celkové anestezii a za pomoci ultrazvukové sondy se z jejich vaječníků podařilo odebrat devět vajíček (takzvaných oocytů) – tři z Nájin a šest z Fatu. Anestezie i odběr vajíček proběhly hladce a bez komplikací. 

„Nevíme, kolik embryí budeme potřebovat k úspěšnému narození nového severního bílého nosorožce. Proto je každé embryo tak důležité a proto je velmi důležitá rovněž dlouhodobá spolupráce mezi vědci, odborníky v zoologických zahradách a ochránci přírody v terénu. Jedině tak můžeme dát naději druhu, který by jinak do několika let zanikl.,“ řekl Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.

Vývoj embrya
Zdroj: Avavtea/Cesare Galli

Oocyty byly okamžitě převezeny do laboratoře Avantea v Itálii. Po inkubaci a zrání devíti vajíček byla čtyři z Fatu a jedno z Nájin oplodněna spermatem samce Suniho za použití postupu zvaného ICSI (Intra Cytoplasm Sperm Injection). Jedno z pěti oplodněných vajíček z Fatu se nakonec vyvinulo v životaschopné embryo. To je nyní uloženo v tekutém dusíku spolu s dvěma dalšími embryi z prvního odběru.

Udělali jsme další krůček směrem k záchraně nosorožců bílých severních. Stále před sebou máme velký kus cesty a úspěch není zaručen, Keňa ale i nadále plní svou roli a je centrem mezinárodní spolupráce pro záchranu tohoto druhu. Doufejme, že v nepříliš vzdálené budoucnosti se dočkáme zpráv o úspěšném zabřeznutí s embryem severního bílého nosorožce.
Richard Vigne
ředitel rezervace Ol Pejeta

„Jako keňská vláda jsme rádi, že projekt in vitro fertilizace severního bílého nosorožce konsorcia vědců a ochránců přírody z Keni, České republiky, Německa a Itálie dokázal úspěšně vytvořit tři embrya nosorožců bílých severních, která budou v následujícím období vložena do samic nosorožce bílého jižního jakožto náhradních matek,“ uvedl Najib Balala, keňský ministr pro turistiku a ochranu divoké přírody.

„V situaci, kdy nosorožci bílí severní čelí hrozbě bezprostředního vyhynutí a na celém světě zůstávají pouze dva jedinci tohoto druhu, samice Nájin a Fatu, nacházející se v současné době v Keni, představují tyto kroky pro Keňu i její partnery velké vítězství. Jedná se o choulostivý proces. Děkujeme zúčastněným stranám, organizaci Kenya Wildlife Service, rezervaci Ol Pejeta, Leibnizovu Institutu pro výzkum divokých a zoo zvířat v Berlíně (IZW Berlín), společnosti Avantea a Safari Parku Dvůr Králové za vynaložení veškerého úsilí k zajištění toho, aby kriticky ohrožené druhy z naší planety úplně nevymizely,“ pokračoval. 

Ministr současně vyzval vědce, aby pokračovali ve zdokonalování technologií a inovací a zajistili, aby nejen tento dotčený druh, ale ani jiné druhy, které čelí podobným hrozbám, nevyhynuly. „Skutečnost, že Keňa je středem tohoto vědeckého průlomu, mě činí velmi hrdým. Je úžasné vidět, že pomocí vědy budeme schopni zvrátit tragickou ztrátu tohoto poddruhu,“ dodal.

Co bude dál?

Současně s přípravou embryí probíhají přípravy na další kroky mise na záchranu nosorožce bílého severního. V plánu je vybrat skupinu nosorožců bílých jižních v rezervaci Ol Pejeta, z nichž by některá samice mohla sloužit jako náhradní matka pro embrya nosorožce bílého severního.

K dosažení nejlepších možných výsledků při práci s embryi nosorožců bílých severních by měly přispět zkušenosti evropského týmu s podobnými postupy přenosu embryí u nosorožců bílých jižních, které byly provedeny v rámci snah o umělou reprodukci samic v evropských zoologických zahradách. Navzdory skutečnosti, že je stále zapotřebí dalšího výzkumu, tým očekává, že první pokus o tento zásadní, nikdy předtím podniknutý krok, může být proveden ještě v roce 2020.

Embryo nosorožce
Zdroj: Cesare Galli/Avantea

V prosinci 2019 tým také přepravil z Keni do Německa sperma Súdána, posledního samce severního bílého nosorožce, který uhynul v březnu 2018. Záměrem vědců je, aby sperma bylo v budoucnu použito k vytvoření dalších embryí. Protože však bylo odebráno v roce 2014, kdy bylo Súdánovi už víc než 40 let, je nutné jej nejprve otestovat a zjistit, zda je pro tyto účely použitelné.

Celý výzkum a s ním spojené zákroky jsou součástí projektu s názvem „BioRescue“, jehož cílem je významně pokročit ve vývoji asistovaných metod reprodukce a výzkumu kmenových buněk za účelem záchrany nosorožců bílých severních. V projektu je rovněž zahrnuto všeobecné etické zhodnocení dopadů celého programu na nosorožce, které provádí Univerzita v Padově.

Konsorcium podílející se na projektu BioRescue je složeno z odborníků mezinárodně uznávaných institucí Německa, Itálie, České republiky, Keni, Japonska a USA a je zčásti financováno německým Federálním ministerstvem vědy a výzkumu. V České republice projekt finančně podporuje Nadace ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 9 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 10 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
včera v 14:48

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
včera v 12:18

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...