Zambie se snaží do volné přírody vrátit nosorožce. Původně dvanáctitisícová stáda pytláci na konci devadesátých let zcela vybili kvůli léčitelské poptávce ve východní Asii. Teď se v několika národních parcích uchytily přísně střežené zárodky možné budoucí populace ohroženého tlustokožce. Za nimi se vydal reportér Jakub Szántó.
Zambie obnovuje populaci nosorožců. Pytláci je vyhubili kvůli bludné víře čínských léčitelů
Svůj sedmnáctý den na světě tráví nosorožčí mládě pod přísným dohledem matky Inonge. Malý sameček ještě nedostal jméno. Pro znovuzrozenou a zatím stále nesmírně křehkou zambijskou populaci svého druhu ale už teď znamená malý zázrak. Po vysazení a množení v minulé dekádě je nosorožců bílých v zemi dohromady jen jedenáct.
Kontroverzní metoda odřezávání rohů v 90. letech nezabrala, stejně jako tvrdý postup proti pytlákům. Nosorožce bílé a černé prohlásili v roce 1998 v Zambii za vybité. A to přes to, že lékařský výzkum vyvrátil víru tradiční čínské medicíny, že jejich rozemletý roh snižuje horečku.
O deset let později začal v parku Mosi-oa-Tunya náročný experiment, pokus o oživení nosorožčího života s pomocí zvířat dovezených z Jihoafrické republiky. „Některá území Zambie jsou nebezpečnější než jiná. Platí, že tam, kde existuje turistický ruch, jsou zvířata mnohem lépe chráněná než v odlehlých částech,“ vysvětluje ochranář a majitel turistického resortu Riccardo Garbaccio.
Spolupráce na Zambezi
Po úspěšném vysazení malých skupin obou druhů se plánuje návrat nosorožců také do obřího parku Dolní Zambezi. Díky příkladné spolupráci vlády a turistických letovisek na správě a ochraně oblasti o rozloze deseti tisíc kilometrů čtverečních by se tam až dvoutunová zvířata mohla vrátit do sedmi let.
„První velkou překážkou bude získat na naši stranu místní lidi. Aby pochopili, že nosorožce je třeba chránit a nedopustit jejich lov. Budeme působit v oblasti vzdělávání, než sem nosorožce přivezeme. Plánujeme je přivézt ze Zimbabwe,“ popisuje hlavní manažerka Ochrany Dolní Zambezi Cesca Cookeová.
Nosorožci v oblasti zatím spokojeně žijí pod ochranou rangerů a zoologů, kteří úzkostlivě dbají na jejich blaho a kondici. Před pár lety se tam jedna samice utopila v řece, na rozdíl od slona neumí nosorožec plavat. Jiná ve spánku rozmačkala mládě. Elektrický plot a břehy Zambezi je udrží uvnitř 66 čtverečních kilometrů parku. Kalašnikovy rangerů zase pytláky vně jeho hranic.
Oproti původním dvanácti tisícům kusů by země mohla mít do deseti let až osmdesát nosorožců. Pokud se tedy podaří překonat všechny překážky: nemoci, sucho a lidskou chamtivost.