Afrika se do konce století oteplí nejméně o dva stupně Celsia. To bude mít značný dopad na řadu druhů. Včetně tak vzácných a charismatických zvířat, jako jsou nosorožci. I když se na jejich záchranu vynakládá spousta peněz a úsilí, klimatické změny to mohou rychle pokazit.
V Jižní Africe žije naprostá většina zbývajících světových populací černých i bílých nosorožců. Právě tam přežívá 80, respektive 92 procent všech zvířat těchto druhů. Kvůli globálnímu oteplování se ale klima v této oblasti rychle mění a má to dopady i na nosorožce.
Tradičně se ochránci přírody pokoušejí tyto ohrožené tlustokožce chránit hlavně před pytláky a ztrátou přirozeného území; nová studie ale upozorňuje, že to může být zbytečné, pokud nastanou takové tepelné podmínky, jimž se nosorožci nebudou schopní přizpůsobit. A takový stav se rychle blíží.
Až doposud k tak silnému tvrzení chyběly důkazy, teď je shromáždili vědci z Massachusettské univerzity v Amherstu, kteří je popsali v článku v odborném žurnálu Biodiversity. Hlavní klimatický problém podle nich bude pro nosorožce představovat právě růst teplot.
Správci národních parků by měli urychleně začít plánovat úpravy, jež umožní nosorožcům zvládat vyšší teploty, což jim zvýší šanci přežít alespoň do dalšího století.
Afrika pod tlakem klimatických změn
Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se průměrné měsíční teploty na africkém kontinentu za poslední století zvýšily o 0,5 až 2 stupně Celsia a v příštích sto letech se při realistickém scénáři předpokládá oteplení až o další dva stupně. Měnící se klima má ale vliv nejen na teploty, naruší totiž také srážky – a to velmi nerovnoměrným způsobem.
Ale co z toho bude mít větší dopad na druhy, jako jsou bílí a černí nosorožci, které se lidé snaží už desítky let zachránit?
U nosorožců je odpověď na tyto otázky klíčová. Přestože žijí v Africe, nejsou evolučně vybavení tím geniálním mechanismem, který umožňuje zvládat horko lidem – nosorožci se totiž neumí potit. Místo toho se musí ochlazovat jinými způsoby – nejčastěji jsou to koupele anebo cílené vyhledávání stinných úkrytů.
„Obecně můžeme říct, že většina, ne-li všechny druhy, budou tak či onak negativně ovlivněny měnícím se klimatem,“ konstatuje hlavní autorka studie Hlelowenkhosi S. Mambaová, která tento výzkum absolvovala v rámci svého postgraduálního studia. „Proto je důležité, aby odborníci na ochranu přírody prováděli rozsáhlá ekologická hodnocení na velkých územích, aby tak zachytili trendy a modelovali budoucnost některých nejzranitelnějších druhů na světě a připravili se tak na zmírnění dopadů změny klimatu. A tím minimalizovali ztráty globální biologické rozmanitosti.“
Jak se předpovídá budoucnost nosorožců
Aby pochopili, jak člověkem způsobená změna klimatu ovlivní populace nosorožců, zaměřili se autoři na pět velkých národních parků v Jižní Africe, Namibii, Zimbabwe, Keni, Botswaně, Tanzanii a eSwatini (Svazijsku), které jsou domovem většiny nosorožců.
Pro každý z parků vymodelovali dva scénáře: scénář IPCC s vysokými emisemi a umírněnější emisní scénář. Pro každý z těchto scénářů promítli teplotu a srážky do roku 2055 a 2085, aby určili, zda park zůstane pro nosorožce vhodný.
Zjistili, že v každém parku dojde k oteplení přibližně o 2,2 °C do roku 2055 a o 2,5 °C do roku 2085 podle scénáře mírných emisí. Podle scénáře vysokých emisí se každý park v roce 2055 oteplí přibližně o 2,8 °C a v roce 2085 dokonce o 4,6 °C.
Téměř všechny parky budou s rostoucími emisemi stále sušší, s výjimkou jednoho, národního parku Tsavo West v Keni, kde bude naopak srážek více.
To všechno jsou pro nosorožce velmi špatné zprávy, protože tým také zjistil, že změna srážek sice nebude pro nosorožce ideální, zásadní problém budou ale změny teplot, jež budou vyšší, než tento druh snese.
„Teplotní podmínky ve všech studovaných parcích budou pro oba druhy stále nevhodnější, ale předpokládá se, že bílí nosorožci budou postiženi dříve než nosorožci černí,“ píší autoři. „Všechny parky vykazují drastické změny v pravděpodobnosti výskytu nosorožců.“ A podle scénářů s vysokými emisemi se pravděpodobnost výskytu obou druhů do roku 2085 sníží na nulu.
Nejhorší zprávy se týkají národního parku Etosha v Namibii a národního parku Hlane v eSwatini, které se v obou scénářích stanou pro nosorožce příliš horkými. Tato zpráva zní pro nosorožce zcela apokalypticky, ale samotní autoři tak skeptickými nejsou. Tyto nové informace totiž dávají ochráncům přírody možnost připravit se na změny anebo se na ně pokusit adaptovat. „Článek zdůrazňuje, že je důležité využívat předpovědi klimatu pro správu parku i ochranu nosorožců,“ dodávají. „Navrhujeme, aby správci parků už nyní přemýšleli o zvyšování zásob vody, stromového porostu, sledování stresu a plánování umožňující migraci nosorožců v souvislosti s oteplováním světa.“
