Pandemie koronaviru dočasně oslabila nebezpečně rostoucí trend pytláctví u nejohroženějších druhů zvířat, který odstartoval zhruba v roce 2008. Poptávka po slonovině nebo rohovině na černém trhu ale zůstává stále vysoká. Zejména africké rezervace se proto snaží chránit svá zvířata sofistikovanějšími způsoby. Financování rangerů je nicméně pro chudší země, jako je Jižní Súdán, velmi nákladné.
Pandemie pytláctví oslabila. Chudší země s ním přesto nemohou soupeřit naplno
Horizont ČT24: Pandemie oslabila pytláctví v Africe (zdroj: ČT24)
„Problémem je, že nemáme auto. To by nám jistě pomohlo. V případě potíží zajistí spojení s městem. Bylo by ideální mít i vysílačku, jak na hlídce, tak pro spojení se základnou,“ stěžuje si velitel strážců rezervace Bangangai Kindosa Ruvango Godfree.
Muži na mimořádné obtížné misi jsou tak odkázaní sami na sebe. Park Bangangai v Jižním Súdánu je o polovinu větší než celý Středočeský kraj. Na starost ho má pouhých pětadvacet rangerů. Komplikací ale není jen nedostatečné vybavení. V zemi, která před třemi a půl lety ukončila krvavou občanskou válku, hrozí především chudoba.
Lidé si proto z rezervace berou to, co potřebují k přežití. „Ničí přirozený tok řeky, zvířata utíkají. Vypalují buši, zbytečně hoří a to ovlivňuje životní prostředí,“ popisuje projektový manažer Fauna and Flora International Clement Bangunda. V zemi navíc zůstává velké množství zbraní, což posiluje rostoucí trend nelegálního lovu pro peníze.
Produkty z divokých afrických zvířat mají mnoho zákazníků jednak v Africe, ale také v Asii. Lovci se zaměřují na velká zvířata, jako jsou sloni, lvi, leopardi nebo nosorožci.
„Má na to svůj vliv i tradiční asijská medicína, především ta čínská. Přítomnost čínských průmyslníků a investorů vidíme po Africe velice intenzivně stoupat,“ dává do souvislostí Kateřina Brandlová z České zemědělské univerzity v Praze.
Zákazníky odradí radioaktivita
„V poslední dekádě vidíme, že problém má tendenci spíše narůstat a projevovat se i v místech, kde předtím neexistoval anebo o něm nebyly dostatečné zprávy,“ říká Brandlová.
Některé mezinárodní organizace se proto snaží pomáhat. Školí strážce a komunitám v okolí bezmála dvacítky jihosúdánských národních parků a rezervací přednášejí o důležitosti ochrany divočiny.
„Je tu potenciál pro vytváření udržitelných příjmů prostřednictvím cestovního ruchu i dalších kanálů,“ říká zástupce organizace Fauna and Flora International pro Jižní Súdán Benoit Morkel. Turismus generuje velké zisky i v jiných afrických státech.
Ochrana před stále agresivnějšími ilegálními lovci také přináší inovativní postupy. V soukromé rezervaci Buffalo Kloof například vloni injektovali nosorožcům do rohoviny radioaktivní látky.
„Znehodnotí to nosorožčí roh v očích koncového zákazníka. Někoho, kdo chce nakupovat někde ve východní Asii,“ vysvětluje strategii jaderný fyzik James Larkin. Namletou rohovinu někteří používají jako údajný lék na zvýšení potence.
Cestu k omezení nelegálního lovu vidí Brandlová ale zejména ve vzdělávání. „Dokud populace nebude mít informace o tom, jaké jsou důsledky jejich chování a jaký je pro ně význam biodiverzity samotné, tak se těžko podaří pytláctví zastavit.“