Umělá inteligence bude chránit ohrožená zvířata před pytláky. Učí se to na milionu obrázků

Technologie, které na sociálních sítích slouží k rozlišováním lidských obličejů, bude zachraňovat ohrožená zvířata před pytláky. Časem by se měla naučit poznat i nemocné nebo zraněné jedince.

Londýnská zoologická společnost se spojila s Googlem, aby vytvořily novou „umělou inteligenci“. Ta bude zcela sama analyzovat obrovské množství snímků, které pořizují automatické fotoaparáty ukryté v divočině celého světa. Cílem je pomoci zachránit slony před vyhynutím.

Program bude umět nejen spočítat slony ve stádu a upozorňovat strážce parků na pytláky, ale rozpozná individuální slony. Normálně se takové programy využívají v různých aplikacích zejména na mobilních telefonech. Rozpoznávají vzory v lidských obličejích, pomocí nich rozeznávají individuální tváře.

Stejný princip, ale silně upravený, nyní použili k tomu, aby program pátral po individuálních vzorech na sloních chobotech, ocasech a dalších částech těla.

Vědci na to využili algoritmus založený na strojovém učení jménem Cloud AutoML Vision. Naučí ho teď na velkém vzorku fotografií, jak rozpoznávat lidi od zvířat a jednotlivé druhy zvířat navzájem. Pokud se na místech, kde mají žít jen zvířata, objeví silueta člověka, systém okamžitě upozorní strážce vybrané oblasti na riziko pytláctví.

Pytláci v ohrožení

Podle Londýnské zoologické společnosti by tento systém mohl představovat obrovskou výhodu v boji proti pytlákům a dává naději, že by se dařilo lépe chránit ohrožená zvířata. Zatím se totiž podobnými snímky museli probírat „manuálně“ lidé, což vyžadovalo velkou lidskou kapacitu a navíc to trvalo příliš dlouho na to, aby se taková data dala nějak prakticky využít.

Umělá inteligence tohle všechno změní, navíc se dá v průběhu času s více naučenými druhy zvířat i jednotlivými tvory systém dále vylepšovat. Autoři totiž doufají, že po dalších úpravách kódu by se program mohl naučit také třeba rozpoznat nemocná nebo zraněná zvířata od těch zdravých.

V polovině ledna byl program uvolněný pro vývojáře; to znamená, že nyní s ním budou moci různé organizace začít experimentovat. Jeho autoři algoritmus učí znát zvířata na vzorku 1,5 milionu zvířat – jsou v něm sloni i žirafy z Keni, orangutani i luskouni z Bornea a další zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 5 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
včera v 10:19
Načítání...