Umělá inteligence bude chránit ohrožená zvířata před pytláky. Učí se to na milionu obrázků

Technologie, které na sociálních sítích slouží k rozlišováním lidských obličejů, bude zachraňovat ohrožená zvířata před pytláky. Časem by se měla naučit poznat i nemocné nebo zraněné jedince.

Londýnská zoologická společnost se spojila s Googlem, aby vytvořily novou „umělou inteligenci“. Ta bude zcela sama analyzovat obrovské množství snímků, které pořizují automatické fotoaparáty ukryté v divočině celého světa. Cílem je pomoci zachránit slony před vyhynutím.

Program bude umět nejen spočítat slony ve stádu a upozorňovat strážce parků na pytláky, ale rozpozná individuální slony. Normálně se takové programy využívají v různých aplikacích zejména na mobilních telefonech. Rozpoznávají vzory v lidských obličejích, pomocí nich rozeznávají individuální tváře.

Stejný princip, ale silně upravený, nyní použili k tomu, aby program pátral po individuálních vzorech na sloních chobotech, ocasech a dalších částech těla.

Vědci na to využili algoritmus založený na strojovém učení jménem Cloud AutoML Vision. Naučí ho teď na velkém vzorku fotografií, jak rozpoznávat lidi od zvířat a jednotlivé druhy zvířat navzájem. Pokud se na místech, kde mají žít jen zvířata, objeví silueta člověka, systém okamžitě upozorní strážce vybrané oblasti na riziko pytláctví.

Pytláci v ohrožení

Podle Londýnské zoologické společnosti by tento systém mohl představovat obrovskou výhodu v boji proti pytlákům a dává naději, že by se dařilo lépe chránit ohrožená zvířata. Zatím se totiž podobnými snímky museli probírat „manuálně“ lidé, což vyžadovalo velkou lidskou kapacitu a navíc to trvalo příliš dlouho na to, aby se taková data dala nějak prakticky využít.

Umělá inteligence tohle všechno změní, navíc se dá v průběhu času s více naučenými druhy zvířat i jednotlivými tvory systém dále vylepšovat. Autoři totiž doufají, že po dalších úpravách kódu by se program mohl naučit také třeba rozpoznat nemocná nebo zraněná zvířata od těch zdravých.

V polovině ledna byl program uvolněný pro vývojáře; to znamená, že nyní s ním budou moci různé organizace začít experimentovat. Jeho autoři algoritmus učí znát zvířata na vzorku 1,5 milionu zvířat – jsou v něm sloni i žirafy z Keni, orangutani i luskouni z Bornea a další zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 4 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.