Vědci vytvořili další čtyři embrya ohrožených nosorožců, celkem jich mají devět

Mezinárodnímu vědeckému týmu se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit další čtyři embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají devět zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Fatu a Nájin, poslední dvě samice tohoto druhu na planetě, žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí  informovala.

Žádná ze samic v Ol Pejetě už není schopná mládě odnosit. Vědci proto chtějí embrya vložit do samic příbuzných nosorožců bílých jižních. Míní, že bude třeba vytvořit desítky embryí.

„Výsledek posledního odběru v Keni je vynikající,“ uvedl ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas. Přenos embrya do náhradní matky vědci nejprve vyzkouší s méně cennými embryi nosorožců bílých jižních.

„Na základě úspěšného provedení celého zákroku a potvrzené březosti s těmito embryi bude možné přistoupit k podobnému úkonu i s velmi vzácnými embryi nosorožců bílých severních,“ dodal Rabas.

Embrya spočívají v tekutém dusíku

Vědecký tým odebral 28. března 19 vajíček od uspané samice Fatu. Vajíčka byla převezena do laboratoře Avantea v italské Cremoně, kde jich bylo 14 oplodněno spermatem uhynulého samce Suniho.

Čtyři oplodněná vajíčka se vyvinula v životaschopná embrya. Embrya nyní spočívají v tekutém dusíku společně se třemi embryi získanými v roce 2019 a dvěma získanými loni v prosinci. Všechny pocházejí od dvacetileté Fatu.

Jednatřicetiletá Nájin, která je matkou Fatu, byla při posledním zákroku uvedena pouze do lehkého útlumu a vyšetřena ultrazvukem. Vědci zjistili, že nevytvořila dost vajíček, a v odběru nepokračovali. Budou také řešit, zda u Nájin v budoucnu v odběru vajíček pokračovat.

V Keni projekt vstoupil do další fáze i prosincovou sterilizací samce nosorožce bílého jižního, z níž se samec Owuan úspěšně zotavil. Samec bude chováním vůči samicím jižního bílého nosorožce vědcům ukazovat ideální čas pro vložení embrya do těl náhradních matek. Zoologové vybírají vhodné samice nosorožců bílých jižních do společnosti samce, spojení zvířat plánují v příštích týdnech.

Projekt záchrany nosorožců loni na několik měsíců přerušila pandemie covidu-19, kvůli které vědci přišli nejméně o jeden odběr vajíček. Budou-li vědci moci přes pandemii do Keni dál cestovat, mělo by odebírání vajíček samic severních bílých nosorožců pokračovat ve tří- až čtyřměsíčním cyklu.

Nájin a Fatu převezli zoologové se dvěma samci ze Dvora Králové do Keni v roce 2009. Domnívali se, že africké prostředí bude pro jejich reprodukci příhodnější. Ačkoliv se zvířata pářila, ani jedna ze samic přirozeně nezabřezla. Samci Suni a Sudán uhynuli v Keni v letech 2014 a 2018. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled