Zemřel paleontolog Richard Leakey. Našel neznámé druhy člověka, chránil nosorožce a bojoval proti pytlákům

Nahrávám video

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a boji proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

Leakey v 70. letech minulého století vedl několik expedic, při nichž učinil důležité objevy včetně nálezů lebek člověka zručného a člověka vzpřímeného, předchůdců dnešního člověka, starých zhruba 1,9 a 1,4 milionu let. Nebyl sice první, kdo úlomky jejich koster našel (druhy neobjevil), ale jeho nálezy patří k těm nejzachovalejším, a tedy nejdůležitějším. 

V letech 1963 a 1964 byl spoluvedoucím paleontologické expedice k jezeru Natron v Tanzanii a expedice k jezeru Baringo v Keni, podílel se na mezinárodní výpravě k řece Omo roku 1967. Od roku 1974 byl ředitelem Národního muzea Keni v Nairobi.

Nejvíce se proslavil díky objevu z roku 1984, kdy jeho tým vykopal na břehu jezera Turkana téměř kompletní, asi 1,5 až 1,6 milionu let starou kostu přezdívanou turkanský chlapec. Ta je zásadní v tom, že jde o nejlépe dochovanou kostru pravěkého člověka vůbec. Patřila asi devítiletému mládenci, který se řadil buď k rodu Homo erectus nebo Homo ergaster, možná šlo dokonce o přechod mezi oběma druhy. 

Archa Noemova

Přestože Leakey neměl formální vzdělání ve svém oboru, obdržel několik čestných doktorátů. Jeho rodiče byli známí paleontologové Louis a Mary Leakeyovi. 

V roce 1993 utrpěl leteckou nehodu, po které mu musely být amputovány obě nohy a nahrazeny protézami. V roce 1995 patřil k zakladatelům opoziční strany Safina (Archa Noemova), v letech 1999 až 2001 zasedal v keňské vládě. Od roku 2007 působil v keňské pobočce organizace Transparency International. Angažoval  se v boji proti plánu tanzanské vlády postavit dálnici přes národní park Serengeti.

Roku 2004 se stal ředitelem programu na ochranu divoké přírody WildlifeDirect, přednášel antropologii na americké Stony Brook University.

Pálení rohoviny

Leakey navštívil Českou republiku roku 2017, kdy ve Dvoře Králové podpořil pálení rohů nosorožců. Tuto praktiku pokládal za jednu z nejúčinnějších obran proti zabíjení těchto velkých savců.

„Vyvražďování nosorožců je přímým důsledkem obchodování s jejich rohovinou. Nepochybuji, že inteligentní, vzdělaní lidé na celém světě jsou si vědomi, že rohovina z těchto kriticky ohrožených zvířat jim nemůže přinést žádný užitek,“ prohlásil tehdy.

„Spálení rohoviny a poukázání na absurdnost chování těch, kteří rohovině přiznávají jakoukoli hodnotu, je vynikající nápad. A ti, kteří se snaží nosorožčí rohovinu prodávat, by se měli dočkat veřejného odsouzení, protože se vědomě pokoušejí na nosorožcích vydělat i za cenu jejich případného vyhynutí,“ konstatoval Leakey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 50 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...