Zemřel paleontolog Richard Leakey. Našel neznámé druhy člověka, chránil nosorožce a bojoval proti pytlákům

Nahrávám video

Ve věku 77 let zemřel světoznámý keňský paleontolog a ochránce přírody Richard Leakey, který významně přispěl k porozumění původu lidstva a boji proti pytláctví. Podle agentury AFP o jeho úmrtí v neděli informoval keňský prezident Uhuru Kenyatta.

Leakey v 70. letech minulého století vedl několik expedic, při nichž učinil důležité objevy včetně nálezů lebek člověka zručného a člověka vzpřímeného, předchůdců dnešního člověka, starých zhruba 1,9 a 1,4 milionu let. Nebyl sice první, kdo úlomky jejich koster našel (druhy neobjevil), ale jeho nálezy patří k těm nejzachovalejším, a tedy nejdůležitějším. 

V letech 1963 a 1964 byl spoluvedoucím paleontologické expedice k jezeru Natron v Tanzanii a expedice k jezeru Baringo v Keni, podílel se na mezinárodní výpravě k řece Omo roku 1967. Od roku 1974 byl ředitelem Národního muzea Keni v Nairobi.

Nejvíce se proslavil díky objevu z roku 1984, kdy jeho tým vykopal na břehu jezera Turkana téměř kompletní, asi 1,5 až 1,6 milionu let starou kostu přezdívanou turkanský chlapec. Ta je zásadní v tom, že jde o nejlépe dochovanou kostru pravěkého člověka vůbec. Patřila asi devítiletému mládenci, který se řadil buď k rodu Homo erectus nebo Homo ergaster, možná šlo dokonce o přechod mezi oběma druhy. 

Archa Noemova

Přestože Leakey neměl formální vzdělání ve svém oboru, obdržel několik čestných doktorátů. Jeho rodiče byli známí paleontologové Louis a Mary Leakeyovi. 

V roce 1993 utrpěl leteckou nehodu, po které mu musely být amputovány obě nohy a nahrazeny protézami. V roce 1995 patřil k zakladatelům opoziční strany Safina (Archa Noemova), v letech 1999 až 2001 zasedal v keňské vládě. Od roku 2007 působil v keňské pobočce organizace Transparency International. Angažoval  se v boji proti plánu tanzanské vlády postavit dálnici přes národní park Serengeti.

Roku 2004 se stal ředitelem programu na ochranu divoké přírody WildlifeDirect, přednášel antropologii na americké Stony Brook University.

Pálení rohoviny

Leakey navštívil Českou republiku roku 2017, kdy ve Dvoře Králové podpořil pálení rohů nosorožců. Tuto praktiku pokládal za jednu z nejúčinnějších obran proti zabíjení těchto velkých savců.

„Vyvražďování nosorožců je přímým důsledkem obchodování s jejich rohovinou. Nepochybuji, že inteligentní, vzdělaní lidé na celém světě jsou si vědomi, že rohovina z těchto kriticky ohrožených zvířat jim nemůže přinést žádný užitek,“ prohlásil tehdy.

„Spálení rohoviny a poukázání na absurdnost chování těch, kteří rohovině přiznávají jakoukoli hodnotu, je vynikající nápad. A ti, kteří se snaží nosorožčí rohovinu prodávat, by se měli dočkat veřejného odsouzení, protože se vědomě pokoušejí na nosorožcích vydělat i za cenu jejich případného vyhynutí,“ konstatoval Leakey.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 7 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 16 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.