V Jihoafrické republice vloni přibylo upytlačených nosorožců. Stále se zabíjí hlavně kvůli tradiční medicíně

Jihoafrická republika je v současné době zemí, kde žije nejvíc nosorožců. Přes řadu opatření a velké náklady se ale ani tam nedaří zastavit pytláky, kteří bohatnou na zabíjení těchto ohrožených tlustokožců. Dokazují to nově zveřejněná data za rok 2023.

Roku 2023 ulovili pytláci v Jihoafrické republice 499 nosorožců. To je o 51 zvířat víc než o rok předtím, neboli o deset procent. Oznámila to tamní ministryně životního prostředí Barbara Creecyová. Podle ochránců životního prostředí je to velký problém, protože tato země je domovem většiny nosorožců na světě.

V Jihoafrické republice žijí přibližně dvě tisícovky černých nosorožců, kteří jsou považováni za „kriticky ohrožené“, a přibližně třináct tisíc nosorožců tuponosých, kteří jsou klasifikováni jako „téměř ohrožení“. Oba druhy mají značný problém adaptovat se na klimatické změny, které se projevují vyššími teplotami, nedostatkem vody, kterou potřebují k ochlazování, a také častějšími vlnami neúrody.

Bez naděje?

V poslední dekádě v Jihoafrické republice pytlačení nosorožců výrazně pokleslo, takže se zdálo, že tlustokožci jsou na dobré cestě. Právě proto jsou poslední čísla takovým zklamáním. Hlavním důvodem jejich zabíjení jsou dlouhodobě jejich rohy – po těch je obrovská poptávka v tradiční medicíně nejen v Africe, ale zejména na mnoha asijských trzích, například v Číně a Vietnamu.

Rohy jsou přitom prokazatelně neúčinné proti všem nemocem, na které se používají – mají totiž složení podobné lidským nehtům.

Nejvíce nosorožců pytláci vloni zabili v parku Hluhluwe-iMfolozi v provincii KwaZulu-Natal. Naopak opatření pomáhají v Krugerově národním parku, který byl v minulosti epicentrem pytláckých aktivit. To, že se tam podařilo tyto aktivity do jisté míry překazit, naznačuje pokles ulovených zvířat o jednu třetinu za rok.

Horší zprávou je, že zločinecké skupiny se jen přesunuly z lokality jinam, do méně hlídaných částí země, upozornila Creecyová.

Oplocení i vrtulník

Jihoafrická vláda se snaží na tyto změny v chování pytláků aktivně a rychle reagovat. Vloni například uvolnila v přepočtu asi 46 milionů korun na zlepšení oplocení právě parku Hluhluwe-iMfolozi. Současně se tam povedlo zajistit několik nových hlídek a pořídit i jeden hlídkový vrtulník. To je ale stále málo na dokonalé hlídaní prostoru o rozloze asi 960 kilometrů čtverečních.

Ve více parcích současně probíhá program, v jehož rámci se nosorožcům odstraňují jejich rohy; zvířata se tak stávají pro lovce méně atraktivními.

Podle BBC News zatím tato opatření fungují – letos je doposud v parku Hluhluwe-iMfolozi méně upytlačených zvířat než za loňský leden a únor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 9 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 10 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 11 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 11 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 14 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...