Jihoafrická republika je v současné době zemí, kde žije nejvíc nosorožců. Přes řadu opatření a velké náklady se ale ani tam nedaří zastavit pytláky, kteří bohatnou na zabíjení těchto ohrožených tlustokožců. Dokazují to nově zveřejněná data za rok 2023.
V Jihoafrické republice vloni přibylo upytlačených nosorožců. Stále se zabíjí hlavně kvůli tradiční medicíně
Roku 2023 ulovili pytláci v Jihoafrické republice 499 nosorožců. To je o 51 zvířat víc než o rok předtím, neboli o deset procent. Oznámila to tamní ministryně životního prostředí Barbara Creecyová. Podle ochránců životního prostředí je to velký problém, protože tato země je domovem většiny nosorožců na světě.
V Jihoafrické republice žijí přibližně dvě tisícovky černých nosorožců, kteří jsou považováni za „kriticky ohrožené“, a přibližně třináct tisíc nosorožců tuponosých, kteří jsou klasifikováni jako „téměř ohrožení“. Oba druhy mají značný problém adaptovat se na klimatické změny, které se projevují vyššími teplotami, nedostatkem vody, kterou potřebují k ochlazování, a také častějšími vlnami neúrody.
Bez naděje?
V poslední dekádě v Jihoafrické republice pytlačení nosorožců výrazně pokleslo, takže se zdálo, že tlustokožci jsou na dobré cestě. Právě proto jsou poslední čísla takovým zklamáním. Hlavním důvodem jejich zabíjení jsou dlouhodobě jejich rohy – po těch je obrovská poptávka v tradiční medicíně nejen v Africe, ale zejména na mnoha asijských trzích, například v Číně a Vietnamu.
Rohy jsou přitom prokazatelně neúčinné proti všem nemocem, na které se používají – mají totiž složení podobné lidským nehtům.
Nejvíce nosorožců pytláci vloni zabili v parku Hluhluwe-iMfolozi v provincii KwaZulu-Natal. Naopak opatření pomáhají v Krugerově národním parku, který byl v minulosti epicentrem pytláckých aktivit. To, že se tam podařilo tyto aktivity do jisté míry překazit, naznačuje pokles ulovených zvířat o jednu třetinu za rok.
Horší zprávou je, že zločinecké skupiny se jen přesunuly z lokality jinam, do méně hlídaných částí země, upozornila Creecyová.
Oplocení i vrtulník
Jihoafrická vláda se snaží na tyto změny v chování pytláků aktivně a rychle reagovat. Vloni například uvolnila v přepočtu asi 46 milionů korun na zlepšení oplocení právě parku Hluhluwe-iMfolozi. Současně se tam povedlo zajistit několik nových hlídek a pořídit i jeden hlídkový vrtulník. To je ale stále málo na dokonalé hlídaní prostoru o rozloze asi 960 kilometrů čtverečních.
Ve více parcích současně probíhá program, v jehož rámci se nosorožcům odstraňují jejich rohy; zvířata se tak stávají pro lovce méně atraktivními.
Podle BBC News zatím tato opatření fungují – letos je doposud v parku Hluhluwe-iMfolozi méně upytlačených zvířat než za loňský leden a únor.
