V Jihoafrické republice vloni přibylo upytlačených nosorožců. Stále se zabíjí hlavně kvůli tradiční medicíně

Jihoafrická republika je v současné době zemí, kde žije nejvíc nosorožců. Přes řadu opatření a velké náklady se ale ani tam nedaří zastavit pytláky, kteří bohatnou na zabíjení těchto ohrožených tlustokožců. Dokazují to nově zveřejněná data za rok 2023.

Roku 2023 ulovili pytláci v Jihoafrické republice 499 nosorožců. To je o 51 zvířat víc než o rok předtím, neboli o deset procent. Oznámila to tamní ministryně životního prostředí Barbara Creecyová. Podle ochránců životního prostředí je to velký problém, protože tato země je domovem většiny nosorožců na světě.

V Jihoafrické republice žijí přibližně dvě tisícovky černých nosorožců, kteří jsou považováni za „kriticky ohrožené“, a přibližně třináct tisíc nosorožců tuponosých, kteří jsou klasifikováni jako „téměř ohrožení“. Oba druhy mají značný problém adaptovat se na klimatické změny, které se projevují vyššími teplotami, nedostatkem vody, kterou potřebují k ochlazování, a také častějšími vlnami neúrody.

Bez naděje?

V poslední dekádě v Jihoafrické republice pytlačení nosorožců výrazně pokleslo, takže se zdálo, že tlustokožci jsou na dobré cestě. Právě proto jsou poslední čísla takovým zklamáním. Hlavním důvodem jejich zabíjení jsou dlouhodobě jejich rohy – po těch je obrovská poptávka v tradiční medicíně nejen v Africe, ale zejména na mnoha asijských trzích, například v Číně a Vietnamu.

Rohy jsou přitom prokazatelně neúčinné proti všem nemocem, na které se používají – mají totiž složení podobné lidským nehtům.

Nejvíce nosorožců pytláci vloni zabili v parku Hluhluwe-iMfolozi v provincii KwaZulu-Natal. Naopak opatření pomáhají v Krugerově národním parku, který byl v minulosti epicentrem pytláckých aktivit. To, že se tam podařilo tyto aktivity do jisté míry překazit, naznačuje pokles ulovených zvířat o jednu třetinu za rok.

Horší zprávou je, že zločinecké skupiny se jen přesunuly z lokality jinam, do méně hlídaných částí země, upozornila Creecyová.

Oplocení i vrtulník

Jihoafrická vláda se snaží na tyto změny v chování pytláků aktivně a rychle reagovat. Vloni například uvolnila v přepočtu asi 46 milionů korun na zlepšení oplocení právě parku Hluhluwe-iMfolozi. Současně se tam povedlo zajistit několik nových hlídek a pořídit i jeden hlídkový vrtulník. To je ale stále málo na dokonalé hlídaní prostoru o rozloze asi 960 kilometrů čtverečních.

Ve více parcích současně probíhá program, v jehož rámci se nosorožcům odstraňují jejich rohy; zvířata se tak stávají pro lovce méně atraktivními.

Podle BBC News zatím tato opatření fungují – letos je doposud v parku Hluhluwe-iMfolozi méně upytlačených zvířat než za loňský leden a únor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...