V Jihoafrické republice vloni přibylo upytlačených nosorožců. Stále se zabíjí hlavně kvůli tradiční medicíně

Jihoafrická republika je v současné době zemí, kde žije nejvíc nosorožců. Přes řadu opatření a velké náklady se ale ani tam nedaří zastavit pytláky, kteří bohatnou na zabíjení těchto ohrožených tlustokožců. Dokazují to nově zveřejněná data za rok 2023.

Roku 2023 ulovili pytláci v Jihoafrické republice 499 nosorožců. To je o 51 zvířat víc než o rok předtím, neboli o deset procent. Oznámila to tamní ministryně životního prostředí Barbara Creecyová. Podle ochránců životního prostředí je to velký problém, protože tato země je domovem většiny nosorožců na světě.

V Jihoafrické republice žijí přibližně dvě tisícovky černých nosorožců, kteří jsou považováni za „kriticky ohrožené“, a přibližně třináct tisíc nosorožců tuponosých, kteří jsou klasifikováni jako „téměř ohrožení“. Oba druhy mají značný problém adaptovat se na klimatické změny, které se projevují vyššími teplotami, nedostatkem vody, kterou potřebují k ochlazování, a také častějšími vlnami neúrody.

Bez naděje?

V poslední dekádě v Jihoafrické republice pytlačení nosorožců výrazně pokleslo, takže se zdálo, že tlustokožci jsou na dobré cestě. Právě proto jsou poslední čísla takovým zklamáním. Hlavním důvodem jejich zabíjení jsou dlouhodobě jejich rohy – po těch je obrovská poptávka v tradiční medicíně nejen v Africe, ale zejména na mnoha asijských trzích, například v Číně a Vietnamu.

Rohy jsou přitom prokazatelně neúčinné proti všem nemocem, na které se používají – mají totiž složení podobné lidským nehtům.

Nejvíce nosorožců pytláci vloni zabili v parku Hluhluwe-iMfolozi v provincii KwaZulu-Natal. Naopak opatření pomáhají v Krugerově národním parku, který byl v minulosti epicentrem pytláckých aktivit. To, že se tam podařilo tyto aktivity do jisté míry překazit, naznačuje pokles ulovených zvířat o jednu třetinu za rok.

Horší zprávou je, že zločinecké skupiny se jen přesunuly z lokality jinam, do méně hlídaných částí země, upozornila Creecyová.

Oplocení i vrtulník

Jihoafrická vláda se snaží na tyto změny v chování pytláků aktivně a rychle reagovat. Vloni například uvolnila v přepočtu asi 46 milionů korun na zlepšení oplocení právě parku Hluhluwe-iMfolozi. Současně se tam povedlo zajistit několik nových hlídek a pořídit i jeden hlídkový vrtulník. To je ale stále málo na dokonalé hlídaní prostoru o rozloze asi 960 kilometrů čtverečních.

Ve více parcích současně probíhá program, v jehož rámci se nosorožcům odstraňují jejich rohy; zvířata se tak stávají pro lovce méně atraktivními.

Podle BBC News zatím tato opatření fungují – letos je doposud v parku Hluhluwe-iMfolozi méně upytlačených zvířat než za loňský leden a únor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...