V Jihoafrické republice vloni přibylo upytlačených nosorožců. Stále se zabíjí hlavně kvůli tradiční medicíně

Jihoafrická republika je v současné době zemí, kde žije nejvíc nosorožců. Přes řadu opatření a velké náklady se ale ani tam nedaří zastavit pytláky, kteří bohatnou na zabíjení těchto ohrožených tlustokožců. Dokazují to nově zveřejněná data za rok 2023.

Roku 2023 ulovili pytláci v Jihoafrické republice 499 nosorožců. To je o 51 zvířat víc než o rok předtím, neboli o deset procent. Oznámila to tamní ministryně životního prostředí Barbara Creecyová. Podle ochránců životního prostředí je to velký problém, protože tato země je domovem většiny nosorožců na světě.

V Jihoafrické republice žijí přibližně dvě tisícovky černých nosorožců, kteří jsou považováni za „kriticky ohrožené“, a přibližně třináct tisíc nosorožců tuponosých, kteří jsou klasifikováni jako „téměř ohrožení“. Oba druhy mají značný problém adaptovat se na klimatické změny, které se projevují vyššími teplotami, nedostatkem vody, kterou potřebují k ochlazování, a také častějšími vlnami neúrody.

Bez naděje?

V poslední dekádě v Jihoafrické republice pytlačení nosorožců výrazně pokleslo, takže se zdálo, že tlustokožci jsou na dobré cestě. Právě proto jsou poslední čísla takovým zklamáním. Hlavním důvodem jejich zabíjení jsou dlouhodobě jejich rohy – po těch je obrovská poptávka v tradiční medicíně nejen v Africe, ale zejména na mnoha asijských trzích, například v Číně a Vietnamu.

Rohy jsou přitom prokazatelně neúčinné proti všem nemocem, na které se používají – mají totiž složení podobné lidským nehtům.

Nejvíce nosorožců pytláci vloni zabili v parku Hluhluwe-iMfolozi v provincii KwaZulu-Natal. Naopak opatření pomáhají v Krugerově národním parku, který byl v minulosti epicentrem pytláckých aktivit. To, že se tam podařilo tyto aktivity do jisté míry překazit, naznačuje pokles ulovených zvířat o jednu třetinu za rok.

Horší zprávou je, že zločinecké skupiny se jen přesunuly z lokality jinam, do méně hlídaných částí země, upozornila Creecyová.

Oplocení i vrtulník

Jihoafrická vláda se snaží na tyto změny v chování pytláků aktivně a rychle reagovat. Vloni například uvolnila v přepočtu asi 46 milionů korun na zlepšení oplocení právě parku Hluhluwe-iMfolozi. Současně se tam povedlo zajistit několik nových hlídek a pořídit i jeden hlídkový vrtulník. To je ale stále málo na dokonalé hlídaní prostoru o rozloze asi 960 kilometrů čtverečních.

Ve více parcích současně probíhá program, v jehož rámci se nosorožcům odstraňují jejich rohy; zvířata se tak stávají pro lovce méně atraktivními.

Podle BBC News zatím tato opatření fungují – letos je doposud v parku Hluhluwe-iMfolozi méně upytlačených zvířat než za loňský leden a únor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...