Vědci úspěšně přenesli embryo nosorožce do náhradní matky. Samice uhynula, pokus ale přináší naději pro celý druh

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Chtějí ji ale využít pro záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního.

Březí samice sice později uhynula na infekci související se záplavami, ale její pitva prokázala, že embryo v ní úspěšně rostlo. Cílem projektu je zachránit před vyhynutím nosorožce bílého severního. Na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin, obě narozené v zoologické zahradě ve Dvoře Králové.

Šéf projektu BioRescue Thomas Hildebrandt věří, že první mládě nosorožce bílého severního by se díky využití této metody mohlo narodit za dva až tři roky. Narození takřka vyhynulého zvířete očekává do tří let také vedoucí mezinárodních projektů Zoo Dvůr Králové Jan Stejskal. „To je optimistický odhad,“ řekl.

Od umělého oplodnění k embryu

K průlomovému zákroku podle vědců došlo 24. září 2023 v keňské rezervaci Ol Pejeta. Experti konsorcia BioRescue tam vložili do těla samice Curry, kterou vybrali jako náhradní matku, embryo vytvořené z vajíčka samice Elenor žijící v belgickém parku Pairi Daiza. Spermie pocházela od samce Athose ze Zoo Salcburk v Rakousku.

Vajíčka a spermie spojili vědci v italské laboratoři Avantea v Cremoně, do Afriky pak byla embrya převezena ve speciálním kryoboxu. Do náhradní matky vložili embrya raději dvě. Důvod je stejný jako u umělého oplodnění u lidí: zvyšuje se tak šance na úspěch.

Embryo odebrané od mrtvé samice
Zdroj: Safari Park Dvůr Králové nad Labem

Tento tým se opíral o řadu zkušeností s embryotransferem: povedl se jim už třináctkrát, ale u nosorožců je tato procedura nesmírně náročná, už jen kvůli jejich velikosti. U samic nosorožce bílého severního ji zatím neprovedli, protože jsou příliš cenné, kdyby se něco nepodařilo. Na světě jsou totiž poslední dvě známé samice: Nájin a Fatu. Poslední samec nosorožce bílého severního Súdán zemřel už roku 2018.

To může vypadat, jako by tento druh už neměl šanci na přežití, ale vědci už znají cesty, jak to vyřešit. V tekutém dusíku totiž mají uložené živé buňky celkem dvanácti nosorožců bílých severních. Obě samice v současnosti žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, kde mají nepřetržitou péči i ochranu strážců. Třicet embryí severního bílého nosorožce, které vědci BioRescue vytvořili od roku 2019, je uloženo v tekutém dusíku při teplotě -196 stupňů Celsia v Berlíně a Cremoně a čekají na transfer do těl náhradních matek nosorožce bílého jižního.

Úspěch i smrt

Od září do listopadu 2023 byla náhradní matka Curra nepřetržitě sledována v jednom z výběhů keňské rezervace Ol Pejeta. První pozitivní zprávou bylo, že samec Ouwan o ni přestal projevovat zájem. Což byl náznak, že se embryo ujalo – samec pozná, že březí samici nemá důvod oplodňovat. Na 28. listopadu naplánovali odborníci kontrolní vyšetření samice Curry, které mělo její březost potvrdit, nebo vyvrátit.

Curra ovšem byla několik dnů před tím nalezena mrtvá. Z oblasti Ol Pejety byly hlášeny extrémní srážky spojené pravděpodobně se změnami klimatu, které vedly k částečnému zaplavení výběhu a k nešťastnému uvolnění spor bakterií Clostridia. Při ohledání samice byla potvrzena nejen zmíněná masivní intoxikace bakteriemi, ale v děloze rovněž 6,4 centimetru velký plod samčího pohlaví. Vzorky tkáně plodu byly převezeny do Berlína, kde potvrdili, že tento plod pocházel z embryotransferu.

V Keni mezitím první analýzy ukázaly jako možné původce nákazy bakterii Paenicolostridium sordellii, které podlehl také samec Ouwan. Ochranáři tam proto okamžitě vytvořil krizový plán a nastavili opatření k ochraně dalších zvířat. Včetně Nájin a Fatu. Nosorožci dostali antibiotika a vědci pro ně vytvořili i zvláštní karantenní oblasti v zatopených místech a postavili i nové evakuační ohrady.

Co bude dál?

Tým v práci navzdory úhynu dvou nosorožců pokračuje. Vybírá a připravuje dalšího samce, který by svým chováním vůči samici měl poskytnou vědcům informace o ideálním času, kdy by náhradní matka měla přijmout vkládané embryo. Biologové také připravují další náhradní matku, která doplní již vybrané samice. Tyto kroky zaberou mnoho měsíců a až po nich bude následovat transfer embrya severního bílého nosorožce.

Nahrávám video

„Ušli jsme za posledních pár let velký kus cesty a učinili řadu významných kroků. Naučit se odebírat vajíčka nosorožce, převážet je z Afriky do Evropy, oplodnit uchovaným spermatem a také zamrazit. Nyní se podařilo úspěšně vložit do náhradní matky snadněji dostupné embryo příbuzného jižního bílého nosorožce. Je to skutečně předposlední krok. Zbývá nám totéž dokázat s embryem severního nosorožce. Safari park je jediné místo na světě, kde se v minulosti podařilo přirozeně rozmnožit tato zvířata. Také díky tomu a především díky ohromnému úsilí mezinárodního týmu odborníků se nyní může s pomocí asistované reprodukce podařit zachránit fakticky vyhubený druh,” dodává ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.