Vědci úspěšně přenesli embryo nosorožce do náhradní matky. Samice uhynula, pokus ale přináší naději pro celý druh

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Chtějí ji ale využít pro záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního.

Březí samice sice později uhynula na infekci související se záplavami, ale její pitva prokázala, že embryo v ní úspěšně rostlo. Cílem projektu je zachránit před vyhynutím nosorožce bílého severního. Na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin, obě narozené v zoologické zahradě ve Dvoře Králové.

Šéf projektu BioRescue Thomas Hildebrandt věří, že první mládě nosorožce bílého severního by se díky využití této metody mohlo narodit za dva až tři roky. Narození takřka vyhynulého zvířete očekává do tří let také vedoucí mezinárodních projektů Zoo Dvůr Králové Jan Stejskal. „To je optimistický odhad,“ řekl.

Od umělého oplodnění k embryu

K průlomovému zákroku podle vědců došlo 24. září 2023 v keňské rezervaci Ol Pejeta. Experti konsorcia BioRescue tam vložili do těla samice Curry, kterou vybrali jako náhradní matku, embryo vytvořené z vajíčka samice Elenor žijící v belgickém parku Pairi Daiza. Spermie pocházela od samce Athose ze Zoo Salcburk v Rakousku.

Vajíčka a spermie spojili vědci v italské laboratoři Avantea v Cremoně, do Afriky pak byla embrya převezena ve speciálním kryoboxu. Do náhradní matky vložili embrya raději dvě. Důvod je stejný jako u umělého oplodnění u lidí: zvyšuje se tak šance na úspěch.

Embryo odebrané od mrtvé samice
Zdroj: Safari Park Dvůr Králové nad Labem

Tento tým se opíral o řadu zkušeností s embryotransferem: povedl se jim už třináctkrát, ale u nosorožců je tato procedura nesmírně náročná, už jen kvůli jejich velikosti. U samic nosorožce bílého severního ji zatím neprovedli, protože jsou příliš cenné, kdyby se něco nepodařilo. Na světě jsou totiž poslední dvě známé samice: Nájin a Fatu. Poslední samec nosorožce bílého severního Súdán zemřel už roku 2018.

To může vypadat, jako by tento druh už neměl šanci na přežití, ale vědci už znají cesty, jak to vyřešit. V tekutém dusíku totiž mají uložené živé buňky celkem dvanácti nosorožců bílých severních. Obě samice v současnosti žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, kde mají nepřetržitou péči i ochranu strážců. Třicet embryí severního bílého nosorožce, které vědci BioRescue vytvořili od roku 2019, je uloženo v tekutém dusíku při teplotě -196 stupňů Celsia v Berlíně a Cremoně a čekají na transfer do těl náhradních matek nosorožce bílého jižního.

Úspěch i smrt

Od září do listopadu 2023 byla náhradní matka Curra nepřetržitě sledována v jednom z výběhů keňské rezervace Ol Pejeta. První pozitivní zprávou bylo, že samec Ouwan o ni přestal projevovat zájem. Což byl náznak, že se embryo ujalo – samec pozná, že březí samici nemá důvod oplodňovat. Na 28. listopadu naplánovali odborníci kontrolní vyšetření samice Curry, které mělo její březost potvrdit, nebo vyvrátit.

Curra ovšem byla několik dnů před tím nalezena mrtvá. Z oblasti Ol Pejety byly hlášeny extrémní srážky spojené pravděpodobně se změnami klimatu, které vedly k částečnému zaplavení výběhu a k nešťastnému uvolnění spor bakterií Clostridia. Při ohledání samice byla potvrzena nejen zmíněná masivní intoxikace bakteriemi, ale v děloze rovněž 6,4 centimetru velký plod samčího pohlaví. Vzorky tkáně plodu byly převezeny do Berlína, kde potvrdili, že tento plod pocházel z embryotransferu.

V Keni mezitím první analýzy ukázaly jako možné původce nákazy bakterii Paenicolostridium sordellii, které podlehl také samec Ouwan. Ochranáři tam proto okamžitě vytvořil krizový plán a nastavili opatření k ochraně dalších zvířat. Včetně Nájin a Fatu. Nosorožci dostali antibiotika a vědci pro ně vytvořili i zvláštní karantenní oblasti v zatopených místech a postavili i nové evakuační ohrady.

Co bude dál?

Tým v práci navzdory úhynu dvou nosorožců pokračuje. Vybírá a připravuje dalšího samce, který by svým chováním vůči samici měl poskytnou vědcům informace o ideálním času, kdy by náhradní matka měla přijmout vkládané embryo. Biologové také připravují další náhradní matku, která doplní již vybrané samice. Tyto kroky zaberou mnoho měsíců a až po nich bude následovat transfer embrya severního bílého nosorožce.

Nahrávám video

„Ušli jsme za posledních pár let velký kus cesty a učinili řadu významných kroků. Naučit se odebírat vajíčka nosorožce, převážet je z Afriky do Evropy, oplodnit uchovaným spermatem a také zamrazit. Nyní se podařilo úspěšně vložit do náhradní matky snadněji dostupné embryo příbuzného jižního bílého nosorožce. Je to skutečně předposlední krok. Zbývá nám totéž dokázat s embryem severního nosorožce. Safari park je jediné místo na světě, kde se v minulosti podařilo přirozeně rozmnožit tato zvířata. Také díky tomu a především díky ohromnému úsilí mezinárodního týmu odborníků se nyní může s pomocí asistované reprodukce podařit zachránit fakticky vyhubený druh,” dodává ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...