Vědci úspěšně přenesli embryo nosorožce do náhradní matky. Samice uhynula, pokus ale přináší naději pro celý druh

Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se poprvé podařilo úspěšně vložit embryo do těla nosorožčí samice. Metodu, která vychází z lidské asistované reprodukce, odborníci vyzkoušeli s embryem nosorožce bílého jižního. Chtějí ji ale využít pro záchranu kriticky ohroženého nosorožce bílého severního.

Březí samice sice později uhynula na infekci související se záplavami, ale její pitva prokázala, že embryo v ní úspěšně rostlo. Cílem projektu je zachránit před vyhynutím nosorožce bílého severního. Na světě žijí jen dvě samice tohoto poddruhu, a to Fatu a Nájin, obě narozené v zoologické zahradě ve Dvoře Králové.

Šéf projektu BioRescue Thomas Hildebrandt věří, že první mládě nosorožce bílého severního by se díky využití této metody mohlo narodit za dva až tři roky. Narození takřka vyhynulého zvířete očekává do tří let také vedoucí mezinárodních projektů Zoo Dvůr Králové Jan Stejskal. „To je optimistický odhad,“ řekl.

Od umělého oplodnění k embryu

K průlomovému zákroku podle vědců došlo 24. září 2023 v keňské rezervaci Ol Pejeta. Experti konsorcia BioRescue tam vložili do těla samice Curry, kterou vybrali jako náhradní matku, embryo vytvořené z vajíčka samice Elenor žijící v belgickém parku Pairi Daiza. Spermie pocházela od samce Athose ze Zoo Salcburk v Rakousku.

Vajíčka a spermie spojili vědci v italské laboratoři Avantea v Cremoně, do Afriky pak byla embrya převezena ve speciálním kryoboxu. Do náhradní matky vložili embrya raději dvě. Důvod je stejný jako u umělého oplodnění u lidí: zvyšuje se tak šance na úspěch.

Embryo odebrané od mrtvé samice
Zdroj: Safari Park Dvůr Králové nad Labem

Tento tým se opíral o řadu zkušeností s embryotransferem: povedl se jim už třináctkrát, ale u nosorožců je tato procedura nesmírně náročná, už jen kvůli jejich velikosti. U samic nosorožce bílého severního ji zatím neprovedli, protože jsou příliš cenné, kdyby se něco nepodařilo. Na světě jsou totiž poslední dvě známé samice: Nájin a Fatu. Poslední samec nosorožce bílého severního Súdán zemřel už roku 2018.

To může vypadat, jako by tento druh už neměl šanci na přežití, ale vědci už znají cesty, jak to vyřešit. V tekutém dusíku totiž mají uložené živé buňky celkem dvanácti nosorožců bílých severních. Obě samice v současnosti žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta, kde mají nepřetržitou péči i ochranu strážců. Třicet embryí severního bílého nosorožce, které vědci BioRescue vytvořili od roku 2019, je uloženo v tekutém dusíku při teplotě -196 stupňů Celsia v Berlíně a Cremoně a čekají na transfer do těl náhradních matek nosorožce bílého jižního.

Úspěch i smrt

Od září do listopadu 2023 byla náhradní matka Curra nepřetržitě sledována v jednom z výběhů keňské rezervace Ol Pejeta. První pozitivní zprávou bylo, že samec Ouwan o ni přestal projevovat zájem. Což byl náznak, že se embryo ujalo – samec pozná, že březí samici nemá důvod oplodňovat. Na 28. listopadu naplánovali odborníci kontrolní vyšetření samice Curry, které mělo její březost potvrdit, nebo vyvrátit.

Curra ovšem byla několik dnů před tím nalezena mrtvá. Z oblasti Ol Pejety byly hlášeny extrémní srážky spojené pravděpodobně se změnami klimatu, které vedly k částečnému zaplavení výběhu a k nešťastnému uvolnění spor bakterií Clostridia. Při ohledání samice byla potvrzena nejen zmíněná masivní intoxikace bakteriemi, ale v děloze rovněž 6,4 centimetru velký plod samčího pohlaví. Vzorky tkáně plodu byly převezeny do Berlína, kde potvrdili, že tento plod pocházel z embryotransferu.

V Keni mezitím první analýzy ukázaly jako možné původce nákazy bakterii Paenicolostridium sordellii, které podlehl také samec Ouwan. Ochranáři tam proto okamžitě vytvořil krizový plán a nastavili opatření k ochraně dalších zvířat. Včetně Nájin a Fatu. Nosorožci dostali antibiotika a vědci pro ně vytvořili i zvláštní karantenní oblasti v zatopených místech a postavili i nové evakuační ohrady.

Co bude dál?

Tým v práci navzdory úhynu dvou nosorožců pokračuje. Vybírá a připravuje dalšího samce, který by svým chováním vůči samici měl poskytnou vědcům informace o ideálním času, kdy by náhradní matka měla přijmout vkládané embryo. Biologové také připravují další náhradní matku, která doplní již vybrané samice. Tyto kroky zaberou mnoho měsíců a až po nich bude následovat transfer embrya severního bílého nosorožce.

Nahrávám video

„Ušli jsme za posledních pár let velký kus cesty a učinili řadu významných kroků. Naučit se odebírat vajíčka nosorožce, převážet je z Afriky do Evropy, oplodnit uchovaným spermatem a také zamrazit. Nyní se podařilo úspěšně vložit do náhradní matky snadněji dostupné embryo příbuzného jižního bílého nosorožce. Je to skutečně předposlední krok. Zbývá nám totéž dokázat s embryem severního nosorožce. Safari park je jediné místo na světě, kde se v minulosti podařilo přirozeně rozmnožit tato zvířata. Také díky tomu a především díky ohromnému úsilí mezinárodního týmu odborníků se nyní může s pomocí asistované reprodukce podařit zachránit fakticky vyhubený druh,” dodává ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 12 mminutami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...