Ochránci nosorožců vsadili na padělaný roh. Má zaplavit trh a uškodit pytlákům i pašerákům

V roce 2018 bylo v celé Africe upytlačeno kvůli rohům 892 nosorožců. Oproti 1349 nosorožcům zabitým v roce 2015 to sice představuje povzbudivý pokles, ochránci přírody se ale shodují, že pytlačení je pro africkou nosorožčí populaci nadále hrozbou. Nyní – v naději, že se jim podaří snížit cenu nosorožčích rohů a zajistit další pokles pytlačení – vytvořili vědci přesvědčivý umělý roh z koňských žíní.

„Nesnažíme se nahradit nebo vytlačit v terénu působící strážce, ostražité celníky a další ochránce nosorožců a jejich přírodního prostředí,“ řekl biolog Fritz Vollrath z Oxfordské univerzity a autor vědecké zprávy o umělém rohu, kterou zveřejnil list Scientific Reports. „Tato opatření sama ale zatím nebyla při záchraně nosorožců dostačující, a proto jsme se rozhodli vyrobit opravdu dobrý padělek.“

Produkt, který společně s kolegy z Univerzity Fu-tan z čínské Šanghaje vytvořil, vypadá dokonce i pod mikroskopem stejně jako nosorožčí roh. Má podobné chemické složení a i stejné vlastnosti, když se řeže nebo strouhá. A dokonce i shodně páchne, když se zapálí.

Vollrath věří, že by díky těmto vlastnostem bylo možné jeho roh tajně použít k zaplavení trhu levnou, přesvědčivě vypadající náhradou – a snížit tak poptávku, která vede k vybíjení nosorožců. Doufá také, že by mohl posloužit jako vzdělávací nástroj pro „demystifikaci víry, že je nosorožčí roh něco speciálního“.

Známka postavení

Příslušníci bohaté elity v Číně a Vietnamu nadále dávají nosorožčí rohy jako dar a ve Vietnamu se nosí na večírky jako prevence kocoviny. V Číně se z nich také vyřezávají šperky a zdobené šálky a spekulanti je sbírají v naději, že vydělají na jejich stoupající ceně.

„Jsme svědky toho, že se nyní většina nosorožčích rohů používá jako symboly postavení,“ řekla Olivia Swaaková-Goldmanová, výkonná ředitelka neziskové organizace Komise pro spravedlnost volně žijících zvířat, která vyšetřuje sítě pašeráků.

Status vyplývá z exkluzivity nosorožčího rohu, jeho vysoké ceny a vzácnosti. A to všechno jsou věci, které by chtěl Vollrath podkopat s pomocí umělých rohů. „Dáváme pouličním podnikatelům návod, jak vyrábět falešné nosorožčí rohy, tak doufejme, že je dostanou na trh,“ dodal.

Žíně místo rohoviny

„Nosorožčí rohy jsou jen chumáč srsti na nose slepené k sobě lepidlem vylučovaným ze zvířecích nosních žláz,“ řekl Vollrath. Koňské žíně si k výrobě falešného rohu vybrali proto, že koně a nosorožci jsou blízcí příbuzní.

Žíně očistili, pevně svázali a následně spojili směsí zkapalněného hedvábí, které zastupuje kolagen v nosorožčím rohu, a také celulózy namísto rostlinného materiálu, jenž se do rohu dostává, když si ho nosorožci brousí, aby byl ostrý.

Náhražka z buvola

Kritici ovšem uvádějí, že falešné nosorožčí rohy jsou zbytečný a dokonce nebezpečný produkt; mohly by totiž zvýšit poptávku po skutečných rozích, a také mohou zkomplikovat snahu ohlídat nelegální obchod s nimi.

Peter Knights z neziskové organizace WildAid, která usiluje o ukončení nelegálního obchodu se zvířaty a částmi jejich těl, navíc upozorňuje, že trh ve Vietnamu je už dnes zaplavený věrohodnými padělky, jako jsou rohy vodních buvolů. Ty podle něj představují až devadesát procent toho, co se nyní prodává jako nosorožčí rohy.

„Je všeobecně známo, že je na trhu spousta falešných rohů, takže tento experiment už běží,“ dodal Knights.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...